Deuteronomium 13

¹Povstal-li by u prostřed tebe prorok, aneb někdo, ješto by míval sny, a ukázal by tobě znamení aneb zázrak,

²Byť se pak i stalo to znamení aneb zázrak, a mluvil by tobě, řka: Poďme, následujme bohů cizích, (kterýchž neznáš,) a služme jim:

³Neuposlechneš slov proroka toho, ani snáře, nebo zkušuje vás Hospodin Bůh váš, aby známé bylo, milujete-li Hospodina Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své.

⁴Hospodina Boha svého následujte, a jeho se bojte, přikázaní jeho ostříhejte, hlasu jeho poslouchejte, jemu služte a jeho se přídržte.

⁵Prorok pak ten aneb snář zamordován bude, nebo mluvil to, čímž by odvrátil vás od Hospodina Boha vašeho, (kterýž vyvedl vás z země Egyptské, a vykoupil tě z domu služby,) aby tě srazil s cesty, kterouž přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys chodil po ní; a tak odejmeš zlé z prostředku svého.

⁶Jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: Poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji,)

⁷Z bohů pohanských, kteříž vůkol vás jsou, buď blízko aneb daleko od tebe, od jednoho konce země až do druhého konce jejího,

⁸Nepovoluj jemu, aniž ho poslouchej; neodpustíť mu oko tvé, aniž se slituješ, aniž zatajíš ho,

⁹Ale bez milosti zabiješ jej; ruka tvá nejprv na něj bude vztažena, abys ho zabil, a potom ruce všeho lidu.

¹⁰A ukamenuješ jej až do smrti, nebo chtěl odvésti tebe od Hospodina Boha tvého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

¹¹Aby všecken lid Izraelský, uslyšíce to, báli se, a nečinili více něco podobného věci této nejhorší u prostřed tebe.

¹²Uslyšel-li bys o některém městě svém, kteréž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, abys tam bydlil, ani praví:

¹³Vyšli muži, lidé nešlechetní z prostředku tvého, kteříž svedli spoluobyvatele své, řkouce: Poďme, služme bohům cizím, kterýchž neznáte:

¹⁴Tedy vyhledej a vyzvěz a dobře se na to vyptej, a jestliže jest pravda a jistá věc, že ohavnost se stala u prostřed tebe,

¹⁵Zbiješ obyvatele města toho mečem, a jako věc proklatou zkazíš je i všecko, což by v něm bylo, hovada také jeho mečem pobiješ.

¹⁶A všecky kořisti jeho shromáždíš u prostřed ulice jeho, a spálíš ohněm to město i všecky kořisti jeho docela Hospodinu Bohu svému, aby byla hromada rumu věčná; a nebude více staveno.

¹⁷A nevezmeš ničehož z věcí proklatých, aby Hospodin odvrátil se od hněvu prchlivosti své, a učinil tobě milosrdenství svá, a smiloval se nad tebou, i rozmnožil tě, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým.

¹⁸Protož poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje všech přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys činil, což pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.

Deuteronomium 13

¹⌈Všechno, co⌉ vám přikazuji, to zachovávejte a plňte. Nic k tomu nepřidávej ani z toho nic neubírej.

²Jestliže ve tvém středu povstane prorok či ⌈ten, kdo má sen,⌉ a ⌈učiní pro tebe⌉ znamení nebo div,

³i kdyby se naplnilo to znamení nebo div, které ti řekl se slovy: Pojďme za jinými bohy, (které jsi neznal) a služme jim,

⁴neuposlechni slova toho proroka či toho, kdo má sen, protože Hospodin, váš Bůh, vás zkouší, aby poznal, jestli milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.

⁵Za Hospodinem, svým Bohem, jděte, jeho se bojte, jeho příkazy zachovávejte, jej poslouchejte, jemu služte a k němu přilněte.

⁶Takový prorok či ten, kdo měl sen, ať je usmrcen, neboť naváděl ke vzpouře proti Hospodinu, vašemu Bohu, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. ⌈Chtěl tě svést⌉ z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal jít. Tak ⌈vyhlaď zlo ze svého středu.⌉

⁷Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo ⌈žena tvého klína⌉ nebo tvůj ⌈přítel, který ti je drahý jako tvůj život,⌉ tajně naváděl slovy: Pojďme sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové,

⁸některým z bohů národů, které jsou okolo vás, ať jsou blízko tebe či daleko od tebe, z jednoho konce země až na druhý,

⁹nesvoluj mu, neposlouchej ho, ať se nad ním tvé oko neslituje, neměj soucit a nekryj ho,

¹⁰ale rozhodně ho zabij. Ať je tvá ruka jako první proti němu, abys ho usmrtil, a potom ruka všeho lidu.

¹¹Ukamenuj ho, ať zemře, protože tě chtěl svést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

¹²⌈Když o tom všichni Izraelci uslyší,⌉ budou se bát a takovou zlou věc ve tvém středu již páchat nebudou.

¹³⌈Kdyby ses v některém z měst, která ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys tam sídlil, doslechl,⌉ že

¹⁴ze tvého středu vyšli nějací ničemníci a svedli obyvatele svého města slovy: Pojďme sloužit jiným bohům, které jste neznali,

¹⁵vyšetři to, prověř a dobře se vyptej. Jestliže by to byla ⌈pravda, jistá věc,⌉ a ve tvém středu byla spáchána tato ohavnost,

¹⁶jistě pobij obyvatele toho města ostřím meče. Ostřím meče zasvěť zkáze je, vše, co je v něm, i jeho dobytek.

¹⁷Všechnu ⌈kořist z něj⌉ shromáždi doprostřed náměstí a město i všechnu kořist z něj spal ohněm jako dokonalou oběť Hospodinu, svému Bohu. ⌈Stane se⌉ věčnou ruinou, nebude již zbudováno.

¹⁸Ať ⌈ve tvé ruce neulpí⌉ nic z toho, co bylo zasvěceno zkáze, aby se Hospodin odvrátil od svého planoucího hněvu, dal ti dojít slitování, měl s tebou slitování a rozmnožil tě tak, jak přísahal tvým otcům --

¹⁹když uposlechneš Hospodina, svého Boha, budeš zachovávat všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, a budeš dělat to, co je správné v očích Hospodina, tvého Boha.