Amos 8

¹Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního.

²A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.

³Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo.

⁴Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země,

⁵Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,

⁶Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?

⁷Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.

⁸Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?

⁹Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.

¹⁰A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.

¹¹Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,

¹²Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.

¹³V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,

¹⁴Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.

Amos 8

¹Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, koš letního ovoce.

²Řekl: Co vidíš, Ámosi? Řekl jsem: Koš letního ovoce. Hospodin mi řekl: Přišel konec pro můj lid Izrael. Nebudu mu již déle promíjet.

³V onen den ⌈budou palácové zpěvačky naříkat,⌉ je výrok Panovníka Hospodina, na každém místě bude pohozeno mnoho mrtvol. Ticho.

⁴Slyšte to, vy, kteří bažíte po nuzném, chcete odstranit chudé v zemi.

⁵Říkáte: Kdy přejde novoluní, abychom prodávali obilí, sobota, abychom otevřeli obilnice, umenšovali míru a zvyšovali cenu a podváděli falešnými váhami,

⁶abychom chudé kupovali za stříbro, nuzného za pár sandálů a prodávali obilný odpad?

⁷Hospodin přísahal při Jákobově pýše: Nikdy nezapomenu na žádné jejich skutky.

⁸Cožpak se nad tím nebude třást země, nebudou truchlit ⌈všichni, kdo v ní bydlí?⌉ Celá vystoupí jako Nil, vzedme se a klesne jako egyptská řeka.

⁹⌈I stane se v onen den,⌉ je výrok Panovníka Hospodina, že skloním slunce v poledne a způsobím na zemi tmu ⌈za jasného dne.⌉

¹⁰Změním vaše svátky v smuteční obřad, všechny vaše písně v žalozpěv; dám na každé bedro pytlovinu a na každou hlavu lysinu; proměním zemi ve smuteční obřad nad jedináčkem a její konec bude jako hořký den.

¹¹⌈Hle, přicházejí dny, je výrok⌉ Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad. Nikoli hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinových slov.

¹²Budou se potácet od moře k moři, ze severu až na východ, budou pobíhat, aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenaleznou.

¹³V onen den budou krásné panny omdlévat a mládenci budou vyprahlí.

¹⁴Ti, kdo přísahají při ⌈vině Samaří⌉ a říkají: Jakože živ je tvůj bůh, Dane, jakože je živa ⌈cesta do Beer–šeby,⌉ padnou a už nevstanou.