Jonáš 1

¹I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi synu Amaty, řkoucí:

²Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a volej proti němu; neboť jest vstoupila nešlechetnost jejich před oblíčej můj.

³Ale Jonáš vstal, aby utekl do Tarsu od tváři Hospodinovy. A přišed do Joppe, našel lodí, ana jde do Tarsu, a zaplativ od ní, vstoupil na ni, aby se plavil s nimi do Tarsu od tváři Hospodinovy.

⁴Ale Hospodin vzbudil vítr veliký na moři. I stala se bouře veliká na moři, až se domnívali, že se lodí ztroskoce.

⁵A bojíce se plavci, volali jeden každý k bohu svému, a vyhazovali to, což měli na lodí, do moře, aby sobě tím polehčili. Jonáš pak byl sešel k bokům lodí, a položiv se, spal tvrdě.

⁶Tedy přišed k němu správce lodí, řekl jemu: Což ty děláš, ospalče? Vstaň, volej k Bohu svému. Snad ten Bůh rozpomene se na nás, abychom nezahynuli.

⁷I řekli jeden druhému: Poďte, vrzme losy, abychom zvěděli, pro koho to zlé přišlo na nás. Tedy metali losy, a padl los na Jonáše.

⁸I řekli jemu: Pověz nám medle, pro koho toto zlé na nás? Jaký jest obchod tvůj, a odkud jdeš? Z které jsi země a z kterého národu?

⁹I řekl jim: Hebrejský jsem, a Hospodina Boha nebes, kterýž učinil moře i zemi, já ctím.

¹⁰Pročež báli se ti muži bázní velikou, a dověděvše se muži ti, že od tváři Hospodinovy utíká, (nebo jim byl oznámil,) řekli jemu: Což jsi to učinil?

¹¹Řekli ještě k němu: Což máme učiniti s tebou, aby se moře spokojilo? (Nebo moře vždy více a více bouřilo se.)

¹²Jimžto řekl: Vezměte mne, a uvrzte mne do moře, a utichne moře před vámi; nebo já vím, že příčinou mou bouře tato veliká jest proti vám.

¹³Ale muži ti statečně táhli, chtíce k břehu přistati, však nemohli; nebo moře vždy více a více se bouřilo proti nim.

¹⁴I zvolali k Hospodinu, řkouce: Prosímeť, ó Hospodine, abychom nezahynuli pro smrt člověka tohoto, aniž na nás vyhledávej krve nevinné; nebo ty, ó Hospodine, jakž chceš, tak činíš.

¹⁵Tedy vzavše Jonáše, uvrhli ho do moře. I přestalo moře bouřiti se.

¹⁶Pročež báli se muži ti bázní velikou Hospodina, a obětovali obět Hospodinu, a sliby činili.

¹⁷Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci.

Jonáš 1

¹Stalo se Hospodinovo slovo k Jonášovi, synu Amítajovu:

²Vstaň, jdi do Ninive, toho velkého města, a volej proti němu, protože jeho zlo vystoupilo přede mne.

³Jonáš vstal, aby utekl pryč od Hospodina do Taršíše. Přišel do Jafy a našel loď plující do Taršíše. ⌈Zaplatil jízdné⌉ a nastoupil na ni, aby se s nimi plavil do Taršíše pryč od Hospodina.

⁴Hospodin však seslal na moře velký vítr, na moři nastala veliká bouře a ⌈hrozilo, že se loď rozlomí.⌉

⁵Námořníci se báli a volali každý ke svému bohu. Předměty, které měli na lodi, vrhali do moře, aby jí odlehčili. Jonáš mezitím sestoupil do zadní části lodi, lehl si a tvrdě spal.

⁶Přistoupil k němu velitel posádky a řekl mu: Co je s tebou, ospalče? Vstaň, volej ke svému bohu. Snad si na nás tvůj bůh vzpomene a nezahyneme.

⁷Nato řekli jeden druhému: Pojďte, ⌈necháme padnout losy,⌉ abychom poznali, kvůli komu nás potkalo toto zlo. Nechali padnout losy a los padl na Jonáše.

⁸Zeptali se ho: Pověz nám, prosím, kvůli komu nás potkalo toto zlo? Jakou máš práci? Odkud přicházíš? Jaká je tvá země a z kterého lidu jsi?

⁹Odpověděl jim: Jsem Hebrej a bojím se Hospodina, Boha nebes, který učinil moře i souš.

¹⁰Ti muži se převelice báli a řekli mu: Cos to provedl? Ti muži totiž věděli, že utíká pryč od Hospodina, neboť jim to oznámil.

¹¹Zeptali se ho: Co s tebou máme udělat, aby moře okolo nás utichlo? Moře totiž stále bouřilo.

¹²Odpověděl jim: Zvedněte mě a vrhněte mě do moře, a moře okolo vás utichne; neboť já vím, že tato velká bouře ⌈na vás přišla⌉ kvůli mně.

¹³Ti muži přesto ⌈veslovali ze všech sil,⌉ aby se vrátili k souši, ale nic nezmohli, neboť moře ⌈proti nim⌉ stále bouřilo.

¹⁴A tak volali k Hospodinu: Ach, prosíme, Hospodine, ať nezahyneme ⌈kvůli duši⌉ tohoto muže. Nepřičítej nám nevinnou krev. Vždyť ty, Hospodine, ⌈co chceš, to činíš.⌉

¹⁵Potom zvedli Jonáše, vrhli ho do moře, a moře ⌈přestalo zuřit.⌉

¹⁶A ti muži se Hospodina převelice báli, obětovali Hospodinu oběti a činili mu sliby.