Ezechiel 7

¹Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²Slyš, synu člověčí: Takto praví Panovník Hospodin o zemi Izraelské: Ach, skončení, přišlo skončení její na čtyři strany země.

³Jižtě skončení nastalo tobě; nebo vypustím hněv svůj na tě, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé.

⁴Neodpustí zajisté oko mé tobě, aniž se slituji, ale cesty tvé na tebe uvrhu, a ohavnosti tvé u prostřed tebe budou. I zvíte, že já jsem Hospodin.

⁵Takto praví Panovník Hospodin: Bída jedna, aj hle, přichází bída.

⁶Skončení přichází, přichází skončení, procítil na tě, aj, přicházíť.

⁷Přicházíť to jitro na tebe, obyvateli země, přicházíť ten čas, přibližuje se ten den hřmotu, a ne hlas rozléhající se po horách.

⁸Již tudíž vyliji prchlivost svou na tě, a docela vypustím hněv svůj na tebe, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé.

⁹Neodpustíť zajisté oko mé, aniž se slituji, ale podlé cest tvých zaplatím tobě, a budou ohavnosti tvé u prostřed tebe. A tak zvíte, že já jsem Hospodin, ten, kterýž biji.

¹⁰Aj, teď jest ten den, aj, přicházeje, přišlo to jitro, zkvetl prut, vypučila se z něho pýcha,

¹¹Ukrutnost vzrostla v prut bezbožnosti. Nezůstaneť z nich nic, ani z množství jejich, ani z hluku jejich, aniž bude naříkáno nad nimi.

¹²Přicházíť ten čas, blízko jest ten den. Kdo koupí, nebude se veseliti, a kdo prodá, nic toho nebude litovati; nebo prchlivost přijde na všecko množství její.

¹³Ten zajisté, kdož prodal, k věci prodané nepůjde nazpět, by pak ještě byl mezi živými život jejich, poněvadž vidění na všecko množství její nenavrátí se, a žádný v nepravosti života svého nezmocní se.

¹⁴Troubiti budou v troubu, a připraví všecko, ale nebude žádného, kdo by šel k boji; nebo prchlivost má oboří se na všecko množství její.

¹⁵Meč bude vně, mor pak a hlad doma; kdo bude na poli, mečem zabit bude, toho pak, kdož bude v městě, hlad a mor zahubí.

¹⁶Kteříž pak z nich utekou, ti na horách, jako holubice v údolí, všickni lkáti budou, jeden každý pro nepravost svou.

¹⁷Všeliké ruce klesnou, a všeliká kolena rozplynou se jako voda.

¹⁸I přepáší se žíněmi, a hrůza je přikryje, a na všeliké tváři bude stud, a na všech hlavách jejich lysina.

¹⁹Stříbro své po ulicích rozházejí, a zlato jejich bude jako nečistota; stříbro jejich a zlato jejich nebude jich moci vysvoboditi v den prchlivosti Hospodinovy. Nenasytí se, a střev svých nenaplní, proto že nepravost jejich jest jim k urážce,

²⁰A že v slávě okrasy své, v té, kterouž k důstojnosti postavil Bůh, obrazu ohavností svých a mrzkostí svých nadělali. Protož obrátil jsem jim ji v nečistotu.

²¹Nebo vydám ji v ruku cizozemců k rozchvátání, a bezbožným na zemi za loupež, kteříž poškvrní jí.

²²Odvrátím též tvář svou od nich, i poškvrní svatyně mé, a vejdou do ní, boříce a poškvrňujíce jí.

²³Udělej řetěz, nebo země plná jest soudů ukrutných, a město plné jest nátisku.

²⁴Protož přivedu nejhorší z pohanů, aby dědičně vládli domy jejich; i učiním přítrž pýše silných, a poškvrněni budou, kteříž jich posvěcují.

²⁵Zkažení přišlo, protož hledati budou pokoje, ale žádného nebude.

²⁶Bída za bídou přijde, a novina bude za novinou, i budou hledati vidění od proroka, ale zákon zahyne od kněze, a rada od starců.

²⁷Král ustavičně kvíliti bude, a kníže obleče se v smutek, a ruce lidu v zemi předěšeny budou. Podlé cesty jejich učiním jim, a podlé soudů jejich souditi je budu. I zvědí, že já jsem Hospodin.

