Jób 41 Porovnání: Kralická vs ČSP
Jób 41
1Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Jób 41
1Hle, číhat na něho by bylo ošidné. Cožpak se člověk nezhroutí již při pohledu na něj?
2Nikdo není tak smělý, že by jej probudil. Kdo by se potom chtěl postavit proti mně?
3Kdo mě v něčem předstihl, abych mu to musel odplatit? Cokoli se objeví pod celými nebesy, patří to mně.
4Nebudu mlčet o jeho údech, popisu jeho zdatnosti a o půvabu stavby jeho těla.
5Kdo odhalí jeho svrchní oděv? Kdo může proniknout ⌈jeho dvojitým chrupem?⌉
6Kdo kdy mohl otevřít jeho tlamu? Kolem jeho zubů číhá hrůza.
7Jeho pýchou jsou řady štítů ⌈sevřených těsnou pečetí.⌉
8Tisknou se jeden ke druhému, ani vítr mezi ně nepronikne.
9Jsou spjaty ⌈jeden s druhým,⌉ jsou sevřeny a neoddělí se.
10Jeho supění zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky.
11Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry.
12Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného kotlíku s rákosem.
13Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen.
14V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází zoufalství.
15Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito.
16Jeho srdce je slité jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen.
17Z jeho vznešenosti dostávají hrdinové strach, hrůzou jsou celí bez sebe.
18Meč, který jej zasáhne, neobstojí, ani kopí, střela či šíp.
19Železo považuje za slámu, bronz za ztrouchnivělé dřevo.
20Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu.
21Kyj považuje za plevu, vysmívá se mávání srpáčem.
22Zespodu má ostré hrany, valí se blátem jako smyk.
23Hlubinu přivádí do varu jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast.
24Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny.
25Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven všeho děsu.
26Na každého vyvýšeného dohlédne, je králem nad všemi potomky šelmy.
Porozumění Kralická vs ČSP v Jób 41
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Jób 41 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Jób 41:16
"Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně."
"Jeho srdce je slité jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen."
