Numeri 16

¹Chóre pak syn Izarův, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletův, z synů Rubenových,

²A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.

³A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, řekli jim: Příliště to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostřed nich jest Hospodin. Pročež se tedy vyzdvihujete nad shromážděním Hospodinovým?

⁴To když uslyšel Mojžíš, padl na tvář svou,

⁵A mluvil k Chóre a ke vší rotě jeho, řka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo před něj předstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže přistoupiti k sobě.

⁶Toto učiňte: Vezměte sobě kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždění tvé,

⁷A naklaďte do nich uhlí, a vložte na ně kadidla před Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliště to již na vás, synové Léví.

⁸I řekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví.

⁹Zdaliž málo vám to jest, že vás oddělil Bůh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám přistupovati k sobě, abyste vykonávali službu příbytku Hospodinova, a abyste stáli před shromážděním, a sloužili jim,

¹⁰A vzal tě sobě, a všecky bratří tvé syny Léví s tebou, a že ještě přes to i kněžství hledáte?

¹¹Protož věz, že ty a všickni tvoji jste ti, kteříž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti němu?

¹²Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synů Eliabových. Kteříž odpověděli: Nepůjdem.

¹³Cožť se ještě málo zdá, že jsi vyvedl nás z země oplývající mlékem a strdí, abys nás zmořil na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám?

¹⁴A ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dědictví rolí a vinic. Zdali oči mužům těmto vyloupiti chceš? Nepůjdeme.

¹⁵I rozhněval se Mojžíš velmi, a řekl k Hospodinu: Nepatřiž na oběti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého učinil.

¹⁶Potom řekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra před Hospodinem, ty i oni, též i Aron.

¹⁷A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se před Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dvě stě a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou.

¹⁸Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíš i Aron.

¹⁹Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dveřím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství.

²⁰I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka:

²¹Oddělte se z prostředku množství tohoto, ať je v okamžení zahladím.

²²Kteřížto padše na tváři své, řekli: Bože silný, Bože duchů i všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš?

²³Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²⁴Mluv k množství a rci: Odstupte od příbytku Chóre, Dátana a Abirona.

²⁵A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští.

²⁶A mluvil k množství, řka: Odstupte, prosím, od stanů bezbožných mužů těchto, aniž se čeho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hříších jejich.

²⁷I odstoupili se všech stran od příbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dveří stanů svých, i ženy jejich a synové jejich, i maličcí jejich.

²⁸Tedy řekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych činil všecky skutky tyto, a že nic o své ujmě nečiním:

²⁹Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechněm lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin.

³⁰Pakliť něco nového učiní Hospodin, a země, otevra ústa svá, požře je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina.

³¹I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi.

³²A otevřevši země ústa svá, požřela je i domy jejich i všecky lidi, kteříž byli s Chóre, i všecken statek jejich.

³³A tak sstoupili oni se vším, což měli, za živa do pekla, a přikryla je země; i zahynuli z prostředku shromáždění.

³⁴Všickni pak Izraelští, kteříž byli vůkol nich, utíkali, slyšíce křik jejich; nebo řekli: Utecme, aby i nás nesehltila země.

³⁵Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.

³⁶Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

³⁷Rci Eleazarovi, synu Arona kněze, ať sbéře kadidlnice z toho spáleniště, a uhlí z nich pryč rozmece, nebo posvěceny jsou,

³⁸Kadidlnice totiž těch, kteříž proti svým dušem hřešili, a ať je rozkuje na plechy k obložení oltáře; nebo kadili jimi před Hospodinem, protož posvěceny jsou, a budou na znamení synům Izraelským.

³⁹I sebral Eleazar kněz kadidlnice měděné, jimiž kadili ti, kteříž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáře,

⁴⁰Pro budoucí pamět synům Izraelským, aby nepřistupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadění před Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rotě jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.

⁴¹Nazejtří pak reptalo všecko množství synů Izraelských na Mojžíše a na Arona, řkouce: Vy jste příčinou smrti lidu Hospodinova.

⁴²I stalo se, když se opět sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, přikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova.

⁴³Přišel také Mojžíš s Aronem před stánek úmluvy.

⁴⁴I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁴⁵Vyjděte z prostředku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tváři své.

⁴⁶Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala.

⁴⁷I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, běžel do prostřed shromáždění, (a aj, rána již se byla začala v lidu,) a zakadiv, očistil lid.

⁴⁸A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána.

⁴⁹Bylo pak těch, kteříž od té rány zemřeli, čtrnácte tisíců a sedm set, kromě těch, jenž zemřeli příčinou Chóre.

