Jeremiáš 49 Porovnání: Kralická vs ČSP
Jeremiáš 49
1Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?
2Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin.
3Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.
4Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?
5Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se.
6A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin.
7Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?
8Utíkejte, obraťte se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.
9Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?
10Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl:
11Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte.
12Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.
13Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou.
14Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.
15Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi.
16To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin.
17I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;
18Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
19Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?
20Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.
21Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého.
22Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
23Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.
24Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku.
25Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?
26Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů.
27A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy.
28Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní.
29Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol.
30Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost.
31Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.
32Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.
33I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.
34Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:
35Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich.
36Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.
37A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním.
38I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin.
39A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.
Jeremiáš 49
1O synech Amónových. Toto praví Hospodin: Cožpak Izrael nemá syny? Copak nemá dědice? Proč Milkóm vlastní Gáda a jeho lid se usadil v jeho městech?
2Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy nechám zaznít válečný křik proti Rabě synů Amónových. Stane se zcela opuštěnou ruinou a její vesnice budou vypáleny ohněm. Izrael dostane do vlastnictví své vlastníky, praví Hospodin.
3Naříkej Chešbóne, protože Aj je zničen! Křičte, dcery Raby, přepásejte se pytlovinou, bědujte a ⌈bloumejte mezi ohradami,⌉ protože Milkóm půjde do vyhnanství, jeho kněží spolu s jeho knížaty.
4Proč se chlubíš ⌈údolími, svým oplývajícím údolím,⌉ odpadlá dcero, která doufáš ve své poklady a říkáš: ⌈Kdo přijde proti mně?⌉
5Hle, přivedu na tebe strach ⌈z celého tvého okolí,⌉ je výrok Panovníka, Hospodina zástupů. Budete zahnáni každý jinam a nebude, kdo by utečence shromáždil.
6Potom však změním úděl synů Amónových, je Hospodinův výrok.
7O Edómu. Toto praví Hospodin zástupů: Cožpak už v Témanu není moudrost? Rozumným zmizela rada? Byla jejich moudrost zmařena?
8Utečte, obraťte se a usídlete se v hlubinách, obyvatelé Dedánu! Protože na něj přivedu Ezauovu pohromu, čas, kdy ho navštívím.
9Kdyby na tebe přišli česači hroznů, což nezanechají paběrky? Kdyby přišli zloději v noci, budou ničit, dokud nebudou mít dost.
10Neboť já jsem obnažil Ezaua, odhalil jsem jeho skrýše, nebude se moci ukrýt. Jeho potomstvo je zničeno, jeho bratři i jeho sousedi -- ⌈už není.⌉
11Zanech svoje sirotky, já je zachovám při životě a ať tvoje vdovy doufají ve mě.
12Neboť toto praví Hospodin: Hle, ti, ⌈kteří pít kalich správně neměli,⌉ pít musejí a ty bys měl zůstat bez trestu? Nezůstaneš bez trestu, ale musíš pít.
13Vždyť jsem přísahal při sobě, je Hospodinův výrok, že Bosra se stane předmětem hrůzy, potupou, pustinou a kletbou a všechna její města se stanou věčnými troskami.
14Slyšel jsem zprávu od Hospodina, vyslanec byl poslán mezi národy: Shromážděte se a vytáhněte proti ní, povstaňte k boji.
15Neboť hle, učiním tě malým mezi národy, opovrženým mezi lidmi.
16Hrůza, ⌈kterou jsi budil,⌉ tě podvedla, i domýšlivost tvého srdce, tebe, který bydlíš ve skalních rozsedlinách, tebe, jenž jsi obsadil vrchol kopce. Ačkoliv stavíš své hnízdo vysoko jako orel, svrhnu tě odtamtud, je Hospodinův výrok.
17Edóm se stane děsivou krajinou; ⌈každý, kdo jím bude procházet, se zhrozí a podiví se všem jeho ranám.⌉
18Jako po vyvrácení Sodomy, Gomory a jejich sousedních měst, praví Hospodin, nikdo se tam neusadí, ⌈syn člověka⌉ v něm nebude pobývat.
