Jonáš 3 Porovnání: Kralická vs ČSP

Jonáš 3

¹I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé, řkoucí:

²Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a kaž proti němu to, což já poroučím tobě.

³Tedy vstav Jonáš, šel do Ninive podlé slova Hospodinova. (Bylo pak Ninive město velmi veliké, cesty tří dnů.)

⁴A jakž počal byl Jonáš jíti po městě cestou dne jednoho a volati, pravě: Po čtyřidcíti dnech Ninive vyvráceno bude,

⁵Tedy uvěřili Ninivitští Bohu, a vyhlásivše půst, oblékli se v žíně, od největšího z nich až do nejmenšího z nich.

⁶Nebo jakž došla ta řeč krále Ninivitského, vstav s trůnu svého, složil s sebe oděv svůj, a přioděv se žíní, seděl v popele.

⁷A dal provolati a oznámiti v Ninive z usouzení královského i knížat svých, takto řka: Lidé i hovada, volové i ovce, neokoušejte ničeho, nepaste se, ani vody nepíte.

⁸Ale přiodějte se žíněmi lidé i hovada, a volejte k Bohu horlivě, a odvrať se jeden každý od cesty své zlé, i loupeže, kteráž jest v rukou jeho.

⁹Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti toho Bůh; neodvrátí-li se, pravím, od prchlivosti hněvu svého, abychom nezahynuli.

¹⁰I viděl Bůh skutky jejich, že se odvrátili od cesty své zlé, a lítost měl Bůh nad tím zlým, kteréž řekl učiniti jim. A neučinil.

Jonáš 3

¹Stalo se Hospodinovo slovo k Jonášovi podruhé:

²Vstaň, jdi do Ninive, toho velkého města, a volej k němu zvěst, kterou ti říkám.

³Jonáš vstal a šel do Ninive podle Hospodinova slova. Ninive bylo velmi veliké město, na tři dny cesty.

⁴Jonáš začal procházet městem první den cesty a volal: Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.

⁵Ninivští uvěřili Bohu, vyhlásili půst a všichni, od největšího až po nejmenšího, si oblékli žíněné roucho.

⁶Když se to dostalo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, přikryl se žíněným rouchem a posadil se do popela.

⁷⌈Vyhlásil: V Ninive,⌉ z rozhodnutí krále a jeho velmožů: Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí, ať se nesytí ani nepijí vodu.

⁸Ať se lidé i zvířata přikryjí žíněným rouchem a volají ⌈ze vší síly⌉ k Bohu, ať se každý odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které je na jeho rukou.

⁹Kdo ví, snad se Bůh odvrátí a slituje, odvrátí se od svého planoucího hněvu a nezahyneme.

¹⁰Bůh viděl jejich skutky, že se odvrátili od své zlé cesty. Proto Bůh litoval zla, které prohlásil, že jim učiní, a neučinil to.