Jeremiáš 26

¹Na počátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto od Hospodina, řkoucí:

²Takto praví Hospodin: Postav se v síňci domu Hospodinova, a mluv ke všechněm městům Judským, přicházejícím klaněti se v domě Hospodinově, všecka slova, kteráž tobě přikazuji mluviti k nim, neujímejž slova,

³Zdali by aspoň uposlechli, a odvrátili se jeden každý od cesty své zlé, abych litoval zlého kteréž myslím učiniti jim pro nešlechetnost předsevzetí jejich.

⁴Rciž tedy jim: Takto praví Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste chodili v zákoně mém, kterýž jsem předložil vám,

⁵Poslouchajíce slov služebníků mých proroků, kteréž já posílám k vám, jakož jste, když jsem je, ráno přivstávaje posílal, neposlouchali:

⁶Jistě žeť naložím s domem tímto jako s Sílo, a město toto vydám v proklínání všechněm národům země.

⁷Slyšeli pak kněží a proroci, i všecken lid Jeremiáše mluvícího slova ta v domu Hospodinovu.

⁸I stalo se, že hned, jakž přestal Jeremiáš mluviti všeho, cožkoli přikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu, jali jej ti kněží a proroci i všecken lid ten, řkouce: Smrtí umřeš.

⁹Proč jsi prorokoval ve jménu Hospodinovu, řka: Stane se jako Sílo domu tomuto, a město toto tak spustne, že nebude v něm žádného obyvatele? Shromažďoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu Hospodinova.

¹⁰Tedy uslyšavše knížata Judská ty věci, přišli z domu královského do domu Hospodinova, a posadili se u dveří brány Hospodinovy nové.

¹¹I řekli kněží a proroci těm knížatům a všemu lidu, řkouce: Hoden jest smrti muž tento; nebo prorokoval proti městu tomuto, jakž jste slyšeli v své uši.

¹²Tedy promluvil Jeremiáš ke všechněm knížatům těm i ke všemu lidu, řka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o městě tomto všecky ty věci, kteréž jste slyšeli.

¹³Protož nyní polepšte cest svých a předsevzetí svých, a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého, i bude litovati Hospodin toho zlého, kteréž vyřkl proti vám.

¹⁴Já pak aj, v rukou vašich jsem, učiňte mi, což se vám za dobré a spravedlivé vidí.

¹⁵Ale však jistotně vězte, usmrtíte-li mne, že krev nevinnou na sebe uvedete, i na město toto, i na obyvatele jeho; nebo v pravdě poslal mne Hospodin k vám, abych mluvil v uši vaše všecka slova tato.

¹⁶I řekli knížata i všecken lid kněžím a těm prorokům: Nemáť nikoli muž tento odsuzován býti na smrt, poněvadž ve jménu Hospodina Boha našeho mluvil nám.

¹⁷Tedy povstali někteří z starších té země, a promluvili ke všemu shromáždění lidu, řkouce:

¹⁸Micheáš Moraštický prorokoval za času Ezechiáše krále Judského, a pravil všemu lidu Judskému, řka: Takto praví Hospodin zástupů: Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém jako hromady, hora pak domu tohoto jako lesové vysocí.

¹⁹Zdaliž hned proto usmrtil jej Ezechiáš král Judský a všecken Juda? Zdaliž neulekl se Hospodina, a nemodlil se Hospodinu? I litoval Hospodin toho zlého, kteréž vyřkl proti nim. Protož my činíme velmi zlou věc proti dušem svým.

²⁰A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu, Uriáš syn Semaiášův z Kariatjeharim, kterýž prorokoval o městě tomto i o zemi této v táž všecka slova jako Jeremiáš.

²¹A když uslyšel král Joakim a všickni udatní jeho, i všecka knížata slova jeho, hned usiloval král usmrtiti jej. O čemž uslyšev Uriáš, bál se, a utíkaje, přišel do Egypta.

²²Ale poslal král Joakim některé do Egypta, Elnatana syna Achborova i jiné s ním do Egypta.

²³Kteříž vyvedše Uriáše z Egypta, přivedli jej k králi Joakimovi. I zabil jej mečem, a vhodil tělo jeho do hrobů lidu obecného.

²⁴A však ruka Achikamova syna Safanova byla při Jeremiášovi, aby ho nevydával v ruku lidu k usmrcení jeho.

