Matouš 27

¹A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží {biskupové} a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

²I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

³Tedy vida Jidáš zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím {biskupům} a starším,

⁴Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.

⁵A povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.

⁶Přední kněží {biskupové} pak vzavše ty stříbrné, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

⁷A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

⁸Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.

⁹A tehdy naplnilo se povědění proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

¹⁰A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

¹¹Ježíš pak stál před vládařem. I otázal se ho vládař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Ježíš pak řekl jemu: Ty pravíš.

¹²A když na něj přední kněží {biskupové} a starší žalovali, nic neodpověděl.

¹³Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

¹⁴Ale neodpověděl jemu ani k jednomu slovu, tak že se vládař velmi divil.

¹⁵Měl pak obyčej vládař v svátek propouštěti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

¹⁶I měli v ten čas vězně znamenitého, kterýž sloul Barabáš.

¹⁷Protož když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?

¹⁸Nebo věděl, že jej z závisti vydali.

¹⁹A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

²⁰Ale přední kněží {biskupové} a starší navedli lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.

²¹I odpověděv vládař, řekl jim: Kterého chcete z těch dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabáše.

²²Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, kterýž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

²³Vládař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více křičeli, řkouce: Ukřižován buď.

²⁴A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

²⁵A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky.

²⁶Tedy propustil jim Barabáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

²⁷Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do rathouzu, shromáždili k němu všecku rotu.

²⁸A svlékše jej, přioděli ho pláštěm brunátným.

²⁹A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

³⁰A plijíce na něho, brali tu třtinu a bili jej v hlavu.

³¹A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

³²A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

³³I přišedše na místo, kteréž slove Golgota, to jest popravné místo,

³⁴Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv, nechtěl píti.

³⁵Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce los, aby se naplnilo povědění proroka: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

³⁶A sedíce, ostříhali ho tu.

³⁷I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

³⁸I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

³⁹Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali se jemu, ukřivujíce hlav svých.

⁴⁰A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sstupiž s kříže.

⁴¹Tak podobně i přední kněží {biskupové} posmívajíce se s zákonníky a staršími, pravili:

⁴²Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Izraelský, nech ať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

⁴³Doufalť v Boha, nech ať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

⁴⁴Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

⁴⁵Od šesté pak hodiny tma se stala po vší zemi až do hodiny deváté.

⁴⁶A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

⁴⁷A někteří z těch, kteříž tu stáli, slyšíce, pravili: Eliáše volá tento.

⁴⁸A hned jeden z nich běžev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vloživ na tresť, napájel ho.

⁴⁹Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

⁵⁰Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši.

⁵¹A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla, a skálé se pukalo,

⁵²A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala.

⁵³A vyšedše z hrobů po vzkříšení jeho, přišli do svatého města, a ukázali se mnohým.

⁵⁴Tedy centurio a ti, kteříž s ním ostříhali Ježíše, vidouce země třesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

⁵⁵Byly také tu ženy mnohé, z daleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

⁵⁶Mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

⁵⁷A když byl večer, přišel člověk bohatý z Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

⁵⁸Ten předstoupil před Piláta, a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

⁵⁹A vzav tělo Jozef, obvinul je v plátno čisté.

⁶⁰A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

⁶¹A byla tu Maria Magdaléna, a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

⁶²Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové ku Pilátovi,

⁶³Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

⁶⁴Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

⁶⁵Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

⁶⁶A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.

Matouš 27

¹Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí.

²Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři [Pontiu] Pilátovi.

³Když ⌈jeho zrádce Juda⌉ uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším,

⁴říkaje: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Oni však řekli: „Co je nám po tom? ⌈To je tvoje věc⌉!“

⁵Tu pohodil ty stříbrné ⌈do svatyně⌉ a vzdálil se; pak odešel a oběsil se.

⁶Velekněží vzali ty stříbrné a řekli: „Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.“

⁷Uradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců.

⁸Proto je ono pole až dodnes nazýváno Polem krve.

⁹Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: I vzali třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele;

¹⁰a dali je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán.

¹¹Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš [mu] řekl: „Ty to říkáš.“

¹²A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpověděl.

¹³Tu mu Pilát řekl: „Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?“

¹⁴Ale on mu neodpověděl ani na jedno obvinění, takže se vladař velmi divil.

