Jób 38 Porovnání: Kralická vs ČSP

Jób 38

¹Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

²Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

³Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

⁴Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

⁵Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

⁶Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

⁷Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

⁸Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

⁹Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

¹⁰Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

¹¹I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

¹²Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

¹³Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

¹⁴Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

¹⁵A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

¹⁶Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

¹⁷Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

¹⁸Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

¹⁹Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

²⁰Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

²¹Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

²²Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

²³Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

²⁴Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

²⁵Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

²⁶Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

²⁷Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

²⁸Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

²⁹Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

³⁰Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

³¹Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

³²Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

³³Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

³⁴Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

³⁵Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

³⁶Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

³⁷Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

³⁸Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

³⁹Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

⁴⁰Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?

⁴¹Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?

Jób 38

¹Tu odpověděl Hospodin Jóbovi z vichřice. Řekl:

²Kdo je tento člověk, který zatemňuje radu výroky bez poznání?

³Přepásej si nyní bedra jako muž. Vyptám se tě a pouč mě.

⁴Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, pokud víš něco rozumného.

⁵Kdo určil její rozměry, jestlipak víš? Anebo kdo nad ní roztáhl měřicí šňůru?

⁶Do čeho byly zapuštěny její podpěry, nebo kdo založil její rohový kámen,

⁷když jitřní hvězdy společně jásaly a všichni Boží synové hlaholili?

⁸A kdo zahradil moře vraty, když se vyvalilo, vyšlo z lůna?

⁹Když jsem na něj položil oblak jako oděv a hustou temnotu jako plenku,

¹⁰⌈určil jsem mu svou hranici,⌉ umístil jsem závoru a vrata.

¹¹Řekl jsem: Dosáhneš až sem a dál už ne, tvé vlny hrdě dorazí pouze sem.

¹²Dal jsi snad někdy za svůj život příkaz ránu? Obeznámil jsi jitřenku s jejím místem,

¹³aby uchopila zemi za okraje a ničemové z ní byli setřeseni?

¹⁴Proměňuje se jako hlína pod pečetním prstenem a oni slouží jako oděv.

¹⁵Ničemům bude jejich světlo odepřeno, povýšená paže bude zlomena.

¹⁶Přišel jsi snad až k pramenům moře a procházel ses po dně hlubiny?

¹⁷Byly ti snad odhaleny brány smrti, uvidíš snad brány nejhlubší tmy?

¹⁸Prozkoumal jsi zemi až do jejích šířek? Pověz, pokud to všechno znáš.

¹⁹Kudy vede ta cesta, na níž sídlí světlo, a temnota, kde má to své místo,

²⁰že bys je vzal na jejich území, že bys rozpoznal stezky k jejich domu?

²¹Věděl jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů?

²²Přišel jsi snad ke skladům sněhu? Uvidíš snad sklady krup,

²³které jsem ušetřil pro čas soužení, pro den bitvy a boje?

²⁴⌈Kudy vede ta cesta, kde⌉ se rozděluje světlo, odkud se rozptyluje po východní zemi vítr?

²⁵Kdo vymezil koryto povodni a cestu pro hromobití,

²⁶aby seslal déšť na zemi bez lidí, na pustinu, v níž člověka není,

²⁷aby napojil místo zkázy a zpustošení a dal vzrůst výhonku trávy?

²⁸Má snad déšť otce či kdo zplodil krůpěje rosy?

²⁹Z čího lůna vyšel led a kdo porodil nebeské jíní?

³⁰Voda tuhne jako kámen a povrch hlubiny se uzavírá.

³¹Dokážeš snad spoutat uskupení Plejád či rozvázat pouta Orionu?

³²Můžeš snad v pravý čas vyvést hvězdy zvěrokruhu či vést Medvěda spolu s jeho mláďaty?

³³Znáš snad nebeská ustanovení? Zdalipak ustanovíš na zemi Jeho dohled?

³⁴Můžeš snad pozvednout svůj hlas k oblaku, takže tě přikryje spousta vod?

³⁵Vypustíš snad blesky, takže se dají do pohybu? Budou ti hlásit: Tady jsme?

³⁶Kdo vložil do ibisů moudrost či kdo dal kohoutovi rozumnost?

³⁷Kdo díky své moudrosti spočítá oblaka, kdo vyprázdní nebeské měchy,

³⁸když prach odlijí v slitinu a hroudy se sklíží?

³⁹Můžeš snad lovit potravu pro lvici a utišit hlad mladých lvů,

⁴⁰až se v doupatech skrčí, budou čekat v úkrytu houští?

⁴¹Kdo připraví úlovek havranovi, až jeho mláďata budou křičet k Bohu o pomoc a budou bloudit bez potravy?