Micheáš 6

¹Slyštež nyní, co praví Hospodin: Vstaň, suď se s těmito horami, a nechť slyší pahrbkové hlas tvůj.

²Slyštež hory rozepři Hospodinovu, i nejpevnější základové země; nebo má rozepři Hospodin s lidem svým, a proti Izraelovi odpor povede.

³Lide můj, cožť jsem učinil? A čím jsem tě obtěžoval? Vydej svědectví proti mně.

⁴Ješto jsem tě vyvedl z země Egyptské, a z domu služebníků vykoupil jsem tě, a poslal jsem před tváří tvou Mojžíše, Arona a Marii.

⁵Lide můj, rozpomeň se nyní, jakou radu skládal Balák král Moábský, a co jemu odpovídal Balám syn Beorův, od Setim až do Galgala, abys poznal hojnou spravedlnost Hospodinovu.

⁶Čímž předejdu Hospodina? Skloniti-liž se mám před Bohem nejvyšším? Předejdu-liž ho zápaly, volky ročními?

⁷Zalíbí-liž sobě Hospodin v tisících skopců, v mnohokrát desíti tisících potoků oleje? Dám-liž prvorozeného svého za přestoupení své, plod života svého za hřích duše své?

⁸Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým.

⁹Hlas Hospodinův na město volá (ale sám rozumný spatřuje jméno tvé,): Slyštež o metle, a kdo ji uložil.

¹⁰Ještě-liž jsou v domě bezbožného pokladové nespravedliví, a míra nespravedlivá a ohavná?

¹¹Zdaliž ospravedlniti mám vážky nepravé, a v pytlíku kamení falešné?

¹²Bohatí jeho plní jsou nátisku, a obyvatelé jeho mluví lež, a jazyk jejich lstivý jest v ústech jejich.

¹³Pročež i já také nemoc dopustím, bíti a pléniti tě budu pro hříchy tvé.

¹⁴Ty budeš jísti, a nenasytíš se, a snížení tvé bude u prostřed tebe. Vyneseš zajisté, ale neodneseš, a co vyneseš, vydám pod meč.

¹⁵Ty budeš síti, ale nebudeš žíti; ty tlačiti budeš olivky, ale nebudeš se pomazovati olejem, i mest, ale nebudeš píti vína.

¹⁶Nebo snažně ostříhá ustanovení Amri, i každého skutku domu Achabova, a spravujete se radami jejich, tak abych tě vydal v zpuštění, a obyvatele jeho v posměch. A protož pohanění lidu mého ponesete.

Micheáš 6

¹Slyšte nyní to, co říká Hospodin: Vstaň a veď při před horami, ať návrší slyší tvůj hlas.

²Slyšte, hory, Hospodinův spor, vy pevné základy země, protože Hospodin vede spor se svým lidem, bude se soudit s Izraelem.

³Co jsem ti provedl, můj lide? Čím jsem tě unavil? Vypovídej proti mně!

⁴Vždyť jsem tě vyvedl z egyptské země, ⌈vykoupil jsem tě z domu otroctví⌉ a poslal jsem před tebou Mojžíše, Árona a Mirjam.

⁵Vzpomeň si, můj lide, co plánoval moábský král Balák a co mu odpověděl Bileám, syn Beórův, ⌈a co se stalo⌉ od Šitímu až do Gilgálu, abys poznal Hospodinovy spravedlivé činy.

⁶S čím mohu ⌈vyjít vstříc Hospodinu,⌉ sklonit se před ⌈vyvýšeným Bohem?⌉ Což mu mohu vyjít vstříc se zápalnými oběťmi, s ročními telaty?

⁷Cožpak Hospodin ⌈najde zalíbení v⌉ tisících beranů a v desetitisících potoků oleje? Což mohu dát svého prvorozeného za své přestoupení, plod svého lůna za hřích své duše?

⁸Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: Jenom abys jednal podle práva, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.

⁹Slyš! Hospodin volá k městu -- ⌈a bázeň před tvým jménem znamená obezřetnost⌉ -- Slyšte, ⌈pokolení a shromáždění města.⌉

¹⁰Což mohu zapomenout ⌈na ničemně získané poklady⌉ v domě ničemy a ošizenou míru, ⌈která je zlořečená?⌉

¹¹Což ⌈mohu za poctivé prohlásit ničemné váhy⌉ a měšec s falešným závažím?

¹²Bohatí toho města jsou plni násilí, jeho obyvatelé mluví lež, jazyk v jejich ústech je záludný.

¹³Proto tě ⌈tvrdě zbiji,⌉ budu tě pustošit za tvůj hřích.

¹⁴Budeš jíst, ale nenasytíš se, tvůj hlad bude uprostřed tebe. Odtáhl ses stranou, ale do bezpečí si nic neodneseš. A co si do bezpečí odneseš, vydám meči.

¹⁵Budeš zasévat, ale nebudeš sklízet; budeš šlapat olivy, ale nepomažeš se olejem; šlapat nové víno, ale nebudeš pít víno.

¹⁶Protože ⌈jsi měl na zřeteli⌉ ustanovení Omrího a ⌈všechny skutky⌉ domu Achabova a protože jste žili podle jeho rad, proto tě učiním předmětem hrůzy a obyvatele toho města předmětem úžasu. Ponesete potupu národů.