Soudců 6

¹Synové Izraele pak páchali to, co je zlé v Hospodinových očích a Hospodin je vydal do ruky Midjánců na sedm let.

²Ruka Midjánců mocně dolehla na Izrael. Synové Izraele pro sebe kvůli Midjáncům upravili soutěsky, které byly v horách, jeskyně a pevnosti.

³Když Izrael zasel, stávalo se, že vytáhli Midjánci, Amálekovci a synové východu a vyrazili proti němu.

⁴Utábořili se proti nim a ničili úrodu země, až tam, kudy se jde do Gazy a neponechali v Izraeli obživu, ovci, býka ani osla.

⁵Neboť oni vytáhli se svým dobytkem a svými stany a přihnali se jako celé hejno kobylek. Bylo jich i jejich velbloudů bezpočet a přišli do země, aby ji zničili.

⁶Izrael byl od Midjánců úplně zubožený. Synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc.

⁷I stalo se, že synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc kvůli Midjáncům

⁸a Hospodin poslal k synům Izraele proroka. Ten jim řekl: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vás vyvedl z Egypta, vyvedl jsem vás z domu otroctví.

⁹Vysvobodil jsem vás z ruky Egypťanů a z ruky všech vašich utiskovatelů, vyhnal jsem je před vámi a dal jsem vám jejich zemi.

¹⁰A řekl jsem vám: Já Hospodin jsem váš Bůh, nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi bydlíte. Ale neuposlechli jste mě.

¹¹I přišel Hospodinův anděl a posadil se pod terebintem, který je v Ofře, která patří Jóašovi Abíezerskému. Jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu na víno, aby ji uchránil před Midjánci.

¹²Hospodinův anděl se mu ukázal a řekl mu: Hospodin s tebou, udatný hrdino.

¹³Nato mu Gedeón odpověděl: Dovol, můj pane, pokud je Hospodin s námi, proč nás potom postihlo toto všechno a kde jsou všechny jeho obdivuhodné činy, o kterých nám vyprávěli naši otcové, když říkali: Cožpak nás Hospodin nevyvedl z Egypta? Jenže teď nás Hospodin opustil a vydal nás do ruky Midjánců.

¹⁴Hospodin se k němu obrátil a řekl: Jdi v této své síle a zachráníš Izrael z ruky Midjánců. Což jsem tě neposlal?

¹⁵On se ho zeptal: Dovol, Panovníku, čím zachráním Izrael? Vždyť můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem ten nejmenší v domě svého otce.

¹⁶Tu mu Hospodin odpověděl: Protože budu s tebou, pobiješ Midjánce jako jediného muže.

¹⁷On jej požádal: Jestliže jsem opravdu nalezl milost ve tvých očích, učiň pro mě znamení, že se mnou mluvíš ty.

¹⁸Nevzdaluj se, prosím, odsud, dokud se k tobě nevrátím, nepřinesu svou přídavnou oběť a nepředložím ti ji. Řekl mu: Já zůstanu dokud se nevrátíš.

¹⁹Gedeón tedy šel a připravil kůzle a nekvašené chleby z éfy mouky. Maso položil do koše, vývar nalil do hrnce, přinesl to k němu pod terebint a nabídl mu to.

²⁰Boží anděl mu řekl: Vezmi to maso a nekvašené chleby, předlož to u této skály, ale vývar vylej. I učinil tak.

²¹Hospodinův anděl vztáhl konec hole, kterou měl v ruce, a dotkl se masa a nekvašených chlebů. Ze skály vystoupil oheň a strávil to maso a nekvašené chleby. Hospodinův anděl mu pak zmizel z očí.

²²Gedeón zjistil, že to byl Hospodinův anděl. Gedeón řekl: Běda mi, Panovníku Hospodine, protože jsem spatřil Hospodinova anděla tváří v tvář.

²³Hospodin mu však odpověděl: Pokoj tobě, neboj se, nezemřeš.

²⁴Gedeón tam postavil Hospodinu oltář a nazval jej: Hospodin je pokoj. Až do tohoto dne je stále v Abíezerské Ofře.

