Deuteronomium 33

¹Toto pak jest požehnání, kterýmž požehnal Mojžíš, muž Boží, synů Izraelských před svou smrtí,

²A řekl: Hospodin z Sinai přišel, a vzešel jim z Seir, zastkvěl se s hory Fáran, a přišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice oheň zákona svítil jim.

³Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také přivinuli se k nohám tvým, vezmouť prospěch z výmluvností tvých.

⁴Zákon vydal nám Mojžíš, dědičný shromáždění Jákobovu,

⁵(Nebo byl v Izraeli jako král,) když přední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská.

⁶Buď živ Ruben a neumírej, a muži jeho ať jsou bez počtu.

⁷Tolikéž požehnal i Judovi a řekl: Vyslyš, Hospodine, hlas Judův, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za něj, a ty jemu spomáhati budeš proti nepřátelům jeho.

⁸O Léví také řekl: Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, při muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe měl nesnáz při vodách Meribah,

⁹Kterýž řekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratří svých neznal, a o synech svých nevěděl; nebo ostříhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.

¹⁰Vyučovati budou soudům tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo před tváří tvou, a obět zápalnou na oltáři tvém.

¹¹Požehnejž, Hospodine, rytěřování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobě. Zlomuj ledví nepřátel jeho a těch, kteříž ho nenávidí, aby nepovstali.

¹²A o Beniaminovi řekl: Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.

¹³O Jozefovi pak řekl: Požehnaná země jeho od Hospodina pro nejlepší věci nebeské, pro rosu a vrchoviště zespod se prýštící,

¹⁴A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší věci časem měsíců došlé,

¹⁵I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbků věčných,

¹⁶Pro nejlepší věci země i plnost její, vyplývající z milosti ve kři přebývajícího. Přijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy odděleného z jiných bratří jeho.

¹⁷Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napořád až do končin země. A toť jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi.

¹⁸O Zabulonovi také řekl: Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých.

¹⁹Lidi na horu Boží svolají, a budou obětovati oběti spravedlnosti; nebo hojnost mořskou ssáti budou, a skryté poklady v písku.

²⁰Gádovi pak řekl: Požehnaný, kterýž rozšiřuje Gáda. Onť jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou.

²¹Kterýž opatřil ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpečen jest. Protož pobéřeť se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude.

²²O Danovi pak řekl: Dan jako lvíče lvové vyskakovati bude z Bázan.

²³A Neftalímovi řekl: Ó Neftalíme, sytý přízní Páně, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu přijmi za dědictví.

²⁴O Asserovi také řekl: Asser požehnaný nad jiné syny, budeť milý bratřím svým, omočí v oleji nohu svou.

²⁵Železo a měď pod šlepějemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš.

²⁶Neníť žádného, jako Bůh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobě, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších.

²⁷Ochrana tvá buď Bůh věčný, a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,

²⁸Aby sám bezpečně bydlil Izrael, rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou.

²⁹Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobě, lide vysvobozený skrze Hospodina, jenž jest pavéza spomožení tvého a meč důstojnosti tvé? Tvoji zajisté nepřátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.

Deuteronomium 33

¹Toto je požehnání, kterým požehnal Mojžíš, muž Boží, synům Izraele před svou smrtí.

²Řekl: Hospodin přišel ze Sínaje, zazářil na ně ze Seíru, zaskvěl se z hory Páranu, přišel ⌈s desetitisíci svatých,⌉ z jeho pravice byl pro ně ⌈ohnivý zákon.⌉

³Ano, miluješ lidi, všichni jeho svatí jsou ve tvé ruce. ⌈Shromažďují se kolem tvých nohou,⌉ přijímá tvé výroky.

⁴Mojžíš nám dal zákon, jako vlastnictví Jákobova shromáždění.

