Izaiáš 21

¹Břímě pustého moře. Jako vichřice na poledne se žene, tak přijde z pouště, z země hrozné.

²Vidění tvrdé jest mi ukázáno. Nešlechetník nešlechetnost páše, a zhoubce hubí. Přitáhniž Elame, Médský oblehni. Všelikému úpění jeho přestati rozkáži.

³Z té příčiny naplněna jsou bedra má bolestí, úzkosti postihly mne jako úzkosti rodičky; sklíčen jsem, slyše to, strnul jsem, vida to.

⁴Zkormoutilo se srdce mé, hrůza předěsila mne, noc mých rozkoší obrátila se mi v strach.

⁵Přistroj na stůl, nechť stráž drží strážný, jez, pí. Vstaňte knížata, mažte pavézy.

⁶Nebo tak řekl ke mně Pán: Jdi, postav strážného, kterýž by to, což uhlédá, oznámil.

⁷I viděl vozy, a dvěma řady jízdu, vozy, kteréž oslové, a vozy, kteréž velbloudové táhli; šetřil zajisté pilně s velikou bedlivostí.

⁸A volal jako lev: Jáť, Pane můj, stojím na stráži ustavičně ve dne, nýbrž na stráži své já stávám v každičkou noc.

⁹(A aj, v tom přijeli na vozích muži a dvěma řady jízda.) Zvolal tedy a řekl: Padl, padl Babylon, a všecky rytiny bohů jeho o zem roztřískány.

¹⁰Méť jest humno, a obilé humna mého. Což jsem slyšel od Hospodina zástupů, Boha Izraelského, oznámil jsem vám.

¹¹Břímě Dumy. Slyším hlas z Seir: Strážný, co bylo v noci? Strážný, co se stalo v noci?

¹²Řekl strážný: Přišlo jitro, a tolikéž noc; chcete-li hledati, hledejte. Navraťte se, přiďte.

¹³Břímě na Arabii. Po lesích v Arabii nocleh mívati budete, ó pocestní Dedanských.

¹⁴Obyvatelé země Tema nechať vynesou vody vstříc žíznivému; s chlebem jeho nechať vyjdou proti utíkajícímu.

¹⁵Nebo před mečem utíkati budou, před mečem vytaženým, před lučištěm nataženým, před těžkostí boje.

¹⁶Tak zajisté řekl Pán ke mně: Že po roce, jakýž jest rok nájemníka, přestane všecka sláva Cedar,

¹⁷A pozůstalý počet střelců udatných synů Cedar zmenšen bude; nebo Hospodin Bůh Izraelský to mluvil.

Izaiáš 21

¹Prorocký výnos o pustině u moře: Jako vichřice, které procházejí Negebem, tak to přichází z pustiny, z obávané země.

²Bylo mi oznámeno tvrdé zjevení: Věrolomník jedná věrolomně a ničitel ničí. Vytáhni, Élame, oblehni, Méde: Zastavím veškeré to vzdychání.

³Proto jsou má bedra naplněna úzkostí, zachvátily mne křeče jako křeče rodičky; ⌈jsem sklíčen tak, že neslyším, jsem vyděšen tak, že nevidím.⌉

⁴⌈Mé srdce se potácí,⌉ hrůza mne ohromila; ⌈soumrak, který jsem si přál,⌉ se mi změnil ve zděšení.

⁵⌈Připravit stůl, prostřít ubrus, jíst a pít …⌉ Vstaňte, velitelé, mažte štíty!

⁶Vždyť toto mi řekl Panovník: Jdi, postav hlídku. Ať oznámí, co uvidí.

⁷Až uvidí vozy s páry koní, vozy s osly a vozy s velbloudy, ať dává velký pozor, velký pozor.

⁸I zvolal ⌈jako lev:⌉ Na hlídce, Panovníku, stojím ve dne ustavičně, a na své stráži zůstávám stát celé noci.

⁹A hle, tu přichází: Vůz, muž a pár koní. A promluvil: Padl, padl Babylon a všechny tesané obrazy jeho bohů roztřískal o zem.

¹⁰⌈Můj vymlácený lide a synu mého humna, co jsem slyšel od Hospodina zástupů, Boha Izraele, to jsem vám oznámil.

¹¹Prorocký výnos o Dúmě: Volá ke mně ze Seíru: Strážce, co zbývá z noci? Strážce, co zbývá z noci?

¹²Strážce řekl: Přichází ráno a také noc; jestliže se budete tázat, tažte se, navraťte se, přijďte!

¹³Prorocký výnos proti Arábii: Budete nocovat v arabské houštině, karavany Dedánců.

¹⁴Přineste vodu vstříc žíznivému, obyvatelé země Témy, vyjděte s chlebem vstříc utečenci!

¹⁵Vždyť uprchli před meči! Před vytaseným mečem, před napnutým lukem a před útrapami války.

¹⁶Neboť toto mi řekl Panovník: Během roku, jako jsou léta najatého dělníka, pomine veškerá sláva Kédaru.

¹⁷A zbylý počet luků hrdinů Kédaru bude malý, neboť Hospodin, Bůh Izraele, to řekl.