Matouš 4

¹Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla.

²A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl.

³A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou.

⁴On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.

⁵Tedy pojal jej ďábel do svatého města, a postavil ho na vrchu chrámu.

⁶A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psáno jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil.

⁷I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

⁸Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich,

⁹A řekl jemu: Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.

¹⁰Tedy řekl mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému klaněti se budeš, a jemu samému sloužiti budeš.

¹¹Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.

¹²A když uslyšel Ježíš, že by Jan byl vsazen, navrátil se do Galilee.

¹³A opustiv Nazarét, přišed, bydlil v Kafarnaum při moři, v krajinách Zabulon a Neftalím,

¹⁴Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:

¹⁵Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská,

¹⁶Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim.

¹⁷Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské.

¹⁸A chodě Ježíš podlé moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síť do moře, (nebo byli rybáři.)

¹⁹I dí jim: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

²⁰A oni hned opustivše síti, šli za ním.

²¹A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich.

²²A oni hned opustivše lodí a otce svého, šli za ním.

²³I procházel Ježíš všecku Galilei, uče v shromážděních jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

²⁴A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. I vodili k němu všecky nemocné, rozličnými neduhy a trápeními obklíčené, i ďábelníky, i náměsičníky, i šlakem poražené, a uzdravoval je.

²⁵I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z Desíti měst, i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání.

Matouš 4

¹Tehdy Duch Ježíše vyvedl do pustiny, aby byl pokoušen od Ďábla.

²A když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl.

³Tu přistoupil Pokušitel a řekl mu: „Jsi–li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“

⁴On však ⌈na to⌉ řekl: „Je napsáno: Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“

⁵Potom ho Ďábel vzal do svatého města, postavil ho na okraj střechy chrámu

⁶a řekl mu: „Jsi–li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je napsáno: Svým andělům přikáže o tobě, a na rukou tě ponesou, abys snad nenarazil nohou na kámen.“

⁷Ježíš mu řekl: „Je také napsáno: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.“

⁸Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu.

⁹A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“

¹⁰Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, Satane. Vždyť je napsáno: Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.“

¹¹A tehdy ho Ďábel opustil. A hle, andělé přistoupili a sloužili mu.

¹²Když [Ježíš] uslyšel, že byl Jan uvězněn, odebral se do Galileje.

¹³Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnaum, které je u moře, v oblastech Zabulón a Neftalí,

¹⁴aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:

¹⁵Země Zabulón a země Neftalí, cestou u moře, za Jordánem -- Galilea pohanů;

¹⁶lid sedící v temnotě uviděl veliké světlo, těm, kteří seděli v krajině a stínu smrti, vzešlo světlo.

¹⁷Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“

¹⁸Když se procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak do moře vrhají kruhovou síť; byli totiž rybáři.

¹⁹Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“

²⁰Oni hned opustili sítě a následovali ho.

²¹A když odtamtud poodešel, uviděl jiné dva bratry, Jakuba, syna Zebedeova, a jeho bratra Jana, jak v lodi se svým otcem Zebedeem spravují své sítě. I povolal je.

²²Oni ihned opustili loď i svého otce a následovali ho.

²³Procházel celou Galilejí, učil v jejich synagogách, hlásal ⌈evangelium království⌉ a uzdravoval každou nemoc a každou slabost v lidu.

²⁴Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii. Přinesli k němu všechny nemocné, kteří byli sužováni rozličnými nemocemi a trápeními, démonizované, náměsíčné i ochrnuté a on je uzdravil.

²⁵Šly za ním veliké zástupy z Galileje, Dekapole, Jeruzaléma, Judska i Zajordání.