⁵Stal se králem v Ješúrúnovi, když se shromáždili předáci lidu, ⌈izraelské kmeny byly pospolu.⌉

⁶Ať žije Rúben a nezemře, ačkoliv je v malém počtu!

⁷⌈Toto pověděl o Judovi:⌉ ⌈Slyš, Hospodine,⌉ Judův hlas, přiveď ho k jeho lidu, jeho ruce ⌈povedou za něj při,⌉ buď pomocí proti jeho protivníkům.

⁸O Lévim řekl: Tvoje tumím a urím ať jsou s každým tvým věrným, kterého jsi vyzkoušel v Masse, s kterým jsi vedl při u Vod sváru,

⁹který řekl o svém otci a své matce: ⌈Neohlížím se na ně,⌉ ⌈svým bratrům nestranil⌉ a ke svým synům se neznal, ale zachovali tvou řeč a tvou smlouvu střežili.

¹⁰Budou Jákoba vyučovat tvým nařízením, Izrael tvému zákonu; ⌈budou předkládat kadidlo před tvůj nos⌉ a celopal na tvůj oltář.

¹¹Požehnej, Hospodine, jeho majetku, kéž si oblíbíš dílo jeho rukou. Zdeptej bedra jeho protivníků i těch, kdo ho nenávidí, takže nepovstanou.

¹²O Benjamínovi řekl: Miláček Hospodinův bude přebývat u něho v bezpečí, každý den ho chrání, přebývá na jeho ramenou.

¹³O Josefovi řekl: ⌈Požehnána buď od Hospodina jeho země⌉ vzácnými dary nebes, rosou i hlubinou, co leží dole,

¹⁴vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary ⌈toho, co dávají⌉ měsíce,

¹⁵nejlepším dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší,

¹⁶vzácnými dary země a ⌈vším, co ji naplňuje,⌉ přízní Toho, kdo přebývá v keři. Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry.

¹⁷⌈Jeho důstojnost je jako důstojnost prvorozeného býka,⌉ jeho rohy jsou jako rohy divokého tura; nabere na ně národy, všechny najednou, až do končin země. To jsou desetitisíce Efrajimovy, to jsou tisíce Manasesovy.

¹⁸O Zabulónovi řekl: Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, Isachare, ve svých stanech.

¹⁹Svolají národy na horu, tam budou obětovat spravedlivé oběti, neboť budou sát hojnost moří, poklady skryté v písku.

²⁰O Gádovi řekl: Požehnaný je ten, kdo rozšiřuje Gáda. Usídlil se jako lvice, rozsápe paži i hlavu.

²¹Vyhlédl si pro sebe ⌈to nejlepší,⌉ neboť tam byl uchován díl velitele. ⌈Přišel s předáky⌉ lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho soudy s Izraelem.

²²O Danovi řekl: Dan je lvím mládětem, které vyskočí z Bášanu.

²³O Neftalím řekl: Neftalí, nasycený přízní a plný Hospodinova požehnání, obsaď ⌈moře i jih.⌉

²⁴O Ašerovi řekl: Nejpožehnanější ze synů ať je Ašer. Nechť nalezne zalíbení svých bratrů a noří svou nohu do oleje.

²⁵Tvé závory ať jsou železné a bronzové a ⌈tvá síla trvá po všechny tvé dny.⌉

²⁶Nikdo není jako Bůh, Ješúrúne, který jezdí na nebesích tobě ku pomoci, ve své velebnosti na oblacích.

²⁷Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. Vyhnal před tebou nepřítele, řekl: Vyhlaď!

²⁸Izrael přebývá v bezpečí, o samotě Jákobův pramen, v zemi obilí a nového vína, ano, jeho nebesa kanou rosu.

²⁹Jsi blahoslavený, Izraeli, kdo je jako ty, lid zachráněný Hospodinem, ⌈tvým ochranným štítem⌉ a ⌈vítězným mečem.⌉ Tví nepřátelé ti budou podlézat a ty budeš šlapat po jejich návrších.