Jeremiáš 48 Porovnání: Kralická vs ČSP
Jeremiáš 48
1Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.
2Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč.
3Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.
4Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.
5Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:
6Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.
7Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.
8Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.
9Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.
10Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve.
11Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.
12Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští.
13I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své.
14Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?
15Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.
16Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice.
17Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?
18Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.
19Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?
20Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.
21Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
22I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,
23I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
24A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.
25Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.
26Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.
27Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?
28Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.
29Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.
30Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho.
31Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.
32Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.
33I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním.
34Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.
35A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho.
36Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.
37Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně.
38Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.
39Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho.
40Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába.
41Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
42I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.
43Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.
44Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.
45Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.
46Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.
47A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.
Jeremiáš 48
1O Moábu. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Běda Nebó, protože je zničeno. Kirjatajim je zahanben, je dobyt; pevnost je zahanbena a rozdrcena.
2Už není Moábovy chvály. V Chešbónu proti němu zamýšlejí zlo: Pojďte a vyhlaďme ho ⌈jako národ.⌉ Také ty, Madméne, umlkneš, půjde za tebou meč.
3Slyš! Volání z Chóronajimu, zkáza a velká pohroma.
4Moáb je rozdrcen! ⌈Rozhlašují úpěnlivým křikem jeho služebníci.⌉
5Po luchítském svahu vystupují ve stálém pláči, na stráni do Chóronajimu ⌈je slyšet úzkostný⌉ křik nad zkázou.
6Utečte, zachraňte své duše a budete jako jalovec v pustině.
7Protože jsi spoléhal na své statky a na své poklady, také tebe dobudu. Kemóš půjde do vyhnanství spolu se svými kněžími a knížaty.
8Ničitel přijde do každého města a žádné město neunikne. Údolí zahyne, rovina bude zničena, jak řekl Hospodin.
9⌈Postavte Moábovi náhrobní kámen,⌉ neboť ⌈jistě padne.⌉ Jeho města se stanou děsivou věcí, budou bez obyvatel.
10Proklet je ten, kdo činí Hospodinovu práci nedbale! Proklet je ten, kdo zadržuje svůj meč od krve.
11Od svého mládí byl Moáb bezstarostný, byl usazen jako víno na svém kalu, nebyl přeléván z nádoby do nádoby, ani nešel do vyhnanství; proto mu zůstala jeho chuť a jeho vůně se nezměnila.
12Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy mu pošlu ty, kteří stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jeho džbány roztříští.
13Moáb se bude stydět za Kemóše, tak jako se dům izraelský styděl za Bét–el, svou naději.
14Jak to, že říkáte: Jsme hrdinové, udatní bojovníci?
15Moáb je zničen, ⌈muži vystoupili do jeho měst,⌉ nejlepší z jeho mládenců sestoupili na porážku, je výrok krále, jehož jméno je Hospodin.
16Moábova pohroma přijde brzy; jeho zlo velmi pospíchá.
17Naříkej nad ním ⌈celé jeho okolí,⌉ všichni, kdo znáte jeho jméno! Říkejte: ⌈Jak to, že⌉ je zlomeno ⌈mocné žezlo, nádherná berla?⌉
18Sestup ze slávy a usaď se ⌈ve vyprahlém kraji,⌉ obyvatelko, díbónská dcero, protože ničitel Moába vytáhl proti tobě a zničil tvoje pevnosti.
19Stůj na cestě a vyhlížej, obyvatelko Aróeru! Vyptávej se ⌈muže, který utíká, i ženy, která se snaží uniknout!⌉ Zeptej se: Co se stalo?
20Moáb se stydí, protože je rozdrcen. Naříkejte, křičte! Oznamte v Arnónu, že je Moáb zničen.
21Soud přišel na Rovinu -- na Cholón, na Jahas i na Méfaat,
22na Díbón, na Nebó, na Bét–diblatajim,
23na Kirjatajim, na Bét–gamúl, na Bét–meón,
24na Kerijót, na Bosru i na všechna vzdálená i blízká města moábské země.
