1. Samuelova 29 Porovnání: Kralická vs ČSP

1. Samuelova 29

¹A tak shromáždili Filistinští všecka vojska svá u Afeku, Izrael pak položil se u studnice, kteráž byla v Jezreel.

²I táhla knížata Filistinská po stu a po tisících, David pak a muži jeho táhli nazad s Achisem.

³Tedy řekla knížata Filistinská: K čemu jsou Židé tito? Odpověděl Achis knížatům Filistinským: Zdaliž toto není David služebník Saule, krále Izraelského, kterýž byl při mně dnů těchto, nýbrž těchto let, a neshledal jsem na něm ničeho ode dne, jakž odpadl od Saule, až do tohoto dne?

⁴I rozhněvala se na něj knížata Filistinská, a řekli jemu ta knížata Filistinská: Odešli zase muže toho, ať se navrátí k místu svému, kteréž jsi mu ukázal, a nechť netáhne s námi k boji, aby se nám nepostavil za nepřítele v bitvě. Nebo čím se zalíbiti může pánu svému tento? Zdali ne hlavami mužů těchto?

⁵Zdaliž tento není ten David, o kterémž zpívali v houfích plésajících, říkajíce: Porazil Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců?

⁶I povolal Achis Davida, a řekl jemu: Živť jest Hospodin, že jsi upřímý, a líbí mi se vycházení tvé i vcházení tvé se mnou do vojska. Nebo neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, v kterýž jsi přišel ke mně, až do dne tohoto, ale před očima knížat nejsi vzácný.

⁷Protož nyní navrať se a jdi v pokoji, a nebudeš těžký v očích knížat Filistinských.

⁸I řekl David Achisovi: Co jsem pak učinil, a co jsi shledal na služebníku svém ode dne, v kterýž jsem počal býti u tebe, až do tohoto dne, abych nešel a nebojoval proti nepřátelům pána svého krále?

⁹A odpovídaje Achis, řekl Davidovi: Vímť, že jsi vzácný před očima mýma jako anděl Boží, ale knížata Filistinská řekla: Nechť netáhne s námi k boji.

¹⁰Nyní tedy vstaň tím raněji a služebníci pána tvého, kteříž přišli s tebou, a vstanouce tím spíše ráno, hned jakž by zasvitávalo, odejděte.

¹¹I vstal David, on i muži jeho, aby odšel tím raněji, a navrátil se do země Filistinské. Filistinští pak táhli do Jezreel.

1. Samuelova 29

¹Pelištejci shromáždili všechna svá vojska do Afeku, kdežto Izraelci tábořili u pramene, který je v Jizreelu.

²Pelištejská knížata pochodovala po stech a po tisících a na konci pochodoval David a jeho muži s Akíšem.

³Pelištejská knížata řekla: Co tihle Hebrejové? Akíš pelištejským knížatům odpověděl: To je přece David, otrok izraelského krále Saula, který byl ⌈se mnou⌉ rok či dva a neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy přeběhl, až dodnes.

⁴Ale pelištejská knížata se na něj rozhněvala a řekla mu: Pošli toho muže zpět, ať se vrátí na své místo, které jsi mu určil. Ať s námi netáhne do boje a nestane se naším protivníkem v boji. Jak by se mohl zalíbit svému pánu? Cožpak ne hlavami těchto mužů?

⁵Což to není David, o kterém zpívali při tancích: Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?

⁶Akíš zavolal Davida a řekl mu: Jakože živ je Hospodin, jsi přímý a líbilo by se mi, abys se mnou táhl ve vojsku. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi přišel ke mně, až dodnes. ⌈Nelíbíš se ale knížatům.⌉

⁷Proto se nyní vrať a ⌈jdi v pokoji.⌉ Nečiň to, co ⌈se nelíbí pelištejským knížatům.⌉

⁸David řekl Akíšovi: Co jsem ale udělal? Co jsi shledal na svém otroku ode dne, kdy jsem k tobě přišel, až dodnes, že nemohu jít a bojovat proti nepřátelům svého pána a krále?

⁹Akíš Davidovi odpověděl: Uznávám, že se mi líbíš jako posel Boží. Jenže pelištejská knížata řekla: Ať s námi netáhne do boje.

¹⁰Nuže, časně zrána vstaň, i otroci mého pána, kteří přišli s tebou. Vstaňte časně zrána, a jak se rozjasní, jděte.

¹¹David se svými muži časně vstal, aby zrána šli a vrátili se do ⌈pelištejské země.⌉ Ale Pelištejci táhli do Jizreelu.