Jozue 11

¹To když uslyšel Jabín, král Azor, poslal k Jobábovi, králi Mádon, a k králi Simron, a k králi Achzaf,

²I k králům, kteříž bydlili k straně půlnoční na horách i na rovinách ku polední Ceneret, i na rovinách a v krajinách Dor na západ,

³K Kananejskému na východ i na západ, a k Amorejskému, Hetejskému, Ferezejskému a Jebuzejskému na horách, a k Hevejskému pod horou Hermon v zemi Masfa.

⁴I vytáhli všickni ti a všecka vojska jejich s nimi, lid mnohý jako písek, kterýž jest na břehu mořském nesčíslný, i koňů i vozů velmi mnoho.

⁵A smluvivše se všickni králové ti, přitáhli a položili se spolu při vodách Merom, aby bojovali proti Izraelovi.

⁶Řekl pak Hospodin k Jozue: Neboj se jich, nebo zítra o této chvíli vydám všecky tyto k zabití Izraelovi; koňům jejich žily podřežeš, a vozy jejich ohněm spálíš.

⁷Tedy vytáhl Jozue a s ním všecken lid válečný proti nim k vodám Merom rychle, a udeřili na ně.

⁸I dal je Hospodin v ruku Izraelovi, a porazili je. I honili je až k Sidonu velikému, a až k vodám Maserefot, a k údolí Masfe na východ, a pobili je, tak že nepozůstavili žádného živého.

⁹A učinil jim Jozue, jakož byl rozkázal jemu Hospodin, koňům jejich žily zpodřezoval, a vozy jejich ohněm popálil.

¹⁰Potom navrátiv se Jozue téhož času, dobyl Azor, a krále jeho zabil mečem. Azor pak bylo prvé nejznamenitější mezi všemi království těmi.

¹¹Pobili také všecko, cožkoli v něm živo bylo, mordujíce je mečem, tak že nezůstalo žádného živého; Azor pak spálil ohněm.

¹²Takž podobně učinil všechněm městům králů těch, a všecky krále jejich zjímal Jozue, a zbiv je mečem, vyhladil je, jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.

¹³A však žádného města z těch, kteráž ještě zůstala v ohradě své, nespálil Izrael, kromě samého Azor, kteréž spálil Jozue.

¹⁴A všecky loupeže měst těch i hovada rozdělili mezi sebou synové Izraelští; toliko všecky lidi zbili mečem, dokudž nevyhladili jich, nenechavše žádného živého.

¹⁵Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Jozue, a Jozue tak činil; nepominul ničeho toho, což byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

¹⁶A tak vzal Jozue všecku tu zemi, hory i všecku stranu polední, i všecku zemi Gosen, i roviny, i pole, totiž hory Izraelské i roviny jejich,

¹⁷Od hory Halak, kteráž se táhne do Seir, až k Balgad na rovině Libánské, pod horou Hermon; všecky také krále jejich zjímal, a zbil je i zmordoval.

¹⁸Po mnohé dny Jozue vedl válku se všechněmi těmi králi.

¹⁹A nebylo města, ješto by v pokoj vešlo s syny Izraelskými, kromě Hevejských obyvatelů v Gabaon; jiná všecka válkou vzali.

²⁰Nebo od Hospodina to bylo, že jsou zatvrdili byli srdce své, tak aby vyšli válečně proti Izraelovi, a aby je v prokletí vydal, a neučinil jim milosti, ale aby je zahubil, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

²¹Toho pak času přitáhl Jozue a vyplénil Enaky z těch hor, totiž z Hebronu, z Dabir a z Anab, i ze všeliké hory Judské, a ze všeliké hory Izraelské; spolu s městy jejich vyhladil je Jozue.

²²Nezůstal žádný z Enaků v zemi synů Izraelských; toliko v Gáze, v Gát a v Azotu zůstali.

²³Tak tedy vzal Jozue všecku tu zemi, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi, a dal ji Jozue v dědictví Izraelovi vedlé dílů jejich, po pokoleních jejich. I odpočinula země od válek.

