Nahum 1

¹Výnos o Ninive. Kniha vidění Nahuma Elkóšského.

²Hospodin je Bůh žárlivý a mstící se; Hospodin ⌈se mstí a je plný hněvu.⌉ Hospodin se mstí svým protivníkům, drží hněv proti svým nepřátelům.

³Hospodin je pomalý k hněvu, avšak velký v moci; Hospodin jistě nenechá viníka bez trestu. ⌈Jeho cesta je⌉ ve vichřici a bouři, oblaka jsou prachem jeho nohou.

⁴Okřikne moře a vysuší ho, všechny řeky vysuší. Vadne Bášan a Karmel, i květ Libanonu vadne.

⁵Hory se před ním třesou, kopce se rozplývají, zvedá se před ním země, svět i všichni, kdo na něm bydlí.

⁶Před jeho rozhořčením kdo obstojí, kdo obstojí před jeho planoucím hněvem? Jeho zloba se rozlévá jako oheň a skály se před ním tříští.

⁷Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná ty, kteří v něm mají útočiště.

⁸Avšak valící se povodní učiní konec ⌈jeho území,⌉ své nepřátele zažene do tmy.

⁹⌈Co chcete vymýšlet proti Hospodinu? On⌉ učiní konec! ⌈Soužení dvakrát nepovstane.⌉

¹⁰Jako zapletené trní a jako pijani opití svým pitím budou stráveni jako úplně vyschlé strniště.

¹¹Z tebe, Ninive, vyšel ten, kdo vymýšlí zlo proti Hospodinu, ⌈ničemný rádce.⌉

¹²Toto praví Hospodin: Ačkoliv ⌈byli plni síly,⌉ tak početní, stejně budou zničeni a zajdou. Jako jsem tě pokořil, již tě nepokořím.

¹³Nyní tedy zlomím ⌈jeho jho⌉ ⌈na tobě⌉ a tvá pouta zpřetrhám.

¹⁴Hospodin o tobě vydal příkaz: ⌈Tvému jménu již nebude získáno potomstvo.⌉ Z domu tvých bohů vyhladím tesanou i litou modlu. Nachystám ti hrob, neboť ⌈jsi byl shledán lehkým.⌉

Nahum 1

¹Břímě Ninive: Kniha vidění Nahuma Elkošského.

²Hospodin jest Bůh horlivý a mstitel, mstitel jestiť Hospodin, a zůřivý. Hospodin uvodí pomstu na protivníky své, a drží hněv proti nepřátelům svým.

³Hospodin dlouhočekající jest a velikomocný, však nikoli neospravedlňuje vinného. U vichru a bouři jest cesta Hospodinova, a oblak jest prach noh jeho.

⁴Když domlouvá moři, vysušuje je, i všecky řeky vysušuje; chřadne Bázan i Karmel, i květ Libánský chřadne.

⁵Hory se třesou před ním, a pahrbkové se rozplývají, země pak hoří před tváří jeho, i okršlek zemský a všickni, kteříž přebývají na něm.

⁶Před rozhněváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hněvu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako oheň, a skály vyvracejí se před ním.

⁷Dobrýť jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v něho doufají.

⁸Protož povodní prudkou konec učiní místu jeho, a nepřátely Boží stihati budou temnosti.

⁹Co myslíte proti Hospodinu? Onť konec učiní, nezdvihne druhé rány.

¹⁰Nebo rovně jako trní spleteni jsouce, a jako vínem opojeni, jako strniště suché docela sehlceni budou.

¹¹Z tebeť vyšel ten, kterýž myslí proti Hospodinu zlé, rádce nešlechetný.

¹²Takto dí Hospodin: Byť se byli pokojně měli, byliť by tak v rozšíření zůstali aneb by toliko přemrštěni byli; i bylo by to pominulo, a netrápil bych jich více, tak jako jsem trápil.

¹³Nyní pak polámi jho jeho, aby neleželo na tobě, a to, čímž jsi svázán, roztrhám.

¹⁴Nebo přikázaní vydal proti tobě Hospodin, nebudeť rozsíváno ze jména tvého více; z domu Boha tvého vyhladím rytinu i slitinu, a když zlehčen budeš, způsobímť hrob.

¹⁵Aj hle na horách těchto nohy potěšené věci zvěstujícího, ohlašujícího pokoj. Slaviž, o Judo, slavnosti své, plň sliby své. Neboť nepokusí se více ani mimo tebe choditi nešlechetný, docelať jest vyhlazen.