1. Janův 2 Porovnání: Kralická vs ČSP

1. Janův 2

¹Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.

²A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za všeho světa.

³A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho ostříháme.

⁴Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázaní jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není.

⁵Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

⁶Kdo praví, že v něm zůstává, tenť má, jakž on chodil, tak choditi.

⁷Bratří, ne nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

⁸A zase přikázaní nové píši vám, kteréž jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

⁹Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.

¹⁰Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není.

¹¹Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.

¹²Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.

¹³Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Píši vám, mládenci, že jste svítězili nad tím zlostníkem.

¹⁴Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste svítězili nad tím zlostníkem.

¹⁵Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, neníť lásky Otcovy v něm.

¹⁶Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.

¹⁷Svět pak hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, tenť trvá na věky.

¹⁸Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchali, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové mnozí povstali. Odkudž známe, že poslední hodina jest.

¹⁹Z násť vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z nás.

²⁰Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.

²¹Nepsal jsem vám, proto že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy.

²²A kdo jest lhář? Není-li ten, kdož zapírá, že by Ježíš nebyl Kristus? Tenť jest antikrist, kdož zapírá Otce i Syna.

²³Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.

²⁴A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku. Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i v Otci zůstanete.

²⁵A toť jest to zaslíbení, kteréž on nám zaslíbil, totiž ten život věčný.

²⁶Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí.

²⁷Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm zůstávejte.

²⁸A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v příchodu jeho.

²⁹Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen.

1. Janův 2

¹Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého.

²On je smírčí obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.

³A podle toho víme, že jsme jej poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.

⁴Kdo říká: Znám ho, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.

⁵Kdo však zachovává jeho slovo, v tom ⌈se skutečně Boží láska stala dokonalou⌉. Podle toho poznáváme, že jsme v něm.

⁶Kdo říká, že ⌈v něm zůstává⌉, musí sám také žít [tak], jak žil on.

⁷Milovaní, nepíšu vám nové přikázání, ale staré, které jste měli od počátku. To staré přikázání je slovo, které jste [už dávno] slyšeli.

⁸A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že tma pomíjí a to pravé světlo již svítí.

⁹Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě.

¹⁰Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení.

¹¹Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí a neví, kam jde; neboť tma oslepila jeho oči.

¹²Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno.

¹³Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; píšu vám, mládenci, že jste přemohli toho Zlého.

¹⁴Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.

¹⁵Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm ⌈Otcova láska⌉.

¹⁶Neboť všechno, co je ve světě -- žádost těla, žádost očí a ⌈prázdná chlouba života⌉ -- není z Otce, ale ze světa.

¹⁷A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává ⌈na věčnost⌉.

¹⁸Dítky, je poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina.

¹⁹Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby ⌈vyšlo najevo⌉, že nejsou všichni z nás.

²⁰Vy však máte pomazání od toho Svatého a ⌈víte to všichni⌉.

²¹Nenapsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale proto, že ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy.

²²Kdo je lhář, ne–li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna.

²³Každý, kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce.

²⁴Ať ve vás zůstává⌈, co jste slyšeli od počátku. Zůstane–li ve vás to, co jste slyšeli od počátku⌉, zůstanete také vy v Synu a v Otci.

²⁵A toto je to zaslíbení, které nám on zaslíbil: věčný život.

²⁶Toto jsem vám napsal o těch, kteří vás svádějí.

²⁷Ve vás však zůstává pomazání, které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho pomazání vás učí všemu a je pravdivé a neklame; jak vás vyučilo, tak zůstávejte v něm.

²⁸Nyní tedy, dítky, zůstávejte v něm, abychom nabyli radostné důvěry, až se zjeví, a nebyli jím zahanbeni při jeho příchodu.

²⁹Víte–li, že je spravedlivý, vězte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen.