Ezechiel 30

¹Opět se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Kvělte: Ach, nastojte na tento den.

³Nebo blízko jest den, blízko jest, pravím, den Hospodinův, den mrákoty, čas národů bude.

⁴A přijde meč do Egypta, a bude přetěžká bolest v Mouřenínské zemi, když padati budou zbití v Egyptě, a poberou zboží jeho, a zbořeni budou základové jeho.

⁵Mouřenínové a Putští i Ludští i všelijaká směsice, též Kubští i obyvatelé země smlouvy s nimi mečem padnou.

⁶Takť praví Hospodin, že padnou podpůrcové Egypta, a snížena bude vyvýšenost síly jeho; od věže Sevéne mečem padati budou v ní, praví Panovník Hospodin.

⁷I budou v pustinu obráceni nad jiné země pusté, a města jejich nad jiná města pustá budou.

⁸I zvědí, že já jsem Hospodin, když zapálím oheň v Egyptě, a potříni budou všickni pomocníci jeho.

⁹V ten den vyjdou poslové od tváři mé na lodech, aby přestrašili Mouřenínskou zemi ubezpečenou, i budou míti bolest přetěžkou, jakáž byla ve dni Egypta; nebo aj, přicházíť.

¹⁰Takto praví panovník Hospodin: Učiním zajisté konec množství Egyptskému skrze ruku Nabuchodonozora krále Babylonského.

¹¹On i lid jeho s ním, nejukrutnější národové přivedeni budou, aby zkazili tu zemi; nebo vytrhnou meče své na Egypt, a naplní tu zemi zbitými.

¹²A obrátě řeky v sucho, prodám tu zemi v ruku nešlechetných, a tak v pustinu uvedu zemi, i což v ní jest, skrze ruku cizozemců. Já Hospodin mluvil jsem.

¹³Takto praví Panovník Hospodin: Zkazím i ukydané bohy, a konec učiním modlám v Nof, a knížete z země Egyptské nebude více, když pustím strach na zemi Egyptskou.

¹⁴Nebo pohubím Patros, a zapálím oheň v Soan, a vykonám soudy v No.

¹⁵Vyleji prchlivost svou i na Sin, pevnost Egyptskou, a vypléním množství No.

¹⁶Když zapálím oheň v Egyptě, velikou bolest bude míti Sin, a No bude roztrháno, Nof pak nepřátely bude míti ve dne.

¹⁷Mládenci On a Bubastští mečem padnou, panny pak v zajetí půjdou.

¹⁸A v Tachpanches zatmí se den, když tam polámi závory Egypta, a přítrž se stane v něm vyvýšenosti síly jeho. Mrákota jej přikryje, dcery pak jeho v zajetí půjdou.

¹⁹A tak vykonám soudy při Egyptu, i zvědí, že já jsem Hospodin.

²⁰Opět bylo jedenáctého léta, prvního měsíce, sedmého dne, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²¹Synu člověčí, rámě Faraona krále Egyptského zlámal jsem, a aj, nebudeť uvázáno, ani přičiněno lékařství, aniž přiložen bude šat pro obvázání jeho a posilnění jeho k držení meče.

²²Protož takto praví panovník Hospodin: Aj, já jsem proti Faraonovi králi Egyptskému, a polámi ramena jeho, i sílu jeho, i budeť zlámané, a vyrazím meč z ruky jeho.

²³A rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí.

²⁴Posilním zajisté ramen krále Babylonského, a dám meč svůj v ruku jeho, i polámi ramena Faraonova, tak že stonati bude před ním, jakž stonává smrtelně raněný.

²⁵Posilním, pravím, ramen krále Babylonského, ramena pak Faraonova klesnou. I zvědí, že já jsem Hospodin, když dám meč svůj v ruku krále Babylonského, aby jej vztáhl na zemi Egyptskou.

²⁶A tak rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí, i zvědí, že já jsem Hospodin.

