Sacrilo

enEnglishtrTürkçeesEspañolptPortuguêsfrFrançaisdeDeutschzh中文ruРусскийja日本語ko한국어viTiếng ViệtthไทยplPolskiukУкраїнськаhuMagyarcsČeštinachecksrСрпскиslSlovenščinasqShqiplvLatviešuetEestinlNederlandsnbNorskdaDansksvSvenskafiSuomiitItalianoheעבריתhrHrvatskilaLatinaarالعربية

NÁSTĚNKA

dashboardPřehledmenu_bookČíst BibliquizDenní Kvízevent_noteMé PlánybookmarksZáložky

STUDIJNÍ NÁSTROJE

searchHledatcompare_arrowsSrovnání Biblí

Římanům 14 Porovnání: ČSP vs Kralická

chevron_leftchevron_right

Římanům 14

1Slabého ve víře přijímejte, ale ⌈ne proto, abyste posuzovali jeho názory⌉.

2Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu.

3Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.

4Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? ⌈Pro svého pána⌉ stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.

5Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen ⌈o tom, jak sám smýšlí⌉.

6Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.

7Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.

8Neboť žijeme–li, žijeme Pánu, umíráme–li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.

9Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.

10Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.

11Neboť je napsáno: Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se ⌈přede mnou⌉ každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.

12Každý z nás tedy sám za sebe vydá početBohu.

13Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod.

14Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.

15Zarmucuje–li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel!

16Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré.

17Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.

18Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a ⌈lidé ho mají v úctě⌉.

19A tak usilujme o to, co vede k pokoji, a o to, co slouží k společnému budování.

20Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který ⌈pohoršuje druhého tím, co⌉ jí.

21Je dobré nejíst maso a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží [nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje].

22⌈Víru, kterou máš ty, měj⌉ pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje sám sebe za to, co pokládá za správné.

23Ten však, kdo pochybuje a jedl by, je odsouzen, ⌈protože nejednal na základě víry⌉. Všecko, co není z víry, je hřích.

Římanům 14

1Mdlého pak u víře přijímejte ne k hádkám o otázkách.

2Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak mdlý jsa, jí zelí.

3Ten kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nepotupuj, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.

4Ty kdo jsi, abys tupil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, aneb padá. Budeť pak ustaven; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.

5Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.

6Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.

7Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.

8Nebo buď že jsme živi, Pánu živi jsme; buď že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.

9Na toť zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.

10Ty pak proč potupuješ bratra svého? Aneb také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.

11Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.

12A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.

13Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, abyste nekladli úrazu neb pohoršení bratru.

14Vímť a ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.

15Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podlé lásky. Nepřivozujž k zahynutí pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.

16Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.

17Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.

18Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.

19Protož následujme toho, což jest ku pokoji a k vzdělání společnému.

20Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.

21Dobré jest nejísti masa a nepiti vína, ani na čem se koli uráží bratr tvůj, neb horší, aneb zemdlívá.

22Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.

23Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, potupen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.

Římanům 14

1Slabého ve víře přijímejte, ale ⌈ne proto, abyste posuzovali jeho názory⌉.

2Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu.

3Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.

4Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? ⌈Pro svého pána⌉ stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.

5Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen ⌈o tom, jak sám smýšlí⌉.

6Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.

7Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.

8Neboť žijeme–li, žijeme Pánu, umíráme–li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.

9Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.

10Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.

11Neboť je napsáno: Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se ⌈přede mnou⌉ každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.

12Každý z nás tedy sám za sebe vydá početBohu.

13Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod.

14Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.

15Zarmucuje–li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel!

16Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré.

17Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.

18Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a ⌈lidé ho mají v úctě⌉.

19A tak usilujme o to, co vede k pokoji, a o to, co slouží k společnému budování.

20Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který ⌈pohoršuje druhého tím, co⌉ jí.

21Je dobré nejíst maso a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží [nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje].

22⌈Víru, kterou máš ty, měj⌉ pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje sám sebe za to, co pokládá za správné.

23Ten však, kdo pochybuje a jedl by, je odsouzen, ⌈protože nejednal na základě víry⌉. Všecko, co není z víry, je hřích.

Římanům 14:1
CzeCSP

Slabého ve víře přijímejte, ale ⌈ne proto, abyste posuzovali jeho názory⌉.