Ezechiel 7

¹I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²Ty, lidský synu, slyš: Toto řekl Panovník Hospodin izraelské zemi: Konec, přišel konec na ⌈čtyři strany země.⌉

³Teď je s tebou konec. Pošlu na tebe svůj hněv, budu tě soudit podle tvých cest a uvalím na tebe všechny tvé ohavnosti.

⁴Mé oko se nad tebou neslituje ani nebudu mít soucit, neboť na tebe uvalím tvé cesty a tvé ohavnosti budou uprostřed tebe. I poznáte, že já jsem Hospodin.

⁵Toto řekl Panovník Hospodin: ⌈Zlo za zlem⌉ právě přichází.

⁶Konec přišel, přišel ⌈konec, probudil⌉ se proti tobě. Hle, přichází.

⁷Přišel na tebe tvůj úděl, obyvateli země. Přišel ten čas, blízko je ⌈den zmatku, nikoli jásot hor.⌉

⁸Už brzy na tebe ⌈vyliji svou zlobu,⌉ dovrším svůj hněv proti tobě, budu tě soudit podle tvých cest a uvalím na tebe všechny tvé ohavnosti.

⁹Mé oko se neslituje ani nebudu mít soucit. Naložím s tebou podle tvých cest a tvé ohavnosti budou uprostřed tebe. I poznáte, že já Hospodin jsem ten, kdo bije.

¹⁰Hle, ten den, hle přichází. ⌈Kruh se uzavřel,⌉ ⌈rozkvetla hůl,⌉ rozpučela domýšlivost.

¹¹Násilí vzešlo v hůl ničemnosti. Nic z nich nebude, ani z jejich množství, ani z jejich hlučícího davu, ⌈ani žádné bědování nad nimi.⌉

¹²Přišel ten čas, nastal ten den. Kupující ať se neraduje a prodávající ať netruchlí, protože přichází rozlícení proti všemu davu ⌈té země.⌉

¹³Vždyť prodávající se nenavrátí k prodané věci, i když ⌈oba zůstanou⌉ naživu, protože vidění pro všechen její dav se neodvrátí a lidé žijící ve svých zvrácenostech se nevzchopí.

¹⁴Zatroubili na trubku a vše je zajištěno, ale nikdo nejde do boje, protože přichází mé rozlícení proti všemu jejímu davu.

¹⁵⌈Na ulici⌉ meč a doma mor a hlad. Kdo je na poli, zemře mečem a kdo ve městě, toho stráví hlad a mor.

¹⁶Když utečou ti z nich, kdo unikli, a dostanou se k horám, všichni budou sténat jako holubice z údolí, každý ⌈pro svou zvrácenost.⌉

¹⁷Všechny ruce ochabnou a všechna kolena ⌈se rozplynou jako voda.⌉

¹⁸Přepásají se pytlovinou a přikryje je hrůza; na všech tvářích hanba a na všech jejich hlavách lysina.

¹⁹Své stříbro pohodí na ulice a zlato jim bude za nečisté. Jejich stříbro a jejich zlato je nebude moci vysvobodit v den Hospodinovy zuřivosti. Nenasytí svou duši a nenaplní své útroby, protože ⌈jejich zvrácenost je jim ku pohoršení.⌉

²⁰⌈Svou nádhernou ozdobu,⌉ ⌈tu vystavil jako svou pýchu,⌉ z té udělali obrazy svých ohavností, svých ohavných model. Kvůli tomu jsem jim ji proměnil v nečistotu.

²¹A dám ji do ruky cizinců za lup a ničemům země za kořist a znesvětí ji.

²²Odvrátím od nich svou tvář a oni znesvětí ⌈můj poklad.⌉ Vstoupí do něj lupiči a znesvětí jej.

²³Udělej řetěz, protože země se naplnila ⌈vinou za prolitou krev⌉ a město se naplnilo násilím.

²⁴Přivedu nejhorší národy a ⌈obsadí jejich domy,⌉ skoncuji s pýchou silných a jejich svatyně budou znesvěcovány.

²⁵Přišla stísněnost, budou hledat pokoj, ale žádný není.

²⁶Přijde neštěstí za neštěstím a dojde zpráva za zprávou. Budou hledat vidění od proroka, ale knězi se ztratí zákon a starším rada.

²⁷Král bude truchlit, kníže si obleče úděs a ruce ⌈lidu země⌉ se budou třást. Naložím s nimi podle jejich cesty, budu je soudit podle jejich právních nařízení. I poznají, že já jsem Hospodin.