Matouš 3

¹V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti v zemi Judské,

²A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.

³Totoť jest zajisté ten předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

⁴Ten pak Jan měl roucho z srstí velbloudových, a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

⁵Tedy vycházel k němu Jeruzalém a všecko Judstvo, i všecka okolní krajina Jordánská,

⁶A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.

⁷Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?

⁸Protož neste ovoce hodné pokání.

⁹A nemyslte, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že může Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.

¹⁰A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý tedy strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

¹¹Jáť křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.

¹²Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.

¹³Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby pokřtěn byl od něho.

¹⁴Ale Jan velmi zbraňoval jemu, řka: Já mám od tebe křtěn býti, a ty pak jdeš ke mně?

¹⁵A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Nechej nyní; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy nechal ho.

¹⁶A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil i hned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici, a přicházejícího na něj.

¹⁷A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

Matouš 3

¹V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině:

²„⌈Čiňte pokání,⌉ neboť se přiblížilo království Nebes.“

³To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!

⁴Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem beder kožený pás a jeho potravou byly kobylky a med divokých včel.

⁵Tehdy vycházel k němu Jeruzalém a celé Judsko i celé okolí Jordánu

⁶a dávali se od něho pokřtít v [řece] Jordánu, vyznávajíce své hříchy.

⁷Když však uviděl, jak mnozí farizeové a saduceové přicházejí k jeho křtu, řekl jim: „⌈Plemeno zmijí⌉! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem?

⁸Vydávejte tedy ovoce ⌈svědčící o⌉ pokání.

⁹A nedomnívejte se, že si můžete říkat: Náš otec je Abraham. Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.

¹⁰Sekera je už přiložena ke kořeni stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.

¹¹Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nést sandály. On vás bude křtít ⌈v Duchu Svatém a ohni⌉.

¹²V jeho ruce je lopata; i pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“

¹³Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn.

¹⁴Ale Jan se mu v tom ⌈snažil zabránit⌉ a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“

¹⁵Ježíš mu odpověděl: „Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.“ On ho tedy nechal.

¹⁶Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se [mu] nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.

¹⁷A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: „Toto je ⌈můj Syn, Milovaný⌉ , v němž ⌈jsem nalezl zalíbení⌉.“