Galatským 3

¹Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován?

²Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry?

³Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?

⁴Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.

⁵Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry?

⁶Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.

⁷A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.

⁸Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.

⁹A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

¹⁰Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.

¹¹A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.

¹²Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.

¹³Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě,)

¹⁴Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.

¹⁵Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává.

¹⁶Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.

¹⁷Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.

¹⁸Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.

¹⁹Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.

²⁰Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.

²¹Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost.

²²Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.

²³Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.

²⁴A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.

²⁵Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.

²⁶Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.

²⁷Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.

²⁸Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.

²⁹A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.

Galatským 3

¹Ó, nerozumní Galaťané, kdo vás očaroval, vás, kterým byl před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný?

²Toto jediné se chci od vás dovědět: Přijali jste Ducha ⌈na základě⌉ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉ slyšení víry?

³To jste tak nerozumní? Začali jste Duchem, a nyní dokončujete tělem?

⁴Tolik jste vytrpěli nadarmo? Jestliže to skutečně bylo nadarmo!

⁵Tedy ten, který vás vystrojuje Duchem a působí ⌈mezi vámi⌉ mocné věci, činí tak ⌈na základě⌉ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉ slyšení víry?

⁶Je tomu jako s Abrahamem: uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.

⁷Vězte tedy, že ti, kdo jsou z víry, jsou synové Abrahamovi.

⁸Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany ⌈na základě⌉ víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: V tobě budou požehnány všechny národy.

⁹Takže ti, kdo jsou z víry, ⌈docházejí požehnání⌉ s věřícím Abrahamem.

¹⁰Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.

¹¹Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť spravedlivý bude živ z víry.

¹²Zákon však není z víry, nýbrž: Kdo ⌈ty věci⌉ bude činit, bude v nich živ.

¹³Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.

¹⁴To proto, aby k pohanům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

¹⁵Bratři, ⌈po lidsku⌉ pravím: Už potvrzenou závěť člověka nikdo neruší ani k ní nic nepřipojuje.

¹⁶Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: a potomkům, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: a tvému potomku, a tím potomkem je Kristus.

¹⁷Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech, nemůže zrušit smlouvu již předtím právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení.

¹⁸Neboť jestliže je to dědictví ze Zákona, není již ze zaslíbení; Abrahamovi je však Bůh daroval skrze zaslíbení.

¹⁹K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníka.

²⁰Prostředník ⌈však není jen pro jednu stranu⌉, Bůh však je jeden.

²¹Staví se tedy Zákon proti [Božím] zaslíbením? Rozhodně ne! Neboť kdyby byl dán Zákon, který by byl mocen obživit, byla by spravedlnost vskutku ze Zákona.

²²Avšak Písmo uzavřelo všechno pod hřích, aby bylo dáno zaslíbení z víry Ježíše Krista těm, kdo věří.

²³Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena,

²⁴takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.

²⁵Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli.

²⁶Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši.

²⁷Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.

²⁸Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

²⁹A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.