²⁵I stalo se oné noci, že mu Hospodin řekl: Vezmi býčka, býka, který patří tvému otci, ba toho druhého sedmiletého býčka. Zboříš Baalův oltář, který patří tvému otci, a pokácíš posvátný kůl, který je u něj.

²⁶Dále postavíš patřičným způsobem oltář Hospodinu, svému Bohu, na vrcholu této skály. Vezmeš toho druhého býčka a přineseš zápalnou oběť na dříví z toho posvátného kůlu, který pokácíš.

²⁷Gedeón vzal deset mužů ze svých otroků a učinil, jak mu Hospodin pověděl. I stalo se, protože se to kvůli domu svého otce a kvůli mužům toho města bál provést ve dne, že to vykonal v noci.

²⁸Muži města časně ráno vstali a hle: Baalův oltář byl stržen a posvátný kůl, jenž u něj stával, byl skácen a druhý býček byl obětovaný na oltáři, který tu byl vybudován.

²⁹Tu se ptali jeden druhého: Kdo provedl něco takového? Pátrali, hledali a řekli: Tohle provedl Gedeón, syn Jóášův.

³⁰Nato řekli muži toho města Jóašovi: Vyveď svého syna. Ať zemře, protože strhl Baalův oltář a pokácel posvátný kůl, který byl u něj.

³¹Ale Jóaš odpověděl všem, kteří se proti němu postavili: Cožpak vy ⌈povedete při za⌉ Baala? Vy ho snad budete zachraňovat? Kdo za něho povede při, bude do rána usmrcen. Jestliže on je bůh, povede při za sebe; strhl přece jeho oltář.

³²I nazval jej v onen den Jerubaalem se slovy: Ať s ním vede při Baal, vždyť mu strhl oltář.

³³Tehdy se všichni Midjánci, Amálekovci a synové východu společně shromáždili, přebrodili a utábořili v údolí Jizreel.

³⁴A Duch Hospodinův vyzbrojil Gedeóna. Ten zatroubil na beraní roh a Abíezerovci se za ním shromáždili.

³⁵Poslal posly po celém Manasesovi a on se také shromáždil za ním; poslal posly i k Ašerovi, k Zabulónovi a k Neftalímu a vyšli jim naproti.

³⁶Potom Gedeón Bohu řekl: Jestliže ⌈chceš zachránit⌉ Izrael mým prostřednictvím, jak jsi to prohlásil,

³⁷hle, pokládám na humno ovčí rouno. Pokud bude rosa pouze na tom rouně a všude na zemi sucho, poznám, že mým prostřednictvím zachráníš Izrael, jak jsi to prohlásil.

³⁸I stalo se tak. Příštího dne časně vstal a vymačkal rouno. Vyždímal z toho rouna rosu, plný džbán vody.

³⁹Avšak Gedeón Bohu řekl: Kéž proti mně nevzplane tvůj hněv. Nech mě promluvit ještě jednou. Dovol, prosím, abych to zkusil s rounem už jen jednou. Nechť je, prosím, suché pouze to rouno a ⌈všude na⌉ zemi je rosa.

⁴⁰A Bůh tak oné noci učinil. Samo rouno bylo suché, kdežto všude na zemi byla rosa.

Soudců 6

¹Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.

²A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.

³A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.

⁴Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.

⁵Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.

⁶Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.

⁷Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,

⁸Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,

⁹A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.

¹⁰I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.

¹¹Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.

¹²I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.

¹³Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.

¹⁴A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?

¹⁵Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.

¹⁶Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.

¹⁷Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.

¹⁸Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.

¹⁹Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.

²⁰I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.

²¹Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.

²²A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?

²³I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.

²⁴Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.

²⁵Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.

²⁶A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.

²⁷Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.

²⁸Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.

²⁹I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.

³⁰Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.

³¹Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.

³²I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.

³³Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.

³⁴Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.

³⁵A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.

³⁶Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,

³⁷Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.

³⁸I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.

³⁹Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.

⁴⁰I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.