⁵⁰I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dveřím stánku úmluvy, když ta rána přetržena byla.

Numeri 16

¹Kórach, syn Jishára, syna Kehata, syna Léviho, přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, i Óna, syna Peletova, Rúbenovce,

²a povstali proti Mojžíšovi spolu s dvěma sty padesáti muži ze synů Izraele, předáky pospolitosti, vyvolenými shromáždění, ⌈věhlasnými muži.⌉

³Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: Už dost! Vždyť celá pospolitost, všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povyšujete nad ⌈Hospodinovo shromáždění?⌉

⁴Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.

⁵Potom promluvil ke Kórachovi a k celé jeho pospolitosti: Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a komu dovolí přiblížit se k němu. Koho vyvolí, tomu dovolí přiblížit se k němu.

⁶Toto učiňte: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho pospolitost,

⁷zítra do nich dejte oheň a položte na ně kadidlo před Hospodinem. Ten muž, kterého Hospodin vyvolí, ten je svatý. Už dost, synové Léviho.

⁸Mojžíš řekl Kórachovi: Slyšte, synové Léviho!

⁹Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil z pospolitosti Izraele a nechal vás přistupovat k sobě, abyste konali službu Hospodinova příbytku, stáli před pospolitostí a sloužili jim?

¹⁰Nechal přistupovat tebe a s tebou všechny tvé bratry, syny Léviho, a teď usilujete také o kněžství?

¹¹Proto jste se ty a celá tvoje pospolitost smluvili proti Hospodinu? Co je Áron, že proti němu reptáte?

¹²Mojžíš si dal zavolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy, ale oni řekli: Nepřijdeme.

¹³Je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás usmrtil v pustině, že nad námi chceš ještě takto vládnout?

¹⁴Vůbec jsi nás nepřivedl do země oplývající mlékem a medem ani jsi nám nedal do dědictví pole a vinice. ⌈Chceš těmto mužům vyloupat oči?⌉ Nepřijdeme!

¹⁵Mojžíš se velice rozzlobil a řekl Hospodinu: Nehleď na jejich přídavnou oběť! Nevzal jsem od nich ani jediného osla, nikomu z nich jsem nespáchal zlo.

¹⁶Kórachovi Mojžíš řekl: Ty a celá tvá pospolitost buďte zítra před Hospodinem -- ty ⌈s nimi⌉ a Áron.

¹⁷Vezměte si každý kadidelnici, dejte do nich kadidlo a přineste každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic, i ty i Áron, každý svou kadidelnici.

¹⁸Vzali si tedy každý svou kadidelnici, dali do ní oheň, položili na ně kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron.

¹⁹Když proti nim Kórach svolal celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání, ukázala se celé pospolitosti Hospodinova sláva.

²⁰Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

²¹Oddělte se od této pospolitosti, v okamžiku s nimi skoncuji.

²²Oni padli na tvář a řekli: Bože, ⌈Bože duchů⌉ celého tvorstva, zhřešil jeden muž, a ty se budeš hněvat na celou pospolitost?

²³Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²⁴Promluv k pospolitosti: Odtáhněte z okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova.

²⁵Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abíramovi. Za ním šli izraelští starší.

²⁶Pak promluvil k pospolitosti: Odstupte od stanů těchto ničemných mužů a nedotýkejte se ničeho, co jim patří, jinak budete smeteni kvůli všem jejich hříchům.

²⁷Odtáhli tedy z okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů, spolu s svými ženami, syny a malými dětmi.

²⁸Mojžíš řekl: Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych učinil všechny tyto skutky, a ne ⌈já sám:⌉

²⁹Jestliže tito zemřou smrtí všech lidí a ⌈postihne je úděl⌉ všech lidí, neposlal mě Hospodin.

³⁰Jestliže však Hospodin stvoří ⌈něco nového,⌉ země otevře svůj chřtán, pohltí je i všechno, co jim patří, a sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.

³¹I stalo se, když domluvil všechna tato slova, že se země pod nimi rozpoltila,

³²země otevřela svůj chřtán, pohltila je i jejich domy i všechny lidi, kteří patřili ke Kórachovi, i všechen jejich majetek.

³³Oni i všichni, kdo k nim patřili, sestoupili zaživa do podsvětí, země je přikryla a zmizeli zprostřed shromáždění.

³⁴Všichni Izraelci, kteří byli okolo nich, před jejich křikem utekli, neboť si řekli: Jinak země pohltí i nás.

³⁵I vyšlehl oheň od Hospodina a strávil těch dvě stě padesát mužů, kteří přinesli kadidlo.