Matouš 17

¹A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,

²A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učiněno bílé jako světlo.

³A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.

⁴A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, uděláme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.

⁵Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.

⁶To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.

⁷A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.

⁸Pozdvihše pak očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.

⁹Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.

¹⁰I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé přijíti?

¹¹Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci.

¹²Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.

¹³Tedy srozuměli učedlníci, že jim to pravil o Janovi Křtiteli.

¹⁴A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, a poklekl před ním na kolena,

¹⁵A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a těžce se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.

¹⁶I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.

¹⁷Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás snášeti budu? Přiveďte mi jej sem.

¹⁸I přimluvil tomu ďábelství Ježíš. I vyšlo od něho; a uzdraven jest ten mládenec v tu hodinu.

¹⁹Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?

²⁰Ježíš pak řekl jim: Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného.

²¹Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.

²²A když byli v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude vydán v ruce lidské,

²³A zamordujíť jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.

²⁴A když přišli do Kafarnaum, přistoupili ku Petrovi ti, kteříž plat vybírali, a řekli: Což mistr váš nedává platu?

²⁵A on řekl: Dává. A když přišel domů, předšel jej Ježíš, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň aneb plat? Od synů-li svých, čili od cizích?

²⁶Dí jemu Petr: Od cizích. I řekl mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní.

²⁷Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprvé uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.

Matouš 17

¹Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.

²A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo.

³A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním.

⁴Petr ⌈na to⌉ Ježíšovi řekl: „Pane, je pro nás dobré tu být. Chceš–li, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“

⁵Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.“

⁶Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli.

⁷Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“

⁸Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.

⁹A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“

¹⁰[Jeho] učedníci se ho zeptali: „Jak to, že učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?“

¹¹On odpověděl: „Eliáš opravdu přichází a všechno obnoví.

¹²Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.“

¹³Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.

¹⁴Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a padl před ním na kolena

¹⁵řka: „Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a ⌈zle trpí⌉; často totiž padá do ohně a často do vody.

¹⁶A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“

¹⁷Ježíš odpověděl: „Ach, pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám snášet? Přiveďte ho sem ke mně!“

¹⁸Ježíš mu pohrozil a démon od něho vyšel; a od té hodiny byl chlapec uzdraven.

¹⁹V soukromí potom k Ježíšovi přistoupili učedníci a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“

²⁰On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete–li mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: Přejdi odtud tam, a přejde; a nic vám nebude nemožné.

²¹[Tento rod nevychází jinak než v modlitbě a půstu.]“

²²Když se zdržovali v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka má být vydán do rukou lidí;

²³zabijí ho, ale třetí den ⌈bude vzkříšen⌉.“ A oni se velmi zarmoutili.

²⁴Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí dvojdrachem a řekli: „Copak váš Učitel neplatí dvojdrachmu?“

²⁵Řekl: „Ale ano.“ Jakmile vešel do domu, Ježíš ho předešel otázkou: „Co myslíš, Šimone? Od koho vybírají králové země poplatky a daň? Od svých synů, nebo od cizích?“

²⁶Když [Petr] řekl: „Od cizích“, pověděl mu Ježíš: „Synové jsou tedy svobodni.

²⁷Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“