Zjevení 17

¹Tu přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu ti soud nad tou velikou smilnicí, která sedí na mnohých vodách,

²se kterou smilnili králové země a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“

³A odnesl mne v Duchu do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů.

⁴Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot ⌈svého smilstva⌉

⁵a na svém čele měla napsané ⌈jméno: Tajemství, Babylon⌉, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.

⁶Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl.

⁷Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.

⁸Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit z bezedné propasti a jít do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa ⌈v knize⌉ života, užasnou, až uvidí, že ta šelma byla a není, a opět přijde.

⁹Zde je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:

¹⁰pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.

¹¹A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby.

¹²Těch deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové ⌈mají přijmout⌉ ⌈na jednu hodinu⌉ spolu s šelmou.

¹³Ti ⌈budou mít stejný⌉ úmysl a svou sílu a moc dají šelmě.

¹⁴Ti budou válčit s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní.“

¹⁵Ještě mi řekl: „Vody, které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky.

¹⁶Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, budou jíst její maso a spálí ji v ohni.

¹⁷Neboť Bůh dal do jejich srdcí, aby uskutečnili jeho úmysl, ⌈jednali jednomyslně⌉ a dali šelmě svou ⌈královskou moc⌉, dokud nebudou dokonána Boží slova.

¹⁸A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, které má královskou moc nad králi země.“

Zjevení 17

¹I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Poď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,

²S kterouž smilnili králové země, a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.

³I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné, plné jmen rouhání, mající sedm hlav a deset rohů.

⁴Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.

⁵A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, mátě smilstva a ohavností země.

⁶A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých, a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.

⁷I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.

⁸Šelma, kteroužs viděl, byla, a není, a máť vystoupiti z propasti, a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchž jména nejsou napsána v knize života od ustanovení světa,) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, a však jest.

⁹Tentoť pak jest smysl, a máť moudrost: Sedm hlav jest sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.

¹⁰A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.

¹¹A šelma, kteráž byla, a není, onať jest osmý, a z těch sedmi jest, i na zahynutí jde.

¹²Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové jedné hodiny spolu s šelmou.

¹³Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.

¹⁴Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek svítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.

¹⁵I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.

¹⁶Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.

¹⁷Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho, a aby se sjednomyslnili, a království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.

¹⁸A žena, kteroužs viděl, jest město to veliké, kteréž má království nad králi země.