Nahum 3

¹Běda městu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z něho loupež.

²Praskání bičů a hřmot kol, a dusání koní, a vozů skákání bude.

³Jezdec vyzdvihne třpytící se meč, a blýskající se kopí, i bude množství zbitých, a veliké hromady těl mrtvých, tak že nebude žádného počtu těl mrtvých, až i padati budou přes těla jejich,

⁴Pro množství smilství smilnice, velmi milé, mistryně kouzlů, kteráž prodávala národy smilstvými svými, a lidi kouzly svými.

⁵Aj, já proti tobě, dí Hospodin zástupů, a odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, a ukáži národům nahotu tvou, a královstvím hanbu tvou.

⁶A ukydaje tě ohavnými věcmi, uvedu tě v lehkost, a vystavím tě za divadlo.

⁷I stane se, že kdožkoli uzří tě, vzdálí se od tebe, a dí: Vyplundrováno jest Ninive. Kdož by ho litovati měl? Kdež bych shledal ty, kteříž by tě těšiti měli?

⁸Což by se tobě lépe díti mělo, nežli No lidnému, kteréž sedělo mezi řekami, vodami byvši opuštěno, jehož val bylo moře, zed mělo od moře?

⁹Mouřenínská země i Egypt silou jeho byla, a nesčíslní, Putští a Lubimští, byli jemu na pomoc.

¹⁰A však i to v přestěhování přišlo a v zajetí, tak že i maličcí jeho rozrážíni byli na úhlech všech ulic, a o nejslavnější jeho metali los, a všickni znamenití jeho sevříni byli pouty.

¹¹Takž i ty opiješ se, a pokrývati se musíš, i ty hledati budeš pomoci proti nepříteli.

¹²Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkové s ovocem ranním, jimž jakž se zatřese, prší do úst toho, kdož by jedl.

¹³Aj, lid tvůj jsou ženy u prostřed tebe, nepřátelům tvým dokořen otevříny budou brány země tvé, a oheň sžíře závory tvé.

¹⁴Navaž sobě vody k obležení, upevni ohrady své, vejdi do bláta a šlapej hlinu, oprav cihelnu.

¹⁵Tam tě sžíře oheň, vytne tě meč, sžíře tě jako brouky, nechť jest vás veliký počet jako brouků, nechť jest vás veliký počet jako kobylek.

¹⁶Rozmnožilo jsi kupce své nad hvězdy nebeské, brouci připadnou i zaletují.

¹⁷Znamenití tvoji jako kobylky, a hejtmané tvoji jako velicí chroustové, kteříž se kladou vojensky po plotích v čas studena. Slunce vzešlo, tožť letí, aniž znáti místa jejich, kde byli.

¹⁸Zdřímají pastýři tvoji, ó králi Assyrský, ležeti budou znamenití tvoji, hojnost lidu tvého bude po horách, ale nebude žádného, kdo by shromáždil.

¹⁹K potření tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteřížkoli uslyší pověst o tobě, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustavičně nedocházelo ukrutenství tvé?

Nahum 3

¹Běda městu ⌈prolévajícímu krev⌉ -- je ⌈plné podvodu,⌉ lupem naplněné, kořistění nepřestává.

²Práskání biče a hřmot kola, kůň cválá a vůz poskakuje.

³Jezdec se řítí, ⌈meč se třpytí,⌉ ⌈kopí se blyští;⌉ množství pobitých, hromady mrtvol, není konce mrtvých těl -- klopýtají přes jejich těla.

⁴Pro mnohá smilstva prostitutky, velmi půvabné kouzelnice, která podmaňovala národy svými smilstvy a čeledě svými kouzly --

⁵⌈hle, jsem proti tobě,⌉ je výrok Hospodina zástupů. Zvednu tvé sukně přes tvou tvář a ukážu národům tvou nahotu, královstvím tvoji hanbu.

⁶Uvrhnu na tebe ohavnosti, budu s tebou jednat opovržlivě a ⌈proměním tě v⌉ podívanou.

⁷I stane se, že každý, kdo tě uvidí, od tebe uprchne a řekne: Ninive je zničeno, kdo ⌈nad ním bude naříkat?⌉ Odkud ti mám vyhledat utěšitele?

⁸Což jsi lepší nežli Nó–amón, ležící na Nilu, obklopeno vodou, jehož valem bylo moře, z moře byla jeho hradba?

⁹Kúšijci a Egypťané byli jeho silou, bez konce Pútejců a Lúbíjců bylo tobě na pomoc.

¹⁰Také on musel do vyhnanství, šel do zajetí. I jeho děti byly rozdrceny na ⌈každém nároží.⌉ O jeho vážené muže vrhali los, všichni jeho velmoži byli spoutáni řetězy.

¹¹I ty, Ninive, budeš opilé, budeš skryto, i ty budeš hledat záštitu před nepřítelem.

¹²Všechny tvé pevnosti budou jako fíkovníky s prvotinami; jak se jimi zatřese, padnou do úst toho, kdo chce jíst.

¹³Hle, tvůj lid ve tvém středu je jako ženy, brány tvé země se dokořán otevřely pro tvé nepřátele, oheň strávil tvé závory.

¹⁴Načerpej si vodu pro dobu obležení! Opevni své pevnosti! Vstup do bláta a šlapej hlínu, chop se formy na cihly!

¹⁵Tam tě stráví oheň, vyhladí tě meč, pozře tě jako kobylky. Rozmnož se jako kobylky jelek, rozmnož se jako kobylky arbe.

¹⁶Rozmnožilo jsi své obchodníky víc než je hvězd na nebi. Kobylky jelek se svléknou a odletí.

¹⁷Tví dvořané jsou jako kobylky arbe, tvoji úředníci jako mraky kobylek, které táboří v chladný den na zdech. Když vyjde slunce, uletí a nikdo neví, kde jsou.

¹⁸Tvoji pastýři dřímou, asyrský králi, tví vznešení předáci v klidu leží. Tvůj lid je rozptýlen po horách, není, kdo by je shromáždil.

¹⁹Na tvou zlomeninu není léku, nevyléčitelná je tvá rána. Všichni, kdo slyší zprávu o tobě, tleskají nad tebou rukama. Vždyť na koho nepřišlo tvé ustavičné zlo?