Matouš 8

¹A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.

²A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.

³I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.

⁴I dí jemu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj dar ten, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.

⁵A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,

⁶A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.

⁷I dí jemu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.

⁸A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.

⁹Nebo i já jsem člověk pod mocí, maje pod sebou žoldnéře, a dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.

¹⁰To uslyšev Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.

¹¹Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,

¹²Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

¹³I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.

¹⁴A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží, a má zimnici.

¹⁵I dotekl se ruky její, a přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.

¹⁶A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,

¹⁷Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť vzal na se mdloby naše, a neduhy nesl.

¹⁸Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.

¹⁹A přistoupiv jeden zákonník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.

²⁰I dí jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.

²¹Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prvé odjíti a pochovati otce mého.

²²Ale Ježíš řekl jemu: Poď za mnou, a nech ať mrtví pochovávají mrtvé své.

²³A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.

²⁴A aj, bouře veliká stala se na moři, tak že vlny přikrývaly lodí. On pak spal.

²⁵A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.

²⁶I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tehdy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.

²⁷Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?

²⁸A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobů vyšlí, ukrutní náramně, tak že žádný nemohl tou cestou choditi.

²⁹A aj, volali, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.

³⁰A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.

³¹Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Jestliže nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.

³²I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se prudce všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.

³³Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.

³⁴A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.

Matouš 8

¹Když sestoupil z hory, vydaly se za ním velké zástupy.

²A hle, přišel malomocný, klaněl se mu a říkal: „Pane, chceš–li, jsi mocen mne očistit.“

³On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď očištěn.“ A hned byl očištěn od svého malomocenství.

⁴Ježíš mu řekl: „Hleď, abys o tom nikomu neřekl. Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal, jim na svědectví.“

⁵Když vešel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník ⌈a prosil ho⌉:

⁶„Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.“

⁷[Ježíš] mu řekl: „Já ⌈přijdu a uzdravím ho.⌉“

⁸Setník však odpověděl: „Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.

⁹Vždyť i já jsem člověk ⌈postavený pod pravomocí⌉ a mám pod sebou vojáky; a řeknu–li tomuto: Jdi, on jde; řeknu–li jinému: Přijď, přijde; a řeknu–li svému otroku: Udělej toto, pak to udělá.“

¹⁰Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kteří ho následovali: „Amen, pravím vám, takovou víru jsem v Izraeli nenašel u nikoho.

¹¹Pravím vám, že mnozí přijdou od východu i západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království Nebes;

¹²avšak synové království ⌈budou vyvrženi⌉ do nejzazší temnoty; tam bude ⌈pláč a skřípění zubů.⌉“

¹³I řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, [a] staň se ti, jak jsi uvěřil.“ A v tu hodinu byl [jeho] sluha uzdraven.

¹⁴Když Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl, že jeho tchyně leží a má horečku.

¹⁵Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.

¹⁶Když nastal večer, přinesli k němu mnoho démonizovaných; i vyhnal duchy slovem a všechny nemocné uzdravil,

¹⁷aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: On sám naše slabosti vzal a nemoci nesl.

¹⁸Když Ježíš kolem sebe uviděl zástup, rozkázal ⌈přeplavit se⌉ na druhou stranu.

¹⁹Tu přišel jeden učitel Zákona a řekl mu: „Učiteli, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“

²⁰A Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

²¹Jiný z [jeho] učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejprve odejít a pohřbít svého otce.“

²²Ježíš mu však řekl: „Následuj mě a nech mrtvé, ať pohřbí své mrtvé.“

²³Pak vstoupil do lodi a jeho učedníci ho následovali.

²⁴A hle, na moři se strhla veliká bouře, takže vlny zakrývaly loď; on však spal.

²⁵I přišli [jeho učedníci], vzbudili ho a řekli: „Pane, zachraň [nás], hyneme!“

²⁶Řekl jim: „Proč jste ustrašení, vy malověrní?“ Pak vstal, pohrozil větrům i moři; a nastal úplný klid.

²⁷Lidé užasli a říkali: „Kdo to asi je, že ho i větry a moře poslouchají?“

²⁸A když se dostal na druhou stranu do krajiny Gadarenských, setkali se s ním dva démonizovaní, kteří vyšli z hrobů. Byli velmi nebezpeční, takže tou cestou nemohl nikdo projít.

²⁹A hle, zakřičeli: „⌈Co je ti po nás⌉, [Ježíši,] Synu Boží? Přišel jsi sem, abys nás trýznil před ustanoveným časem?“

³⁰Daleko od nich se páslo stádo mnoha vepřů.

³¹Démoni ho prosili: „Jestliže nás vyháníš, ⌈pošli nás⌉ do toho stáda vepřů!“

³²Řekl jim: „Jděte!“ Oni vyšli a odešli do vepřů; a hle, celé stádo [vepřů] se zřítilo po svahu do moře a zahynulo ve vodách.

³³Pasáci utekli, a když přišli do města, vyprávěli všechno, i to o těch démonizovaných.

³⁴A hle, celé město vyšlo naproti Ježíšovi; a když ho spatřili, poprosili ho, aby odešel z jejich území.