25⌈Moábův roh byl useknut a jeho paže⌉ byla zlomena, je Hospodinův výrok.
26Opijte ho, protože se vyvyšoval na Hospodina. ⌈Ať se Moáb válí ve svých zvratcích;⌉ i on se stane posměchem.
27Cožpak se ti nestal Izrael posměchem? Cožpak byl nalezen mezi zloději, že pokaždé, kdy o něm mluvíš, potřásáš hlavou?
28Opusťte města, usídlete se na skále, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí na okraji ústí rokliny.
29Slyšeli jsme o Moábově pýše, je velice pyšný, o jeho povýšenosti, o jeho pýše, o jeho hrdosti i o domýšlivosti jeho srdce.
30Já znám jeho nadutost, je Hospodinův výrok, ⌈nesprávné jsou prázdné řeči,⌉ nesprávně jednali.
31Proto naříkám nad Moábem, volám o pomoc pro celý Moáb, vzdychám nad muži Kir–cheresu.
32⌈Víc než nad Jaezerem⌉ pláču nad tebou, révo Sibmy. Tvoje úponky překročily moře, dosáhly až k Jaezeru, na tvé letní ovoce i na tvé vinobraní vpadl ničitel.
33Vzaty byly ⌈radost i jásání⌉ z ovocného sadu, z moábské země. Způsobil jsem, že zmizelo víno z lisů, nikdo nebude šlapat víno s jásotem; jásot nebude radostným jásotem.
34⌈Úpěnlivý křik z Chešbónu zní až do Eleále, až do Jahasu, volají od Sóaru až do Chóronajimu⌉ a Eglat–šelišiji, protože i vody nimrímské budou zpustošené.
35Způsobím, je Hospodinův výrok, že z Moába zmizí ti, kdo vystupují na návrší a pálí oběti svým bohům.
36Proto mé srdce vzlyká nad Moábem jako flétna, mé srdce vzlyká jako flétna nad muži Kir–cheresu, protože úspory, které získal, přišly vniveč.
37Vždyť každá hlava je lysá, každý vous je ostříhán, na všech rukách jsou zářezy a kolem beder pytlovina.
38Na všech Moábových střechách a na jeho náměstích je jen kvílení, protože jsem Moába rozbil jako nádobu, v níž nikdo nemá zalíbení, je Hospodinův výrok.
39Jak je rozdrcen, naříkají! Jak ⌈Moáb obrací záda a stydí se!⌉ Moáb se stane posměchem a postrachem pro celé svoje okolí.
40Neboť toto praví Hospodin: Hle, poletí jako orel a roztáhne nad Moábem svá křídla.
41Kerijót je zajat a pevnosti dobyty. Srdce moábských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech.
42Moáb bude zničen jako národ, protože se vyvyšoval na Hospodina.
43Strach, propast a past na tebe, obyvateli Moábu, je Hospodinův výrok.
44Kdo uteče strachem, padne do propasti, a kdo vyleze z propasti, bude polapen do pasti, protože na něj, na Moába, přivedu rok navštívení, je Hospodinův výrok.
45Vysílení utečenci zůstali stát ve stínu Chešbónu. Avšak z Chešbónu vyšlehl oheň a z domu Síchona plamen a strávil skráně Moába a temeno synů hukotu.
46Běda tobě, Moábe! Kemóšův lid zahynul, neboť tvoji synové byli vzati do zajetí a tvoje dcery do vyhnanství.
47Ale v posledních dnech Moábův úděl změním, je Hospodinův výrok. Až potud soud nad Moábem.
Porozumění Kralická vs ČSP v Jeremiáš 48
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Jeremiáš 48 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Jeremiáš 48:16
"Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice."
"Moábova pohroma přijde brzy; jeho zlo velmi pospíchá."
