Malachiáš 2

¹A nyní o vás kněžích je tento příkaz:

²Jestliže neposlechnete a nevezmete si k srdci, abyste vzdávali slávu mému jménu, praví Hospodin zástupů, pošlu na vás kletbu a vaše požehnání ⌈změním v kletbu.⌉ Ano, již jsem ho změnil v kletbu, protože si to neberete k srdci.

³Hle, okřiknu vaše potomstvo, rozmetám výměty na vaši tvář, výměty z vašich svátečních obětí, a odstraní vás spolu s nimi.

⁴I poznáte, že jsem vám poslal tento příkaz, aby byla upevněna má smlouva s Lévim, praví Hospodin zástupů.

⁵Má smlouva s ním byla život a pokoj. Dal jsem mu je k bázni. Bál se mě a děsil se před mým jménem.

⁶Pravdivý zákon byl v jeho ústech, zvrácenost nebyla nalezena na jeho rtech, v pokoji a podle práva chodil se mnou a mnohé odvrátil od provinění.

⁷Neboť rty kněze uchovávají poznání a z jeho úst se vyhledává poučení, neboť je poslem Hospodina zástupů.

⁸Vy jste se však odvrátili od cesty, mnohé jste poučením přivedli k pádu, zkazili jste lévijskou smlouvu, praví Hospodin zástupů.

⁹Také já jsem vás učinil opovrženými a poníženými před vším lidem, tak jako jste vy nezachovávali mé cesty a při poučení jste stranili lidem.

¹⁰Což nemáme všichni jednoho otce? Cožpak nás nestvořil jeden Bůh? Proč jednáme věrolomně jeden vůči druhému a znesvěcujeme smlouvu svých otců?

¹¹Juda byl nevěrný, ohavnost se páchala v Izraeli i v Jeruzalémě, neboť Juda znesvětil Hospodinovu svatyni, kterou on miluje, když se oženil s dcerou cizího boha.

¹²Hospodin ať vyhladí ze ⌈stanů Jákobových⌉ každého, kdo to páchá, ⌈toho, kdo bdí, a toho, kdo odpovídá,⌉ i ⌈toho, kdo přináší⌉ přídavnou oběť Hospodinu zástupů.

¹³A ještě toto činíte: Zakrýváte Hospodinův oltář slzami, pláčem a nářkem, zatímco on již nehledí na přídavnou oběť, nepřijme ji od vás se zalíbením.

¹⁴A ptáte se: Proč? Protože Hospodin je svědkem mezi tebou a ženou tvého mládí, vůči níž jsi byl nevěrný, ačkoliv ona je tvou družkou, ženou tvé smlouvy.

¹⁵⌈Ten, kdo má ostatek ducha, to nebude dělat.⌉ A co udělal ten jeden, když hledal potomka od Boha? Mějte se na pozoru ve svém duchu, vůči ženě svého mládí ať není nikdo nevěrný.

¹⁶Neboť nenávidím propuštění, praví Hospodin, Bůh Izraele, a toho, kdo přikrývá násilí na svém oděvu, praví Hospodin zástupů. Mějte se na pozoru ve svém duchu a nebuďte nevěrní.

¹⁷Unavujete Hospodina svými slovy. Ptáte se: Čím ho unavujeme? Tím , že říkáte: Každý, kdo páchá zlo, je dobrý v Hospodinových očích, v takových on má zalíbení, anebo: Kde je spravedlivý Bůh?

Malachiáš 2

¹A tak nyní k vám přikázání to, ó kněží.

²Neuposlechnete-li a nesložíte-li v srdci, abyste dali slávu jménu mému, praví Hospodin zástupů, zajisté že pošli na vás zlořečenství, a zlořečiti budu požehnáním vašim. Anobrž již jsem zlořečil každému z nich, nebo jste nikoli nesložili toho v srdci.

³Aj, já pokazím vám to, což nasejete, a vkydnu lejno na tváře vaše, lejno obětí vašich, tak že vás zachvátí k sobě.

⁴Nebo víte, že jsem poslal k vám přikázaní to, aby byla stálá smlouva s Léví, praví Hospodin zástupů.

⁵Smlouva má byla s ním života a pokoje, a dal jsem jemu to pro bázeň; nebo se bál mne, a pro jméno mé potřín byl.

⁶Zákon pravdy byl v ústech jeho, a nepravost nebyla nalezena ve rtech jeho, v pokoji a upřímosti chodil se mnou, a mnohé odvrátil od nepravosti.

⁷Nebo rtové kněze mají ostříhati umění, a na zákon doptávati se z úst jeho; posel zajisté Hospodina zástupů jest.

⁸Vy pak sešli jste s cesty, byli jste příčinou mnohým, aby činili proti zákonu; zrušili jste smlouvu Levítskou, praví Hospodin zástupů.

⁹Pročež i já také vydal jsem vás v potupu a v nevážnost všemu lidu, jakož vy v ničemž neostříháte cest mých, a přijímáte osoby v zákoně.

¹⁰Zdaliž není jeden otec všech nás? Zdaliž Bůh jeden nestvořil nás? Proč nevěrně činiti máme jeden druhému a zlehčovati smlouvu otců našich?

¹¹Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě; nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl, pojímaje za manželku dceru boha jiného.

¹²Vypléní Hospodin muže, kterýž to činí, z stánků Jákobových, bdícího i odpovídajícího, i obětujícího dar Hospodinu zástupů.

¹³Již to podruhé činíte, že přikrýváte slzami oltář Hospodinův, pláčem a křikem, pročež nikoli nepatří již více k daru, aniž přijímá oběti vzácné z ruky vaší.

¹⁴A však říkáte? Pro kterou příčinu? Proto že Hospodin jest svědkem mezi tebou a manželkou mladosti tvé, kteréž ty nevěrně činíš, ješto ona jest tovaryška tvá, a manželka smlouvy tvé.

¹⁵Zdaliž neučinil jedno, ačkoli ještě více ducha měl? Proč pak jedno? Aby hledali semene Božího. Protož ostříhejte ducha svého, a manželce mladosti své nečiňte nevěrně.

¹⁶Proto že v nenávisti má propouštění, praví Hospodin Bůh Izraelský, proto že takový přikrývá ukrutnost pláštěm jeho, praví Hospodin zástupů, protož ostříhejte ducha svého, abyste nečinili nevěrně.

¹⁷Těžcí jste Hospodinu slovy svými, a však říkáte: V čem jsme těžcí? Když říkáte: Každý, kdož činí zlé, líbí se Hospodinu, a v těch on líbost má, aneb: Kde jest Bůh soudu?