Abakuk 1

¹Břímě, kteréž u vidění viděl Abakuk prorok.

²Až dokud, ó Hospodine, křičeti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobě pro nátisk, a nespomůžeš?

³Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje.

⁴Odkudž se děje opuštění zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého, pročež vychází soud převrácený.

⁵Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte.

⁶Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost země, aby dědičně opanoval příbytky jiných,

⁷Strašlivý a hrozný, od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde.

⁸Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítější nad vlky večerní; veliké množství bude jezdců jeho, kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou, a přiletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu.

⁹Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté.

¹⁰Tentýž i králům se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdělaje náspy, dobude jí.

¹¹Tehdy promění se duch jeho, a přestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest.

¹²Hospodine Bože můj, Svatý můj, zdaliž ty nejsi od věčnosti? Myť nezemřeme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho.

¹³Čistéť jsou tvé oči, tak že na zlé věci hleděti, a na bezpráví se dívati nemůžeš. Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti, poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího, než sám jest.

¹⁴A zanechávati lidí jako ryb mořských, jako zeměplazu, kterýž nemá pána?

¹⁵Všecky napořád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše.

¹⁶Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena.

¹⁷S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou, a ustavičně národy mordovati bez lítosti?

Abakuk 1

¹Prorocký výnos, který viděl prorok Abakuk.

²⌈Jak dlouho⌉ mám, Hospodine, křičet o pomoc, a ty neslyšíš, volat k tobě: Násilí! a ty nepomůžeš?

³Proč mi ukazuješ zlo a hledíš na trápení? Zkáza a násilí je přede mnou, trvá spor a pozvedá se svár.

⁴Proto je zákon ochromen a právo nikdy nepronikne, protože ničema obkličuje spravedlivého, proto pronikne právo pokřivené.

⁵Dívejte se mezi národy, pohleďte, žasněte a buďte ohromeni, protože ve vašich dnech vykonám takový skutek, že neuvěříte, i když vám to bude vyprávěno.

⁶Neboť hle, dám povstat Chaldejcům, národu krutému a dravému, který půjde do širé země, aby obsadil příbytky, jež nejsou jeho.

⁷Vzbuzuje strach, je obávaný; ⌈od něj samého pochází jeho právo a vznešenost.⌉

⁸Jeho koně jsou rychlejší než leopardi a hbitější nežli vlci ⌈k večeru.⌉ Jeho koně poskakují, jeho jezdci se přiženou zdaleka, přiletí jako orel nedočkavý se nažrat.

⁹Všichni se ⌈ženou za násilím,⌉ odhodlaně ⌈postupují kupředu,⌉ sbírají zajatce jako písek.

¹⁰Králům se posmívají, mocnáři jsou jim k smíchu, všem pevnostem se vysmívají, ⌈navrší náspy⌉ a dobudou je.

¹¹Potom přejdou jako vítr a pominou. Ten, jenž má svou sílu za boha, však ponese vinu.

¹²Ty jsi přece odedávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý, ⌈ty neumíráš.⌉ Hospodine, ustanovil jsi ho k soudu, Skálo, určil jsi ho ke kárání.

¹³⌈Tvoje oči jsou příliš čisté, než aby se dívaly na zlo,⌉ nemohou hledět na trápení. Proč tedy hledíš na podvodníky a mlčíš, zatímco ničema pohlcuje spravedlivějšího, nežli je on?

¹⁴Učinil jsi lidi jako mořské ryby, jako plazy, kteří nad sebou nemají vládce?

¹⁵Všechny je může vytáhnout na udici, odvléct je ve své síti, sebrat je do svého nevodu; proto se raduje a jásá.

¹⁶Proto obětuje své síti, pálí kadidlo svému nevodu, neboť díky nim ⌈je jeho podíl úrodný⌉ a jeho potrava tučná.

¹⁷Cožpak smí takto vyprazdňovat svou síť, stále bez soucitu pobíjet národy?