Římanům 7 Porovnání: ČSP vs Kralická
Římanům 7
1Což nevíte, bratři -- vždyť mluvím k těm, kteří znají Zákon -- že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?
2Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto zákona zproštěna.
3Nuže tedy, pokud je její muž naživu, oddá–li se jinému muži, bude prohlášena za cizoložnici. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
4Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce Bohu.
5Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti.
6Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, ⌈takže sloužíme⌉ v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery.
7Co tedy řekneme? Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nepožádáš.“
8Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev.
9Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil,
10a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti.
11Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.
12A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.
13Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.
14Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však jsem tělesný, prodaný ⌈do otroctví hříchu⌉.
15Nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž činím to, co nenávidím.
16Činím–li však to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že je dobrý.
17Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž hřích, který ve mně přebývá.
18Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne.
19Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně zlo.
22Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím.
23Vidím však jiný zákon ve svých údech,který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu,jenž je v mých údech.
24Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?
25Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu.
Římanům 7
1Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým zákona mluvím,) že zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest?
2Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž, svobodná jest od zákona muže.
3A protož dokudž jest živ muž, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jest svobodna od zákona toho, tak že již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.
4Takž tedy, bratří moji, i vy umrtveni jste zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, toho totiž, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
5Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů skrze zákon moc svou provodily v oudech našich k nesení ovoce smrti.
6Nyní pak osvobozeni jsme od zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.
7Což tedy díme? Že zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, kdyby byl zákon neřekl: Nepožádáš.
8Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez zákona zajisté hřích mrtev jest.
9Jáť pak byl jsem živ někdy bez zákona, ale když přišlo přikázaní, hřích ožil,
10A já umřel. I shledáno jest, že to přikázaní, kteréž mělo býti k životu, jest mi k smrti.
11Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázaní, podvedl mne, a skrze ně zabil.
12A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré.
13Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázaní.
14Víme zajisté, že zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
15Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
16Jestližeť pak, což nechci, to činím, povoluji zákonu, že jest dobrý.
17A tak nyní více ne já to činím, ale ten hřích, kterýž ve mně přebývá.
18Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém,) dobré. Nebo chtění hotové mám, ale abych vykonati mohl dobré, tohoť nenalézám.
19Nebo nečiním dobrého, kteréž chci, ale činím to zlé, jehož nechci.
20A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten hřích, kterýž ve mně přebývá.
21Nalézám tedy zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.
22Nebo zvláštní líbost mám v zákoně Božím podlé vnitřního člověka;
23Ale vidím jiný zákon v oudech svých, odporující zákonu mysli mé, a jímající mne zákonu hřícha, kterýž jest v oudech mých.
24Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?
25Děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takž tedy tentýž já sloužím myslí zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.
Porozumění ČSP vs Kralická v Římanům 7
ČSP (CzeCSP)
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Kralická
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Římanům 7 v překladech ČSP a Kralická. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Římanům 7:16
"Činím–li však to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že je dobrý."
"Jestližeť pak, což nechci, to činím, povoluji zákonu, že jest dobrý."
