Jób 9 Porovnání: Kralická vs ČSP
Jób 9
1Odpověděv pak Job, řekl:
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Jób 9
1Nato Jób odpověděl. Řekl:
2⌈Opravdu vím, že to tak⌉ je, ale ⌈jak může být smrtelný člověk⌉ spravedlivý před Bohem?
3Jestliže s ním bude chtít vést spor, neodpoví mu na jedinou věc z tisíce.
4Má moudré srdce a ohromnou sílu. Kdo se proti němu kdy zatvrdil a uspěl?
5On přenáší hory, aniž by poznaly, kdo je ve svém hněvu vyvrátil.
6On pohybuje zemí z jejího místa, až se rozechvějí její sloupy.
7On domlouvá slunku, a to nezazáří, ⌈vůkol hvězd umístí⌉ pečeť.
8On sám roztahuje nebesa a kráčí po návrších moře.
9Tvoří Medvěda, Orion a Plejády i jižní souhvězdí.
10⌈Činí veliké věci, jež ani nelze vyzpytovat, divy, jež ani nelze spočítat.⌉
11Jestliže projde nade mnou, nic neuvidím, a přejde–li, ani jej nerozpoznám.
12Jestliže něco uchvátí, kdo ho přinutí to vrátit? Kdo mu řekne: Co to děláš?
13Bůh neodvrátí svůj hněv. Před ním se sklonili i pomocníci obludy.
14Jak bych mu tím spíše mohl odpovídat já? Jak mám volit slova při rozhovoru s ním?
15Vždyť i kdybych byl v právu, ⌈nebyl bych schopen odpovědět;⌉ svého soudce bych jen prosil o smilování.
16Pokud bych volal a odpověděl by mi, nevěřil bych, že vyslyší můj hlas.
17Neboť mě drtí bouří a bezdůvodně rozmnožuje mé modřiny.
18⌈Nedovolí, aby se mi vrátil dech,⌉ nýbrž sytí mě hořkostmi.
19Pokud jde o sílu, ano, je udatný, a pokud jde o soud, kdo jiný mě předvolá?
20I když budu v právu, má ústa mě usvědčí z viny; jsem bezúhonný, ale prohlásila mě za zvráceného.
21Jsem bezúhonný. Nebudu se starat o svou duši, zavrhnu svůj život.
22Je to jedno, proto říkám: On ⌈skoncuje s bezúhonným stejně jako s ničemou.⌉
23Jestliže bič náhle usmrtí, posmívá se zoufalství nevinného.
24Země je vydána do ruky ničemy, on zakrývá tvář jejích soudců. Pokud ne on, kdo je to tedy?
25A mé dny byly rychlejší než běžec; utekly, neviděly blaho.
26Pominuly spolu s rákosovými loděmi, jako se orel střemhlav vrhá na kořist.
27Řeknu–li si: Zapomenu na své stěžování, opustím svou utrápenou tvář a pookřeji,
28lekám se všech svých bolestí, vím, že mě nenecháš bez trestu.
29Já platím za ničemníka, nač se mám unavovat marností?
30Kdybych se omyl vodou ze sněhu a dlaně si očistil louhem,
31jednou mě ponoříš do jámy a bude mnou opovrhovat i můj plášť.
32Vždyť on není člověk jako já, abych mu odpověděl a ⌈vešli jsme spolu v soud.⌉
33Není mezi námi rozhodčí, který položí na nás oba svou ruku.
34Ať ode mě odejme svou hůl, ⌈ať mě hrůza z něj neděsí,⌉
35ať mohu promluvit, aniž se ho budu bát; ⌈tak tomu totiž u mě není.⌉
Porozumění Kralická vs ČSP v Jób 9
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Jób 9 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Jób 9:16
"Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,"
"Pokud bych volal a odpověděl by mi, nevěřil bych, že vyslyší můj hlas."
