Jonáš 4 Porovnání: Kralická vs ČSP

Jonáš 4

¹I mrzelo to Jonáše velmi, a rozpálen byl hněv jeho.

²Pročež modlil se Hospodinu a řekl: Prosím, Hospodine, zdaliž jsem toho neřekl, když jsem ještě byl v zemi své? Protož jsem pospíšil uteci do Tarsu; nebo jsem věděl, že jsi ty Bůh milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituješ zlého.

³Nyní tedy, ó Hospodine, vezmi, prosím, duši mou ode mne; nebo lépe jest mi umříti nežli živu býti.

⁴I řekl Hospodin: Jest-liž to dobře, že tak horlíš?

⁵Nebo vyšel byl Jonáš z města, a seděl na východ proti městu, a udělav sobě tu boudu, seděl pod ní v stínu, ažby viděl, co se bude díti s tím městem.

⁶Přistrojil pak byl Hospodin Bůh břečtan, kterýž vyrostl nad Jonáše, aby zastěňoval hlavu jeho, a chránil ho před horkem. I radoval se Jonáš z toho břečtanu radostí velikou.

⁷V tom nazejtří v svitání nastrojil Bůh červa, kterýž ranil ten břečtan, tak že uschl.

⁸I stalo se, že když vzešlo slunce, nastrojil Bůh vítr východní žhoucí, a bilo slunce na hlavu Jonášovu, tak že umdléval, a žádal sobě, aby umřel, řka: Lépeť mi jest umříti nežli živu býti.

⁹I řekl Bůh Jonášovi: Jest-liž to dobře, že se tak hněváš pro ten břečtan? Kterýžto řekl: An dobře jest, že se hněvám až na smrt.

¹⁰Jemuž řekl Hospodin: Ty lituješ toho břečtanu, o němž jsi nepracoval, aniž jsi ho k zrostu přivedl, kterýž za jednu noc zrostl, a jedné noci zahynul,

¹¹A já abych nelitoval Ninive města tak velikého, v němž jest více nežli sto a dvadceti tisíc lidí, kteříž neznají rozdílu mezi pravicí svou a levicí svou, a dobytka mnoho?

Jonáš 4

¹Jonášovi se to však hrozně moc nelíbilo a rozzlobil se.

²Modlil se k Hospodinu: Ach, Hospodine, což ⌈jsem to neříkal,⌉ když jsem byl ve své zemi? Kvůli tomu jsem chtěl utéct do Taršíše. Vždyť vím, že ty jsi Bůh milostivý a soucitný, ⌈pomalý k hněvu,⌉ hojný v milosrdenství, a slitováváš se nad zlem.

³Nyní, Hospodine, vezmi ode mě prosím můj život. ⌈Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.⌉

⁴Hospodin se zeptal: ⌈Je to dobře, že ses tak rozzlobil?⌉

⁵Jonáš vyšel z města a usadil se na východ od města. Postavil si tam stánek a pobýval pod ním ve stínu, ⌈aby viděl,⌉ co se s městem stane.

⁶Hospodin Bůh připravil ricinovník, který vyrostl nad Jonášem, aby byl stínem pro jeho hlavu a vysvobodil ho z jeho trápení. Jonáš se z ricinovníku ⌈převelice radoval.⌉

⁷Když vyšla druhého dne jitřenka, Bůh připravil červa, který napadl ricinovník, takže uschl.

⁸I stalo se, že když vyšlo slunce, připravil Bůh horký východní vítr a slunce bilo na Jonášovu hlavu, takže omdléval. ⌈Přál si zemřít⌉ a řekl: Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.

⁹Nato se Bůh Jonáše zeptal: Je to dobře, že ses tak rozzlobil kvůli ricinovníku? Ten odpověděl: Je to dobře, že jsem se rozzlobil ⌈až na smrt!⌉

¹⁰Hospodin řekl: ⌈Tobě je líto⌉ ricinovníku, se kterým ses nenamáhal ani jsi ⌈mu nedal vzrůst;⌉ přes noc vzešel, přes noc zašel.

¹¹A mně by nemělo být líto toho velkého města Ninive, ve kterém je víc než sto dvacet tisíc lidí, ⌈kteří nerozeznají pravici od levice,⌉ a ještě množství zvířat?