Lukáš 4 Porovnání: ČSP vs Kralická

Lukáš 4

¹Ježíš pak plný Ducha Svatého se vrátil od Jordánu. Duch ho vodil pustinou

²čtyřicet dní a Ďábel ho pokoušel. V oněch dnech Ježíš nic nesnědl, a když se skončily, vyhladověl.

³Ďábel mu řekl: „Jsi–li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se stane chlebem.“

⁴Ježíš mu odpověděl: „Je napsáno: Člověk nebude živ jen chlebem [, ale každým Božím slovem].“

⁵Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa

⁶a řekl mu: „Všechnu tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána, a komukoli chci, tomu ji dám.

⁷Jestliže se tedy ty přede mnou pokloníš, všechna bude tvá.“

⁸Ježíš mu odpověděl: „Je napsáno: Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.“

⁹Přivedl jej pak do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi–li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;

¹⁰vždyť je napsáno, že svým andělům přikáže o tobě, aby tě ochránili

¹¹a na rukou tě ponesou, abys snad svou nohou nenarazil na kámen.“

¹²Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.“

¹³Když Ďábel dokončil všechno pokušení, odstoupil od něho až do příhodné doby.

¹⁴Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a pověst o něm se rozšířila do celého okolí.

¹⁵A vyučoval v jejich synagogách, oslavován ode všech.

¹⁶I přišel do Nazareta, kde byl vychován. Podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy. A povstal, aby četl.

¹⁷Byl mu podán svitek proroka Izaiáše; rozvinul svitek a našel místo, kde bylo napsáno:

¹⁸Pánův Duch je ⌈na mně⌉, protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit zlomené na svobodu,

¹⁹vyhlásit vítaný Pánův rok.

²⁰A svinul svitek, odevzdal ho sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze se upíraly na něho.

²¹Začal jim tedy říkat: „Dnes se naplnilo toto Písmo ⌈ve vašich uších.⌉“

²²Všichni mu přisvědčovali a divili se těm slovům milosti, vycházejícím z jeho úst, a říkali: „Není tento syn Josefův?“

²³Řekl jim: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! To, o čem jsme uslyšeli, že se stalo v Kafarnaum, učiň i zde ve své domovině.“

²⁴Řekl: „Amen, pravím vám, že žádný prorok není vítaný ve své vlasti.

²⁵Po pravdě vám pravím, ve dnech Eliášových, když bylo nebe zavřeno na tři roky a šest měsíců, takže nastal veliký hlad po celé zemi, bylo mnoho vdov v Izraeli.

²⁶A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k ženě vdově do Sarepty v Sidónu.

²⁷A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen Syřan Náman.“

²⁸Když to slyšeli, byli všichni v synagoze naplněni hněvem.

²⁹Vstali, vyhnali ho za město a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.

³⁰On však prošel jejich středem a ubíral se dál.

³¹Sestoupil do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.

³²A byli ohromeni nad jeho učením, protože jeho slovo bylo pronášeno v pravomoci.

³³V synagoze byl člověk, který měl ducha nečistého démona; i vykřikl velikým hlasem:

³⁴„Ach, co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, kdo jsi: Svatý Boží.“

³⁵Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi od něho!“ A démon jím mrštil doprostřed a vyšel od něho, aniž mu jakkoli uškodil.

³⁶Na všechny padl úžas a říkali si mezi sebou: „Jaké je to slovo, že v pravomoci a síle přikazuje nečistým duchům, a oni vycházejí?“

³⁷A zpráva o něm se šířila do každého místa okolní krajiny.

³⁸⌈Opustil synagogu⌉ a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována velikou horečkou; i poprosili ho za ni.

³⁹Postavil se nad ní, pohrozil horečce, a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je.

⁴⁰Když zapadalo slunce, všichni, kteří měli nemocné různými chorobami, přiváděli je k němu; on pak na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je.

⁴¹Od mnohých vycházeli i démoni, kteří křičeli a říkali: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.

⁴²Když nastal den, vyšel z domu a odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.

⁴³On jim však řekl: „Také ostatním městům musím zvěstovat evangelium Božího království, neboť k tomu jsem byl poslán.“

⁴⁴A hlásal je v judských synagogách.

Lukáš 4

¹Ježíš pak, pln byv Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.

²A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. Ale když se skonali, potom zlačněl.

³I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.

⁴I odpověděl jemu Ježíš, řka: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.

⁵I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.

⁶A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu; nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.

⁷Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.

⁸I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; nebo psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti, a jemu samému sloužiti.

⁹Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.

¹⁰Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,

¹¹A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.

¹²A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

¹³A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.

¹⁴I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.

¹⁵A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.

¹⁶I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.

¹⁷I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:

¹⁸Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu,

¹⁹A zvěstovati léto Páně vzácné.

²⁰A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.

²¹I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.

²²A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?

²³I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň i zde v své vlasti.

²⁴I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.

²⁵Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, když zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi,

²⁶Však Eliáš k žádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.

²⁷A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a však žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.

²⁸I naplněni byli všickni v škole hněvem, slyšíce to.

²⁹A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.

³⁰Ale on bera se prostředkem jich, ušel.

³¹I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní.

³²I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.

³³Byl pak v škole člověk, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,

³⁴Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.

³⁵I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.

³⁶I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?

³⁷I rozcházela se o něm pověst po všelikém místě té okolní krajiny.

³⁸Vstav pak ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.

³⁹Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.

⁴⁰Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.

⁴¹Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.

⁴²A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.

⁴³On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.

⁴⁴I kázal v školách Galilejských.