Marek 2 Porovnání: Kralická vs ČSP

Marek 2

¹A opět všel do Kafarnaum po kolikas dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.

²A hned sešlo se jich množství, tak že již nemohli se směstknati ani přede dveřmi. I mluvil jim slovo.

³Tedy přišli k němu, nesouce šlakem poraženého, kterýž ode čtyř nesen byl.

⁴A když k němu nemohli přistoupiti pro zástupy, loupali střechu, kdež byl, a probořivše ji, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.

⁵A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.

⁶A byli tu někteří z zákonníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:

⁷Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?

⁸I poznav Ježíš hned duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?

⁹Co jest snáze, říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň, vezmi lože své a choď?

¹⁰Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:

¹¹Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.

¹²I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, tak že se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.

¹³I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.

¹⁴A pomíjeje, uzřel Léví Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Poď za mnou. A on vstav, šel za ním.

¹⁵I stalo se, když seděl Ježíš za stolem v domě jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; nebo mnoho jich bylo, a šlo za ním.

¹⁶Zákonníci pak a farizeové viděvše, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což to, že s publikány a hříšníky jí a pije?

¹⁷To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

¹⁸Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?

¹⁹I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové ženichovi postiti se, když jest s nimi ženich? Dokudž mají s sebou ženicha, nemohouť se postiti.

²⁰Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.

²¹Ano žádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého, i bývá větší díra.

²²A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.

²³I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho, cestou jdouce, vymínati klasy.

²⁴Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť dělají v sobotu, čehož nenáleží.

²⁵I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?

²⁶Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze {biskupa}, a jedl chleby posvátné, (jichž neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli?

²⁷I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.

²⁸Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.

Marek 2

¹A když po několika dnech opět vstoupil do Kafarnaum, rozneslo se, že je doma.

²A [hned] se shromáždilo mnoho lidí, takže už nebylo místo ani přede dveřmi. A mluvil k nim Slovo.

³Tu přicházeli lidé a nesli k němu ochrnutého; nesli ho čtyři.

⁴A ⌈protože ho k němu pro zástup nemohli přinést⌉, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.

⁵Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, ⌈tvé hříchy jsou odpuštěny⌉.“

⁶Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích:

⁷„Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne–li jediný: Bůh.“

⁸Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: „Proč tak uvažujete ve svých srdcích?

⁹Co je snadnější? Říci ochrnutému: ⌈Tvé hříchy jsou odpuštěny⌉, nebo říci: Vstaň, vezmi své lehátko a choď?

¹⁰Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …“, říká ochrnutému:

¹¹„Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.“

¹²On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“

¹³Ježíš opět vyšel podél moře a celý ten zástup k němu přicházel a on je vyučoval.

¹⁴Cestou uviděl Léviho, syna Alfeova, sedícího v celnici, a řekl mu: „Následuj mne.“ On vstal a následoval ho.

¹⁵A když Ježíš stoloval v jeho domě, mnozí celníci a hříšníci stolovali spolu s Ježíšem a jeho učedníky, neboť jich bylo mnoho a následovali ho.

¹⁶Když učitelé Zákona ⌈z farizeů⌉ viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí [a pije] s celníky a hříšníky?“

¹⁷Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné.“

¹⁸Janovi učedníci a farizeové se právě postili. I přijdou k němu a říkají: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“

¹⁹Ježíš jim řekl: „Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit.

²⁰Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy v onen den se budou postit.“

²¹„Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ta výplň odtrhne, nové od starého, a trhlina se ještě zhorší.

²²A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno ty měchy roztrhne a víno [se vylije] a měchy se zničí. Ale mladé víno [se má dávat] do nových měchů!“

²³I stalo se, že v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.

²⁴Farizeové mu řekli: „Podívej, proč dělají v sobotu, co se nesmí?“

²⁵Ježíš jim říká: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když se ocitl v nouzi a dostal hlad, on i ti, kdo byli s ním?

²⁶Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a snědl chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kteří byli s ním?“

²⁷A řekl jim: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.

²⁸Takže Syn člověka je také pánem soboty.“