Ezechiel 30

¹I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²Lidský synu, prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Naříkejte: Ach, ten den,

³neboť ⌈blízko je den,⌉ blízko je den Hospodinův, den mračna, nastane čas národů.

⁴Na Egypt přijde meč a v Kúši bude úzkost, až v Egyptě padnou pobití, poberou jeho bohatství a jeho základy budou zbořeny.

⁵Kúš, ⌈Pút a Lúd,⌉ ⌈všechen míšený lid,⌉ Kúb i synové země smlouvy s nimi padnou mečem.

⁶Toto praví Hospodin: Padnou ti, kdo podpírají Egypt, a klesne jeho mocná pýcha. ⌈Od Migdólu po Sevénu⌉ v něm padnou mečem, je výrok Panovníka Hospodina.

⁷Budou zpustošeni mezi zpustošenými zeměmi a jeho města budou mezi městy v troskách.

⁸I poznají, že já jsem Hospodin, až založím v Egyptě oheň a všichni jeho pomocníci budou rozdrceni.

⁹V onen den ode mne vyplují poslové na lodích, aby vyděsili bezstarostný Kúš, a v den Egypta bude mezi nimi úzkost; neboť hle, již přichází.

¹⁰Toto praví Panovník Hospodin: Odklidím egyptský dav ⌈rukou babylonského krále Nebúkadnesara.⌉

¹¹On a s ním jeho lid, ⌈násilnické národy, přivedené, aby ničily zemi, vytasí své meče⌉ na Egypt a naplní zemi pobitými.

¹²Proměním řeky v suchou zemi a vydám tu zemi do ruky zlých lidí, zpustoším zemi i všechno, co ji naplňuje, rukou cizinců. Já Hospodin jsem promluvil.

¹³Toto praví Panovník Hospodin: ⌈Odstraním bůžky a odklidím nicotnosti⌉ z Memfidy, ⌈z egyptské země již nevzejde kníže.⌉ ⌈Do egyptské země uvedu bázeň.⌉

¹⁴Zpustoším Patrós, v Sóanu založím oheň a nad Thébami vykonám soudy.

¹⁵Vyliji svou zlobu na Sín, záštitu Egypta, a vyhladím dav z Théb.

¹⁶Založím oheň v Egyptě, Sín se bude svíjet hroznou bolestí, Théby budou rozpolceny a Memfidu napadnou protivníci za bílého dne.

¹⁷Mládenci Ávenu a Pí–besetu padnou mečem a ta města půjdou do zajetí.

¹⁸V Tachpanchésu se zatmí ten den, až tam zlomím egyptské jho. I bude z něj odklizena jeho mocná pýcha. Jej samého přikryje oblak a jeho dcery půjdou do zajetí.

¹⁹Vykonám nad Egyptem soudy. I poznají, že já jsem Hospodin.

²⁰I stalo se v jedenáctém roce v prvním měsíci, sedmého dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²¹Lidský synu, zlomil jsem paži faraona, egyptského krále, a hle, nebyla obvázána, tak že by podali léky, že by přiložili dlahu, že by ji ovázali, až by zesílila, až by uchopila meč.

²²Proto praví Panovník Hospodin toto: ⌈Hle, jsem proti faraonovi, egyptskému králi,⌉ a ⌈zlomím mu paže,⌉ tu silnou i tu zlomenou, a nechám vypadnout meč z jeho ruky.

²³Egypťany pak rozptýlím mezi národy a rozmetám je po zemích.

²⁴Posilním paže babylonského krále a vložím mu do ruky svůj meč, zlomím paže faraona a bude před ním sténat, jako sténá pobitý.

²⁵Posilním paže babylonského krále, ale paže faraonovy klesnou. I poznají, že já jsem Hospodin, až vložím svůj meč do ruky babylonského krále a on jej vztáhne proti egyptské zemi.

²⁶Tu rozptýlím Egypťany mezi národy a rozmetám je po zemích. I poznají, že já jsem Hospodin.