Římanům 3

¹Co má tedy Žid navíc? Nebo jaký je užitek obřízky?

²Veliký v každém ohledu. Předně ten, že Židům byly svěřeny Boží výroky.

³Co tedy, když někteří ⌈byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží⌉?

⁴Naprosto ne! Ale ať je Bůh pravdivýa každý člověk lhář, jak je napsáno: Abys byl shledán spravedlivým ve svých slovech a zvítězil, když tě soudí.

⁵Jestliže však naše nepravost prokazuje Boží spravedlnost, co řekneme? Není Bůh nespravedlivý, když nás stíhá hněvem? Mluvím teď po lidsku.

⁶Naprosto ne! Vždyť ⌈jak by pak Bůh mohl soudit⌉ svět?

⁷Neboť jestliže se mou lží rozhojnila Boží pravda k jeho slávě, proč ⌈mám být⌉ ještě souzen jako hříšník?

⁸A nebylo by to tak, jak nás někteří pomlouvají a tvrdí, že říkáme: „Čiňme zlo, aby přišlo dobro“? Jejich odsouzení je spravedlivé.

⁹Co tedy? Máme (před pohany) výhodu? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve obvinili Židy i Řeky, že jsou všichni pod mocí hříchu,

¹⁰jak je napsáno: Není spravedlivého, není ani jednoho,

¹¹není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha.

¹²Všichni se odchýlili, společně se stali nepotřebnými, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.

¹³Jejich hrdlo je otevřený hrob, svými jazyky mluví lest, pod jejich rty je hadí jed.

¹⁴Jejich ústa jsou plna kletby a hořkosti,

¹⁵jejich nohy jsou rychlé k prolití krve,

¹⁶na jejich cestách je zkáza a trápení,

¹⁷cestu pokoje nepoznali;

¹⁸není bázně Boží před jejich očima.

¹⁹Víme, že vše, co Zákon praví, praví těm, kdo jsou pod Zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby se před Bohem stal vinným celý svět,

²⁰protože ze skutků Zákona nebude před ním ospravedlněn ⌈žádný člověk⌉, neboť skrze Zákon je poznání hříchu.

²¹Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez Zákona, dosvědčovaná Zákonem i Proroky,

²²Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista pro všechny [a na všechny] ty, kdo věří. Není totiž rozdílu:

²³všichni zhřešili a postrádají Boží slávu,

²⁴ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši.

²⁵Jeho Bůh ustanovil za prostředek ⌈smíření skrze víru v jeho krev⌉, ⌈aby ukázal⌉ svou spravedlnost s ohledem na prominutí prohřešení, jež byla spáchána již dříve

²⁶v čase Boží shovívavosti, a aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy.

²⁷Kde je tedy chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.

²⁸Soudíme totiž, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.

²⁹Nebo je snad Bůh pouze Bohem Židů? Není i Bohem pohanů? Ano, i pohanů!

³⁰⌈Vždyť je přece⌉ jeden Bůh, který ospravedlní obřezané z víry a neobřezané skrze víru.

³¹Rušíme tedy vírou Zákon? Naprosto ne! Naopak, Zákon potvrzujeme.

Římanům 3

¹Což tedy má více Žid? Aneb jaký jest užitek obřízky?

²Mnohý všelijak. Přední zajisté, že jest jim svěřen zákon Boží.

³Nebo co jest do toho, jestliže byli někteří nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?

⁴Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Abys ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když bys soudil.

⁵Jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, kterýž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)

⁶Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?

⁷Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já ještě jako hříšník bývám souzen?

⁸A ne raději (jakž o nás zle mluví, a jakož někteří praví, že bychom my říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichž spravedlivé jest odsouzení.

⁹Což tedy? Máme něco napřed? Nikoli, nebo jsme prvé dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,

¹⁰Jakož psáno jest: Že není spravedlivého, ani jednoho.

¹¹Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

¹²Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

¹³Hrob otevřený jest hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů jest pod rty jejich.

¹⁴Kterýchž ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.

¹⁵Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

¹⁶Setření a bída na cestách jejich.

¹⁷A cesty pokoje nepoznali.

¹⁸Není bázně Boží před očima jejich.

¹⁹Víme pak, že cožkoli zákon mluví, těm, kteříž jsou pod zákonem mluví, aby všeliká ústa zacpána byla, a aby vinen byl všecken svět Bohu.

²⁰Protož z skutků zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před oblíčejem jeho; nebo skrze zákon poznání hřícha.

²¹Ale nyní bez zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená zákonem i proroky,

²²Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.

²³Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.

²⁴Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,

²⁵Jehož Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázaní spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,

²⁶V shovívání Božím, k dokázaní spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl, a ospravedlňujícím toho, kterýž jest z víry Ježíšovy.

²⁷Kdež jest tedy ta chlouba? Vyprázděna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.

²⁸Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků zákona.

²⁹Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Jistě i pohanů,

³⁰Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.

³¹Což tedy zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž zákon tvrdíme.