Ezechiel 31

¹Bylo pak jedenáctého léta, třetího měsíce, prvního dne téhož měsíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²Synu člověčí, rci Faraonovi králi Egyptskému i množství jeho: K komu jsi podoben v své velikosti?

³Aj, Assur byl jako cedr na Libánu, pěkných ratolestí, a větvovím zastěňující, a vysokého zrůstu, jehož vrchové byli mezi hustými větvemi.

⁴Vody k zrůstu přivedly jej, propast jej vyvýšila, potoky jejími opuštěn byl vůkol kmen jeho, ješto jen praménky své vypouštěla na všecka dříví polní.

⁵Takž se vyvýšil zrůst jeho nade všecka dříví polní, a rozmnožili se výstřelkové jeho, a pro hojnost vod roztáhly se ratolesti jeho, kteréž vypustil.

⁶Na ratolestech jeho hnízdilo se všelijaké ptactvo nebeské, a pod větvemi jeho rodili se všelijací živočichové polní, a v stínu jeho sedali všickni národové velicí.

⁷I byl ušlechtilý pro svou velikost, a pro dlouhost větví svých; nebo kořen jeho byl při vodách mnohých.

⁸Cedrové v zahradě Boží nepřikryli ho, jedle nevrovnaly se ratolestem jeho, a stromové kaštanoví nebyli podobni větvem jeho. Žádné dřevo v zahradě Boží nebylo rovné jemu v kráse své.

⁹Ozdobil jsem jej množstvím větvoví jeho, tak že mu záviděla všecka dříví Eden, kteráž byla v zahradě Boží.

¹⁰Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že vysoce vyrostl, a vypustil vrch svůj mezi husté větvoví, a pozdvihlo se srdce jeho příčinou vysokosti jeho:

¹¹Protož vydal jsem jej v ruku nejsilnějšího z národů, aby s ním přísně nakládal; pro bezbožnost jeho vyhnal jsem jej.

¹²A tak vyťali jej cizozemci, nejukrutnější národové, a nechali ho tu. Po horách i po všech údolích opadly větve jeho, a slomeny jsou ratolesti jeho na všecky prudké potoky té země. Pročež vystoupili z stínu jeho všickni národové země, a opustili jej.

¹³Na němž padlém bydlí všelijaké ptactvo nebeské, a na ratolestech jeho jsou všelijací živočichové polní,

¹⁴Proto aby se nevyvyšovalo v zrostu svém žádné dříví při vodách, a aby nevypouštělo vrchů svých mezi hustými větvemi, a nevypínalo se nad jiné vysokostí svou žádné dřevo zapojené vodami, proto že všickni ti oddáni jsou k smrti, dolů do země mezi syny lidské s těmi, kteříž sstupují do jámy.

¹⁵Takto praví Panovník Hospodin: Toho dne, v kterýž on sstoupil do hrobu, přivedl jsem k kvílení, a přikryl jsem příčinou jeho propast, a zadržel jsem potoky její, aby se zastavily vody mnohé, a učinil jsem, aby smutek nesl příčinou jeho Libán, a všecko dříví polní příčinou jeho aby umdlelo.

¹⁶Od hřmotu pádu jeho učinil jsem, že se třásli národové, když jsem jej svedl do hrobu s těmi, kteříž sstupují do jámy. Nad čímž se potěšila na zemi dole všecka dříví Eden, což výborného a dobrého jest na Libánu, vše což zapojeného jest vodou.

¹⁷I ti s ním sstoupili do hrobu k těm, kteříž jsou zbiti mečem, i rámě jeho, i kteříž sedali v stínu jeho u prostřed národů.

¹⁸Kterému z stromů Eden podoben jsi tak v slávě a velikosti? Však svržen budeš s dřívím Eden dolů na zem, mezi neobřezanci s zbitými mečem lehneš. Toť jest Farao i všecko množství jeho, praví Panovník Hospodin.

Ezechiel 31

¹I stalo se ⌈v jedenáctém roce ve třetím měsíci, prvního dne toho měsíce;⌉ stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²Lidský synu, řekni faraonovi, egyptskému králi, a jeho davu: ⌈Komu jsi byl podobný⌉ ve svém velikášství?

³Hle, Asýrie, libanonský cedr krásného větvoví a stínící houština vysokého vzrůstu; jeho vrcholek byl mezi hustými větvemi.

⁴Vody mu daly vzrůst, hlubina jej vyvýšila, své řeky nechávala plynout okolo místa, kde byl vysazen, a své strouhy vypouštěla ke všem polním stromům.

⁵Tak jeho vzrůst převýšil všechny polní stromy, jeho větví bylo mnoho a díky hojným vodám jeho ratolesti vyrostly do délky, když je vypouštěl.

⁶V jeho větvích se uhnízdilo všelijaké nebeské ptactvo, pod jeho korunou rodila všechna polní zvířata a v jeho stínu pobývaly veškeré početné národy.

⁷Stal se krásným svou velikostí, délkou svých větví, protože jeho kořen dosahoval k hojným vodám.

⁸Cedry v Boží zahradě ho nepřesahovaly, cypřiše nebyly podobné jeho větvím ani platany nebyly jako jeho ratolesti; žádný strom v Boží zahradě mu nebyl svou krásou podobný.

⁹Učinil jsem jej krásným pro množství jeho větví. Všechny stromy Edenu, které byly v Boží zahradě, mu záviděly.

¹⁰Proto praví Panovník Hospodin toto: Kvůli tomu, že se povyšoval vzrůstem, nastavoval svůj vrcholek mezi husté větve a ⌈jeho srdce se pozvedlo⌉ pro jeho výšku,

¹¹vydám jej do ruky mocnáře národů, jistě s ním naloží podle jeho ničemnosti; vyhnal jsem ho.

¹²I pokáceli jej cizinci, násilnické národy, a opustili jej. K horám a do všech údolí spadly jeho větve a jeho ratolesti byly rozlámány do všech řečišť země. Všechny národy země vystoupily z jeho stínu a opustily jej.

¹³Na jeho torzu se usídlí všelijaké nebeské ptactvo, k jeho ratolestem se vydala všechna polní zvířata.

¹⁴To aby se nepovyšovaly svým vzrůstem žádné stromy u vod, nenastavovaly svůj vrcholek doprostřed hustých větví a žádné stromy zavlažované vodami nevystavovaly svá klenutí ve své povýšenosti, protože ⌈všechny byly vydány na smrt, do útrob země mezi lidské syny, k těm, kdo sestupují do jámy.⌉

¹⁵Toto praví Panovník Hospodin: V den, kdy sestoupil do podsvětí, dal jsem popud k truchlení, zakryl jsem nad ním hlubinu, zadržel jsem její řeky a hojné vody byly zastaveny, nechal jsem nad ním zachmuřit Libanon a všechny polní stromy jsou kvůli němu vysílené.

¹⁶Zvukem jeho pádu jsem otřásl národy, když jsem jej přiváděl do podsvětí s těmi, kdo sestupují do jámy, a ⌈v útrobách země byly potěšeny všechny stromy Edenu, to nejlepší a skvělé z Libanonu,⌉ všechny stromy zavlažované vodami.

¹⁷Také oni s ním sestoupili do podsvětí k pobitým mečem, i ti, kdo byli jeho paží a pobývali v jeho stínu uprostřed národů.

¹⁸Komu jsi byl takto podobný slávou a velikostí mezi stromy Edenu? Budeš svržen se stromy Edenu do útrob země, s těmi, kdo byli pobiti mečem, ulehneš mezi neobřezance. Tak je tomu s faraonem a vším jeho davem, je výrok Panovníka Hospodina.