Izaiáš 7 Porovnání: Kralická vs ČSP

Izaiáš 7

¹I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti.

²I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru.

³Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova,

⁴A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,

⁵Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce:

⁶Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova.

⁷Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho.

⁸Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem.

⁹Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte.

¹⁰I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:

¹¹Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko.

¹²I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.

¹³Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?

¹⁴Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.

¹⁵Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.

¹⁶Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její.

¹⁷Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.

¹⁸Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.

¹⁹I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných.

²⁰V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí.

²¹I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce,

²²Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.

²³Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste.

²⁴S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země.

²⁵Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.

Izaiáš 7

¹I stalo se za dnů judského krále Achaza, syna Jótama, syna Uzijášova, že vytáhl Resín, král aramejský, a Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do boje proti Jeruzalému. Ale nemohl ho dobýt.

²A domu Davidovu bylo oznámeno: Aram ⌈se spojil s Efrajimem.⌉ Srdce krále i srdce jeho lidu se roztřáslo, jako se třesou lesní stromy ve větru.

³A Hospodin řekl Izajášovi: Teď vyjdi vstříc Achazovi, ty a tvůj syn Šearjašúb, na konec strouhy Horního rybníka, na silnici k Valchářovu poli,

⁴a řekni mu: Měj se na pozoru a uklidni se, neboj se a tvé srdce ať neochabne před těmito dvěma čadícími opálenými špalky, kvůli planoucímu hněvu Resína a Aramu a syna Remaljášova

⁵proto, že na tebe Aram s Efrajimem a synem Remaljášovým připravili zlo se slovy:

⁶Vytáhneme proti Judovi, ochromíme ho, rozdělíme si ho a ustanovíme v něm králem syna Tabealova!

⁷Toto praví Panovník Hospodin: To se nenaplní a nestane.

⁸Neboť hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Resín; a během šedesáti pěti let bude Efrajim otřesen tak, že již nebude lidem.

⁹Hlavou Efrajima je Samaří a hlavou Samaří syn Remaljášův. Nebudete–li věřit, jistě neobstojíte.

¹⁰Hospodin dále mluvil k Achazovi:

¹¹Vyžádej si od Hospodina, svého Boha, znamení, ⌈žádej, ať to je hluboko dole⌉ nebo vysoko nahoře.

¹²Ale Achaz řekl: Nebudu žádat a nebudu zkoušet Hospodina.

¹³Nato Izajáš řekl: Slyšte nyní, dome Davidův. Málo je vám unavovat lidi, že budete unavovat i mého Boha?

¹⁴Proto vám Panovník dá znamení sám: Hle, dívka otěhotní, porodí syna a dá mu jméno Immanuel.

¹⁵Bude jíst máslo a med, aby uměl zavrhnout zlé a zvolit dobré.

¹⁶Protože dříve než ten chlapec bude umět zavrhnout zlé a zvolit dobré, země, jejíchž dvou králů se děsíš, bude opuštěna.

¹⁷Hospodin uvede na tebe, na tvůj lid a na dům tvého otce dny, jaké nepřišly ode dne odstoupení Efrajima od Judy -- přivede asyrského krále.

¹⁸⌈I stane se v onen den,⌉ že Hospodin hvízdne na mouchy na konci egyptských řek a na včely v asyrské zemi.

¹⁹Přitáhnou a všechny se usadí v korytech potoků a ve skalních trhlinách, ve všech křovinách a ve všech napajedlech.

²⁰V onen den Panovník oholí čepelí najatou za Řekou -- asyrským králem -- hlavu a chlupy nohou, a také plnovous odstraní.

²¹V onen den člověk zachová při životě ze skotu jalovici a dvě ovce.

²²Avšak pro množství získaného mléka bude jíst máslo, neboť máslo a med bude jíst každý, kdo bude ponechán v zemi.

²³I stane se v onen den, že na každém místě, na kterém je tisíc vinných keřů za tisíc stříbrných, bude trní a bodláčí.

²⁴Člověk tam půjde s lukem a s šípy, protože celá země bude trní a bodláčí.

²⁵A na žádnou horu, která se okopává motykou, nebudeš chodit ze strachu z trní a bodláčí; bude výběhem pro skot a k pošlapání ovcím.