Jozue 11

¹I stalo se, jakmile to uslyšel chasórský král Jabín, že vzkázal k madónskému králi Jóbabovi, k šimrónskému králi a k akšáfskému králi

²a ke králům ze severu v pohoří, v Arabě jižně od Kineretu, v podhůří a v Dórských návrších na západě.

³Kenaanci byli na východě a na západě, Emorejci, Chetejci, Perizejci a Jebúsejci v pohoří a Chivejci pod Chermónem v zemi Mispě.

⁴Tehdy vytáhli, oni a veškerá jejich vojska s nimi, lid na množství početný jako písek, který je na mořském břehu, i koní a vozby velmi mnoho.

⁵Všichni tito králové se dohodli, přišli a utábořili se společně u vod Merómu, aby s Izraelem bojovali.

⁶Tu řekl Hospodin Jozuovi: ⌈Neboj se jich,⌉ neboť já je zítra touto dobou všechny uvrhnu probodené před Izrael. Jejich koně ochromíš a jejich válečné vozy spálíš ohněm.

⁷Jozue a všechen bojeschopný lid s ním na ně tedy náhle přitáhl k vodám Merómu a napadli je.

⁸Hospodin je vydal Izraeli do ruky. Pobíjeli je a pronásledovali je až k velkému Sidónu, do Misrefót–majimu a až na pláň Mispu na východě. Pobíjeli je, aniž by z nich nechal někoho přežít.

⁹A Jozue s nimi naložil podle toho, co mu řekl Hospodin: Jejich koně ochromil a jejich válečné vozy spálil ohněm.

¹⁰Jozue se v onen čas navrátil zpět, dobyl Chasór a jeho krále zabil mečem, protože Chasór byl předtím hlavou všech těchto království.

¹¹A pobili všechno živé, co v něm bylo, ostřím meče vykonali klatbu. Nezůstalo naživu nic, co dýchalo; Chasór spálil ohněm.

¹²A všechna města těchto králů a všechny jejich krále Jozue dobyl a vybil je ostřím meče. Zasvětil je zkáze, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův.

¹³Izrael ovšem nespálil žádná města, která stojí na hromadě sutě, kromě Chasóru. Pouze ten Jozue spálil.

¹⁴Všechnu kořist z těchto měst a dobytek jim synové Izraele zabrali. Každého člověka ovšem zabili ostřím meče, až je vyhladili. Neponechali z nich žádného, kdo dýchal.

¹⁵Jak to přikázal Hospodin svému otroku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neubral jediné slovo ze všech, která Hospodin Mojžíšovi přikázal.

¹⁶A tak Jozue zabral celou tuto zemi: Pohoří a celý Negeb, celou zemi Gošen a Šefelu, Arabu a izraelské pohoří i jeho podhůří.

¹⁷Od hory Chalak zvedající se k Seíru a až k Baal–gádu v libanonském údolí pod pohořím Chermón. Všechny jejich krále zajal, pobil je a usmrtil.

¹⁸Jozue vedl se všemi těmito králi válku po mnoho dnů.

¹⁹Nebylo města, které by se syny Izraele uzavřelo mír, kromě chivejských obyvatel Gibeónu. Všechna je zabrali bojem.

²⁰Neboť se to stalo od Hospodina, že ⌈posilnil jejich srdce,⌉ aby vyvolali válku s Izraelem, aby na ně uvalil klatbu, ⌈aby pro ně nebylo smilování, aby⌉ je vyhladil, jak to Hospodin přikázal Mojžíšovi.

²¹V onen čas přišel Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu, z celého judského pohoří a z celého izraelského pohoří. Jozue je zasvětil zkáze spolu s jejich městy.

²²V zemi synů Izraele nezbyl žádný z Anákovců, zůstali pouze v Gaze, v Gatu a v Ašdódu.

²³Jozue zabral celou tu zemi podle všech slov, která Hospodin promluvil k Mojžíšovi. Jozue ji předal Izraeli do dědictví, jejich kmenům, podle jejich podílů, a země měla klid od války.