1. Janův 1 Porovnání: Kralická vs ČSP

1. Janův 1

¹Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života,

²(Nebo ten život zjeven jest, a my jsme viděli, a svědčíme, i zvěstujeme vám ten život věčný, kterýž byl u Otce, a zjeven jest nám,)

³Což jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme vám, abyste i vy s námi obecenství měli, a obecenství naše aby bylo s Otcem i s Synem jeho Jezukristem.

⁴A totoť píšeme vám, aby radost vaše byla plná.

⁵Toť jest tedy zvěstování to, kteréž jsme slýchali od něho, a zvěstujeme vám: Že Bůh jest světlo, a tmy v něm nižádné není.

⁶Díme-li, že s ním obecenství máme, a ve tmě chodíme, lžeme, a nečiníme pravdy.

⁷Pakliť chodíme v světle, jako on jest v světle, obecenství máme vespolek, a krev Krista Ježíše Syna jeho očišťuje nás od všelikého hříchu.

⁸Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není.

⁹Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.

¹⁰Díme-li, že jsme nehřešili, činíme jej lhářem, a neníť v nás slova jeho.

1. Janův 1

¹Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, co jsme spatřili a čeho se naše ruce dotýkaly ohledně Slova života: --

²Ten život byl zjeven, viděli jsme a svědčíme a zvěstujeme vám věčný život, který byl u Otce a nám byl zjeven. --

³Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi. Naše společenství je s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.

⁴Toto [vám] píšeme, aby naše radost byla úplná.

⁵A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji zvěstujeme: Bůh je světlo a není v něm žádná tma.

⁶Řekneme–li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme v temnotě, lžeme a nečiníme pravdu.

⁷Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše [Krista], jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.

⁸Řekneme–li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není.

⁹Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.

¹⁰Řekneme–li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.