19Hle, vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelenou pastvinu, ale v okamžiku ho z ní zaženu a určím nad ní toho, kdo je vyvolený. Neboť kdo je jako já? Kdo mě předvolá k soudu? Kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí?
20Proto slyšte Hospodinovo rozhodnutí, které učinil o Edómu, jeho plány, které vymýšlí proti obyvatelům Témanu: Jistě je budou vláčet, i nejmenší ze stáda. Jistě kvůli nim zpustoší jeho pastvinu.
21Zvukem jejich pádu se třese země. Zní volání, jeho zvuk je slyšet až u Rákosového moře.
22Hle, vzlétne jako orel, poletí a roztáhne svá křídla nad Bosrou. V onen den bude srdce edómských hrdinů jako srdce ženy v porodních bolestech.
23O Damašku. Chamát a Arpád je zahanben, protože slyšeli zlou zprávu. ⌈Jsou bezradní, jako když je na moři nepokoj⌉ a nemůže se utišit.
24Damašek ochabl, obrátil se na útěk. Zmocnilo se ho zděšení, zachvátila jej tíseň a bolest jako rodičku.
25⌈Jak je opuštěné⌉ ⌈slavné město,⌉ město radosti!
26Proto jeho mládenci padnou na jeho náměstích a v onen den všichni bojovníci zahynou, je výrok Hospodina zástupů.
27Zapálím oheň na hradbách Damašku a ten stráví Ben–hadadovy paláce.
28O Kédaru a o královstvích Chasóru, která pobil babylonský král Nebúkadnesar. Toto praví Hospodin: Povstaňte, vytáhněte proti Kédaru a zničte syny východu.
29Vezmou jejich stany a jejich stáda, jejich stanové plachty a všechny jejich nástroje; jejich velbloudy odvedou pro sebe a budou na ně volat: Všude kolem hrůza.
30Utečte, rychle prchněte, usídlete se v hlubinách, obyvatelé Chasóru, je Hospodinův výrok, protože babylonský král Nebúkadnesar o vás učinil rozhodnutí a vymýšlí proti vám plán.
31Vstaňte, vytáhněte proti národu, který bezstarostně bydlí v bezpečí, je Hospodinův výrok; nemá vrata ani závory, bydlí o samotě.
32Jejich velbloudi se stanou kořistí, stáda jejich dobytka lupem. Rozptýlím je do všech větrů, ty s vyholenými skráněmi, a ze všech stran na ně přivedu pohromu, je Hospodinův výrok.
33Chasór se stane doupětem šakalů, zcela opuštěným místem navěky, nikdo se tam neusadí, syn člověka v něm nebude pobývat.
34Hospodinovo slovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi o Élamu na počátku kralování judského krále Sidkijáše:
35Toto praví Hospodin zástupů: Hle, ⌈zlomím luk Élamu, prvotinu jeho síly.⌉
36⌈Přivedu proti Élamu čtyři větry od čtyř konců nebes⌉ a rozptýlím je do všech těchto větrů a nebude národ, kam by zapuzení z Élamu nepřišli.
37Roztřesu Élam strachem před jejich nepřáteli, před těmi, kdo usilují o jejich život. Přivedu na ně zlo, svůj planoucí hněv, je Hospodinův výrok. Pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji.
38Postavím v Élamu svůj trůn a odstraním odtamtud krále i knížata, je Hospodinův výrok.
39Ale v posledních dnech se stane, že změním Élamův úděl, je Hospodinův výrok.
Porozumění Kralická vs ČSP v Jeremiáš 49
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Jeremiáš 49 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Jeremiáš 49:16
"To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin."
"Hrůza, ⌈kterou jsi budil,⌉ tě podvedla, i domýšlivost tvého srdce, tebe, který bydlíš ve skalních rozsedlinách, tebe, jenž jsi obsadil vrchol kopce. Ačkoliv stavíš své hnízdo vysoko jako orel, svrhnu tě odtamtud, je Hospodinův výrok."