CzeBKR

Mdlého pak u víře přijímejte ne k hádkám o otázkách.

2
CzeCSP

Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu.

CzeBKR

Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak mdlý jsa, jí zelí.

3
CzeCSP

Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.

CzeBKR

Ten kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nepotupuj, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.

4
CzeCSP

Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? ⌈Pro svého pána⌉ stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.

CzeBKR

Ty kdo jsi, abys tupil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, aneb padá. Budeť pak ustaven; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.

5
CzeCSP

Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen ⌈o tom, jak sám smýšlí⌉.

CzeBKR

Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.

6
CzeCSP

Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.

CzeBKR

Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.

7
CzeCSP

Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.

CzeBKR

Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.

8
CzeCSP

Neboť žijeme–li, žijeme Pánu, umíráme–li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.

CzeBKR

Nebo buď že jsme živi, Pánu živi jsme; buď že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.

9
CzeCSP

Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.

CzeBKR

Na toť zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.

10
CzeCSP

Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.

CzeBKR

Ty pak proč potupuješ bratra svého? Aneb také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.

11
CzeCSP

Neboť je napsáno: Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se ⌈přede mnou⌉ každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.

CzeBKR

Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.

12
CzeCSP

Každý z nás tedy sám za sebe vydá početBohu.

CzeBKR

A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.

13
CzeCSP

Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod.

CzeBKR

Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, abyste nekladli úrazu neb pohoršení bratru.

14
CzeCSP

Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.

CzeBKR

Vímť a ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.

15
CzeCSP

Zarmucuje–li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel!

CzeBKR

Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podlé lásky. Nepřivozujž k zahynutí pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.

16
CzeCSP

Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré.

CzeBKR

Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.

17
CzeCSP

Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.

CzeBKR

Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.

18
CzeCSP

Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a ⌈lidé ho mají v úctě⌉.

CzeBKR

Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.

19
CzeCSP

A tak usilujme o to, co vede k pokoji, a o to, co slouží k společnému budování.

CzeBKR

Protož následujme toho, což jest ku pokoji a k vzdělání společnému.

20
CzeCSP

Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který ⌈pohoršuje druhého tím, co⌉ jí.

CzeBKR

Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.

21
CzeCSP

Je dobré nejíst maso a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží [nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje].

CzeBKR

Dobré jest nejísti masa a nepiti vína, ani na čem se koli uráží bratr tvůj, neb horší, aneb zemdlívá.

22
CzeCSP

⌈Víru, kterou máš ty, měj⌉ pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje sám sebe za to, co pokládá za správné.

CzeBKR

Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.

23
CzeCSP

Ten však, kdo pochybuje a jedl by, je odsouzen, ⌈protože nejednal na základě víry⌉. Všecko, co není z víry, je hřích.

CzeBKR

Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, potupen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.

Porozumění ČSP vs Kralická v Římanům 14

ČSP (CzeCSP)

Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.

Kralická

Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.

Prohlížíte si vedle sebe srovnání Římanům 14 v překladech ČSP a Kralická. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.

Klíčové srovnání: Římanům 14:16

CzeCSP

"Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré."

CzeBKR

"Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše."

trending_upPopulární porovnání

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Genesis 1

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Jan 3

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Římanům 8

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Zjevení 1

CzeBKR vs CzeCSParrow_forward

Přísloví 3

auto_storiesSacrilo

Přinášíme Slovo blíže, verš po verši. Navrženo pro každodenní rozjímání a duchovní růst.

Sacrilo

O násKontaktBible Aplikace

Spojení

© 2026 Sacrilo.

Zásady ochrany osobních údajůPodmínky službySoubory cookie
auto_stories

Latest Answers

What Is the Kingdom of God?
read_more

What Is the Kingdom of God?

What Is the Final Judgment?
read_more

What Is the Final Judgment?

What Is the Bible’s View of Love?
read_more

What Is the Bible’s View of Love?

What Is Teleology in Theology?
read_more

What Is Teleology in Theology?

What Is Continuous Creation (Creatio Continua)?
read_more

What Is Continuous Creation (Creatio Continua)?

What Is the Lord’s Supper / Communion?
read_more

What Is the Lord’s Supper / Communion?

View Allarrow_forward