Jeremiáš 26

¹Na počátku kralování judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, stalo se od Hospodina toto slovo:

²Toto praví Hospodin: Postav se na nádvoří Hospodinova domu a mluv ke všem judským městům, která se přicházejí klanět do Hospodinova domu, všechna slova, jež jsem ti přikázal, abys k nim mluvil. Nevynech ani jedno slovo.

³Snad poslechnou a každý se odvrátí od své zlé cesty; budu litovat zla, které jim zamýšlím provést kvůli jejich zvráceným činům.

⁴Řekni jim: Toto praví Hospodin: Jestliže mě neuposlechnete, ⌈abyste žili⌉ ⌈podle mého zákona,⌉ který jsem ⌈vám předložil, ⌉

⁵⌈abyste poslouchali⌉ slova mých otroků proroků, které vám posílám, stále znovu posílám -- a vy jste neposlouchali --

⁶učiním s tímto domem to, co se Šílem, a toto město učiním kletbou pro všechny národy země.

⁷Kněží, proroci a všechen lid slyšeli Jeremjáše mluvit v Hospodinově domě tato slova.

⁸Stalo se, že když Jeremjáš domluvil všechno, co Hospodin přikázal, aby mluvil ke všemu lidu, kněží, proroci a všechen lid ho chytili a řekli: Jistě zemřeš!

⁹Proč jsi prorokoval v Hospodinově jménu, že se s tímto domem stane to, co s Šílem, a toto město zpustne, bude bez obyvatel? Všechen lid se shromáždil v Hospodinově domě k Jeremjášovi.

¹⁰Když se judská knížata doslechla tato slova, vyšla z královského paláce vzhůru do Hospodinova domu a zasedla u vchodu do Nové brány Hospodinova domu.

¹¹Potom kněží a proroci řekli knížatům a všemu lidu: Tomuto muži náleží rozsudek smrti, protože prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.

¹²Jeremjáš řekl všem knížatům a všemu lidu: Hospodin mě poslal, abych prorokoval proti tomuto domu a proti tomuto městu všechna slova, která jste slyšeli.

¹³Nyní dejte do pořádku své cesty a své činy a uposlechněte Hospodina, svého Boha a Hospodin bude litovat zla, které proti vám mluvil.

¹⁴Hle, já jsem ve vaší ruce. Udělejte se mnou to, co je dobré a správné ve vašich očích.

¹⁵Ovšem s jistotou vězte, že když mě dáte usmrtit, uvalíte na sebe i na toto město a jeho obyvatele nevinnou krev, protože mě k vám opravdu poslal Hospodin, abych ⌈k vám⌉ mluvil všechna tato slova.

¹⁶Knížata a všechen lid řekli kněžím a prorokům: Tomuto muži nenáleží rozsudek smrti, protože k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.

¹⁷Pak povstali někteří ze starších země a řekli celému shromáždění lidu:

¹⁸Za dnů judského krále Chizkijáše prorokoval Micheáš Mórešetský a řekl všemu judskému lidu: Toto praví Hospodin zástupů: Sijón bude zorán jako pole, Jeruzalém se stane sutinami a chrámová hora zalesněným návrším.

¹⁹Dal ho snad judský král Chizkijáš a celý Juda usmrtit? Cožpak se nebál Hospodina a nesnažil se udobřit Hospodinovu tvář a Hospodin litoval zla, které proti nim vyslovil? Ale my pácháme velké zlo ⌈proti svým duším.⌉

²⁰Ještě někdo prorokoval v Hospodinově jménu, Úrijáš, syn Šemajášův z Kirjat–jeárímu; prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi stejnými slovy jako Jeremjáš.

²¹Když král Jójakím, všichni jeho hrdinové a všechna knížata uslyšeli jeho slova, král ⌈ho chtěl dát usmrtit.⌉ Když to Úrijáš uslyšel, bál se, utekl a šel do Egypta.

²²Král Jójakím poslal do Egypta muže, totiž Elnátana, syna Akbórova, a s ním jiné muže do Egypta.

²³Vyvedli Úrijáše z Egypta a přivedli ho ke králi Jójakímovi. Ten ho zabil mečem a jeho mrtvolu odhodil do hrobu ⌈obyčejných lidí.⌉

²⁴Ovšem ruka Achíkama, syna Šáfanova, byla s Jeremjášem a nebyl dán do ruky lidu, aby ho usmrtil.