Marek 1

¹Počátek evangelia Ježíše Krista, [Syna Božího] ⌈.

²Jak⌉ je napsáno ⌈v proroku Izaiášovi⌉: Hle, [já] posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu [před tebou].

³Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky.

⁴Objevil se Jan, který křtil v pustině a hlásal křest pokání na odpuštění hříchů.

⁵A vycházela k němu celá judská krajina a všichni jeruzalémští a dávali se od něho pokřtít v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy.

⁶Jan byl oděn velbloudí srstí a přepásán koženým pásem kolem svých beder a jedl kobylky a polní med.

⁷Hlásal: „Za mnou přichází někdo silnější než já; nejsem hoden sklonit se a rozvázat řemínek jeho sandálů.

⁸Já ⌈jsem vás křtil⌉ ve vodě, ale on vás bude křtít v Duchu Svatém.“

⁹V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl pokřtěn od Jana v Jordánu.

¹⁰A hned když vystupoval z vody, uviděl roztrhávající se nebesa a Ducha jako holubici, jak sestupuje ⌈k němu⌉.

¹¹A z nebes [zazněl] hlas: „Ty jsi ⌈můj Syn, Milovaný,⌉ v tobě jsem nalezl zalíbení.“

¹²A hned ho Duch vypudil do pustiny.

¹³V té pustině byl čtyřicet dní pokoušen Satanem. Byl tam s dravou zvěří a andělé mu sloužili.

¹⁴Po Janově uvěznění přišel Ježíš do Galileje a hlásal evangelium Boží.

¹⁵A říkal: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; čiňte pokání a věřte evangeliu.“

¹⁶A když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Šimonova bratra Ondřeje, jak do moře vrhají [síť]; byli totiž rybáři.

¹⁷Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním, že se stanete rybáři lidí.“

¹⁸A hned opustili sítě a následovali ho.

¹⁹A když šel kousek dál, uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak v lodi spravují sítě.

²⁰A hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea v lodi s najatými pomocníky a odešli za ním.

²¹I vešli do Kafarnaum. Hned v sobotu vstoupil do synagogy a učil.

²²Byli ohromeni jeho vyučováním, neboť je učil jako ten, kdo má pravomoc, a ne jako učitelé Zákona.

²³V jejich synagoze byl [právě] člověk ⌈s nečistým duchem⌉. Vykřikl:

²⁴„⌈Co je ti po nás⌉, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, vím, kdo jsi: Ten Svatý Boží.“

²⁵Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho.“

²⁶A ten nečistý duch jím zalomcoval, zvolal silným hlasem a vyšel z něho.

²⁷Všichni užasli, takže se dohadovali mezi sebou, říkajíce: „Co to je? ⌈Nové učení! S pravomocí⌉ dokonce přikazuje nečistým duchům, a poslouchají ho!“

²⁸A pověst o něm ⌈se hned rozšířila⌉ [všude] po celém okolí Galileje.

²⁹A hned, když ⌈vyšli ze synagogy, přišli⌉ s Jakubem a Janem do domu Šimona a Ondřeje.

³⁰Šimonova tchyně ležela ⌈v horečce⌉. Hned mu o ní pověděli.

³¹Ježíš přistoupil, uchopil [její] ruku a pozdvihl ji. [Ihned] ji horečka opustila a ona je obsluhovala.

³²Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a všechny démonizované.

³³Celé město se shromáždilo přede dveřmi.

³⁴I uzdravil mnoho trpících rozličnými chorobami a vyhnal mnoho démonů. A těm démonům nedovoloval mluvit, neboť ho znali.

³⁵Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven; odešel na opuštěné místo a tam se modlil.

³⁶Šimon a ti, kteří byli s ním, se pustili spěšně za ním.

³⁷⌈Když ho našli,⌉ řekli mu: „Všichni tě hledají.“

³⁸Říká jim: „Pojďme jinam, do sousedních městeček, abych i tam hlásal evangelium, neboť kvůli tomu jsem vyšel.“

³⁹A hlásal evangelium v jejich synagogách po celé Galileji a vyháněl démony.

⁴⁰Tu k němu přišel malomocný, padl [před ním] na kolena a prosil ho: „Chceš–li, jsi mocen mne očistit.“

⁴¹Ježíš, hluboce pohnut, vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci, buď očištěn.“

⁴²A [když to řekl,] hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.

⁴³Ježíš mu přísně domluvil a hned ho poslal pryč.

⁴⁴Řekl mu: „Hleď, abys nikomu nic neřekl! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co nařídil Mojžíš, jim na svědectví.“

⁴⁵On však vyšel a začal to velice rozhlašovat a rozšiřovat, takže Ježíš již nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A přicházeli k němu odevšad.

Marek 1

¹Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;

²Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.

³Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

⁴Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

⁵I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.

⁶Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.

⁷A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.

⁸Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.

⁹I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.

¹⁰A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.

¹¹A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

¹²A i hned ho Duch vypudil na poušť.

¹³I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.

¹⁴Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,

¹⁵A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.

¹⁶A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli.)

¹⁷I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

¹⁸A hned opustivše síti své, šli za ním.

¹⁹A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.

²⁰A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.

²¹I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.

²²I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.

²³I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,

²⁴Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.

²⁵I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.

²⁶I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.

²⁷I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?

²⁸I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.

²⁹A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.

³⁰Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.

³¹A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.

³²Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.

³³A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.

³⁴I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.

³⁵A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.

³⁶I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.

³⁷A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.

³⁸I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.

³⁹I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.

⁴⁰Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.

⁴¹Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.

⁴²A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.

⁴³I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,

⁴⁴A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.

⁴⁵On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.