¹⁵O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého chtěli.

¹⁶Tehdy tam měli významného vězně, který se jmenoval Barabáš.

¹⁷Když se tedy lidé shromáždili, řekl jim Pilát: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Kristus?“

¹⁸Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.

¹⁹Když seděl na soudní stolici, ⌈vzkázala mu jeho žena⌉: „Neměj nic s tím spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.“

²⁰Velekněží a starší přesvědčili zástupy, aby si vyžádaly Barabáše, ale Ježíše aby daly zahubit.

²¹Vladař jim tedy řekl: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ Oni řekli: „Barabáše!“

²²Pilát jim řekl: „Co tedy ⌈mám udělat⌉ s Ježíšem, zvaným Kristus?“ Všichni [mu] řekli: „Ať je ukřižován!“

²³A [vládce] řekl: „Co tedy udělal zlého?“ Oni však ještě víc křičeli: „Ať je ukřižován!“

²⁴Když Pilát uviděl, že to ničemu neprospívá, ale že pozdvižení je čím dál větší, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a řekl: „Jsem nevinen ⌈touto krví⌉. Je to vaše věc.“

²⁵A všechen lid na to řekl: „Jeho krev na nás a na naše děti!“

²⁶Pak jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

²⁷Tehdy vladařovi vojáci vzali Ježíše do ⌈vládního paláce⌉ a shromáždili k němu celý oddíl vojska.

²⁸Svlékli ho a oblékli mu šarlatový plášť,

²⁹upletli věnec z trní a vložili jej na jeho hlavu a do pravé ruky mu dali rákosovou hůl. Padali před ním na kolena a posmívali se mu: „Buď zdráv, králi Židů!“

³⁰A když ho poplivali, vzali tu hůl a začali ho bít po hlavě.

³¹Když se mu naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli mu jeho šaty. A odvedli ho, aby ho ukřižovali.

³²Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal jeho kříž.

³³Když přišli na místo zvané Golgota, což znamená Místo lebky,

³⁴dali Ježíšovi pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít.

³⁵Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty házejíce o ně los;

³⁶pak seděli a střežili ho tam.

³⁷Nad hlavu mu dali ⌈nápis o jeho provinění⌉: „Toto je Ježíš, král Židů.“

³⁸Zároveň s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po levici.

³⁹Kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou

⁴⁰a říkali: „Ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš, zachraň se, jsi–li Syn Boží, [a] sestup s kříže!“

⁴¹Podobně se posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími. Říkali:

⁴²„Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je králem Izraele, ať nyní sestoupí s kříže, a my v něho uvěříme.

⁴³Složil naději v Bohu, ať [ho] nyní vysvobodí, ⌈stojí–li o něho⌉. Vždyť řekl: Jsem Boží Syn!“

⁴⁴Stejně ho tupili i lupiči, kteří byli ukřižováni spolu s ním.

⁴⁵Od šesté hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté.

⁴⁶Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To jest: Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?

⁴⁷A když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: „Ten člověk volá Eliáše.“

⁴⁸Jeden z nich ihned vyběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít.

⁴⁹Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“

⁵⁰Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha.

⁵¹A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly

⁵²a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;

⁵³když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým.

⁵⁴Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli: „Opravdu to byl Boží Syn!“

⁵⁵Bylo tam mnoho žen dívajících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu.

⁵⁶Mezi nimi byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových.

⁵⁷Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který se také sám stal Ježíšovým učedníkem.

⁵⁸Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu [to tělo] vydali.

⁵⁹Josef tělo vzal, zavinul je do čistého plátna

⁶⁰a položil [je] do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Pak ke vchodu do hrobky přivalil veliký kámen a odešel.

⁶¹Byla tam Marie Magdalská a ta druhá Marie a seděly naproti hrobu.

⁶²Nazítří, to je po přípravě na svátek, se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové

⁶³a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: Po třech dnech vstanu.

⁶⁴Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli [jeho] učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: Vstal z mrtvých. A bude poslední blud horší než ten první.“

⁶⁵Pilát jim řekl: „Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“

⁶⁶Oni pak šli a zabezpečili hrob ⌈tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž⌉.