Sacrilo

enEnglishtrTürkçeesEspañolptPortuguêsfrFrançaisdeDeutschzh中文ruРусскийja日本語ko한국어viTiếng ViệtthไทยplPolskiukУкраїнськаhuMagyarcsČeštinachecksrСрпскиslSlovenščinasqShqiplvLatviešuetEestinlNederlandsnbNorskdaDansksvSvenskafiSuomiitItalianoheעבריתhrHrvatskilaLatinaarالعربية

NÁSTĚNKA

dashboardPřehledmenu_bookČíst BibliquizDenní Kvízevent_noteMé PlánybookmarksZáložky

STUDIJNÍ NÁSTROJE

searchHledatcompare_arrowsSrovnání Biblí

Žalmy 107 Porovnání: ČSP vs Kralická

chevron_leftchevron_right

Žalmy 107

1Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!

2Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, ti, které vykoupil z ruky protivníka.

3Shromáždil je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře.

4Bloudili pouští, pustou krajinou, cestu ⌈do města, kde by mohli sídlit,⌉ však nenalezli.

5Hladověli a žíznili, klesali na duši.

6Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, vysvobozoval je z jejich úzkostí

7a vedl je přímou cestou, až přišli do města, kde mohli sídlit.

8Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

9Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi.

10Seděli v temnotách, v nejhlubší tmě, uvězněni v soužení i v okovech,

11neboť se vzepřeli řeči Boží a pohrdli úradkem Nejvyššího.

12Pokořil tedy jejich srdce trápením; padli, a pomocníka nebylo.

13Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

14Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, a zpřetrhal jejich pouta.

15Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

16Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory.

17Hlupáci bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny.

18Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, dospěli až k branám smrti.

19Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

20Poslal své slovo a uzdravil je; zachránil je z jámy.

21Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná;

22ať obětují oběti díků a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!

23Ti, kdo se na lodích vydali na moře, kdo konali práci na velkých vodách,

24ti viděli Hospodinovy skutky a jeho divy na hlubině:

25Promluvil a povstal bouřlivý vichr, který zvedal vlny.

26Stoupali k nebi, klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě rozplývaly.

27Motali se, potáceli se jako opilec. A veškerá jejich moudrost byla k ničemu.

28Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí.

29Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo.

30Oni se radovali, že utichlo, a on je dovedl do vytouženého přístavu.

31Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná.

32Ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí.

33Proměňuje řeky v pustinu, prameny vod ve vyprahlou zemi,

34⌈úrodnou zemi⌉ v slatinu -- pro zlo těch, kdo v ní sídlí.

35Pustinu mění v jezero, vyprahlou zemi v prameny vod,

36a usazuje tam vyčerpané, aby tam založili město, kde by mohli sídlit.

37Oseli pole, vysadili vinice -- a sklidili úrodu plodin.

38Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili; nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo.

39Jich však ubývalo a klesali pod hrozným a bolestným útlakem,

40když Bůh vylil pohrdání na šlechtice a nechal je bloudit v pustém bezcestí.

41Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo.

42Přímí to vidí a radují se, ale každá podlost zavírá ústa.

43Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům.

Žalmy 107

1Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

2Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

3A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

4Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

5Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

6Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

7A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

8Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

9Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

10Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

11Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

12Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

13Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

14Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

15Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

16Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

17Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

18Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

19Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

20Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

21Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

22A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

23Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

24Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

25Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

26Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

27Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

28Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

29Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

30I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

31Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

32Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

33Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

34Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

35Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

36I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

37Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

38Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

39A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

40Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

41Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

42Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

43Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

Žalmy 107

1Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!

2Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, ti, které vykoupil z ruky protivníka.

3Shromáždil je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře.

4Bloudili pouští, pustou krajinou, cestu ⌈do města, kde by mohli sídlit,⌉ však nenalezli.

5Hladověli a žíznili, klesali na duši.

6Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, vysvobozoval je z jejich úzkostí

7a vedl je přímou cestou, až přišli do města, kde mohli sídlit.

8Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

9Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi.

10Seděli v temnotách, v nejhlubší tmě, uvězněni v soužení i v okovech,

11neboť se vzepřeli řeči Boží a pohrdli úradkem Nejvyššího.

12Pokořil tedy jejich srdce trápením; padli, a pomocníka nebylo.

13Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

14Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, a zpřetrhal jejich pouta.

15Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

16Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory.

17Hlupáci bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny.

18Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, dospěli až k branám smrti.

19Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

20Poslal své slovo a uzdravil je; zachránil je z jámy.

21Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná;

22ať obětují oběti díků a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!

23Ti, kdo se na lodích vydali na moře, kdo konali práci na velkých vodách,

24ti viděli Hospodinovy skutky a jeho divy na hlubině:

25Promluvil a povstal bouřlivý vichr, který zvedal vlny.

26Stoupali k nebi, klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě rozplývaly.

27Motali se, potáceli se jako opilec. A veškerá jejich moudrost byla k ničemu.

28Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí.

29Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo.

30Oni se radovali, že utichlo, a on je dovedl do vytouženého přístavu.

31Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná.

32Ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí.

33Proměňuje řeky v pustinu, prameny vod ve vyprahlou zemi,

34⌈úrodnou zemi⌉ v slatinu -- pro zlo těch, kdo v ní sídlí.

35Pustinu mění v jezero, vyprahlou zemi v prameny vod,

36a usazuje tam vyčerpané, aby tam založili město, kde by mohli sídlit.

37Oseli pole, vysadili vinice -- a sklidili úrodu plodin.

38Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili; nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo.

39Jich však ubývalo a klesali pod hrozným a bolestným útlakem,

40když Bůh vylil pohrdání na šlechtice a nechal je bloudit v pustém bezcestí.

41Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo.

42Přímí to vidí a radují se, ale každá podlost zavírá ústa.

43Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům.

Žalmy 107:1
CzeCSP

Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!

CzeBKR

Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

2
CzeCSP

Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, ti, které vykoupil z ruky protivníka.

CzeBKR

Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

3
CzeCSP

Shromáždil je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře.

CzeBKR

A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

4
CzeCSP

Bloudili pouští, pustou krajinou, cestu ⌈do města, kde by mohli sídlit,⌉ však nenalezli.

CzeBKR

Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

5
CzeCSP

Hladověli a žíznili, klesali na duši.

CzeBKR

Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

6
CzeCSP

Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, vysvobozoval je z jejich úzkostí

CzeBKR

Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

7
CzeCSP

a vedl je přímou cestou, až přišli do města, kde mohli sídlit.

CzeBKR

A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

8
CzeCSP

Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

CzeBKR

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

9
CzeCSP

Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi.

CzeBKR

Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

10
CzeCSP

Seděli v temnotách, v nejhlubší tmě, uvězněni v soužení i v okovech,

CzeBKR

Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

11
CzeCSP

neboť se vzepřeli řeči Boží a pohrdli úradkem Nejvyššího.

CzeBKR

Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

12
CzeCSP

Pokořil tedy jejich srdce trápením; padli, a pomocníka nebylo.

CzeBKR

Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

13
CzeCSP

Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

CzeBKR

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

14
CzeCSP

Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, a zpřetrhal jejich pouta.

CzeBKR

Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

15
CzeCSP

Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

CzeBKR

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

16
CzeCSP

Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory.

CzeBKR

Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

17
CzeCSP

Hlupáci bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny.

CzeBKR

Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

18
CzeCSP

Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, dospěli až k branám smrti.

CzeBKR

Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

19
CzeCSP

Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

CzeBKR

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

20
CzeCSP

Poslal své slovo a uzdravil je; zachránil je z jámy.

CzeBKR

Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

21
CzeCSP

Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná;

CzeBKR

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

22
CzeCSP

ať obětují oběti díků a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!

CzeBKR

A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

23
CzeCSP

Ti, kdo se na lodích vydali na moře, kdo konali práci na velkých vodách,

CzeBKR

Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

24
CzeCSP

ti viděli Hospodinovy skutky a jeho divy na hlubině:

CzeBKR

Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

25
CzeCSP

Promluvil a povstal bouřlivý vichr, který zvedal vlny.

CzeBKR

Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

26
CzeCSP

Stoupali k nebi, klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě rozplývaly.

CzeBKR

Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

27
CzeCSP

Motali se, potáceli se jako opilec. A veškerá jejich moudrost byla k ničemu.

CzeBKR

Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

28
CzeCSP

Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí.

CzeBKR

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

29
CzeCSP

Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo.

CzeBKR

Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

30
CzeCSP

Oni se radovali, že utichlo, a on je dovedl do vytouženého přístavu.

CzeBKR

I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

31
CzeCSP

Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná.

CzeBKR

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

32
CzeCSP

Ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí.

CzeBKR

Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

33
CzeCSP

Proměňuje řeky v pustinu, prameny vod ve vyprahlou zemi,

CzeBKR

Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

34
CzeCSP

⌈úrodnou zemi⌉ v slatinu -- pro zlo těch, kdo v ní sídlí.

CzeBKR

Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

35
CzeCSP

Pustinu mění v jezero, vyprahlou zemi v prameny vod,

CzeBKR

Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

36
CzeCSP

a usazuje tam vyčerpané, aby tam založili město, kde by mohli sídlit.

CzeBKR

I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

37
CzeCSP

Oseli pole, vysadili vinice -- a sklidili úrodu plodin.

CzeBKR

Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

38
CzeCSP

Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili; nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo.

CzeBKR

Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

39
CzeCSP

Jich však ubývalo a klesali pod hrozným a bolestným útlakem,

CzeBKR

A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

40
CzeCSP

když Bůh vylil pohrdání na šlechtice a nechal je bloudit v pustém bezcestí.

CzeBKR

Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

41
CzeCSP

Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo.

CzeBKR

Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

42
CzeCSP

Přímí to vidí a radují se, ale každá podlost zavírá ústa.

CzeBKR

Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

43
CzeCSP

Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům.

CzeBKR

Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

Porozumění ČSP vs Kralická v Žalmy 107

ČSP (CzeCSP)

Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.

Kralická

Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.

Prohlížíte si vedle sebe srovnání Žalmy 107 v překladech ČSP a Kralická. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.

Klíčové srovnání: Žalmy 107:16

CzeCSP

"Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory."

CzeBKR

"Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává."

trending_upPopulární porovnání

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Genesis 1

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Jan 3

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Římanům 8

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Zjevení 1

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Přísloví 3

auto_storiesSacrilo

Přinášíme Slovo blíže, verš po verši. Navrženo pro každodenní rozjímání a duchovní růst.

Sacrilo

O násKontaktBible Aplikace

Spojení

© 2026 Sacrilo.

Zásady ochrany osobních údajůPodmínky službySoubory cookie
auto_stories

Latest Answers

What Is the Kingdom of God?
read_more

What Is the Kingdom of God?

What Is the Final Judgment?
read_more

What Is the Final Judgment?

What Is the Bible’s View of Love?
read_more

What Is the Bible’s View of Love?

What Is Teleology in Theology?
read_more

What Is Teleology in Theology?

What Is Continuous Creation (Creatio Continua)?
read_more

What Is Continuous Creation (Creatio Continua)?

What Is the Lord’s Supper / Communion?
read_more

What Is the Lord’s Supper / Communion?

View Allarrow_forward