Leviticus 10 Porovnání: ČSP vs Kralická

Leviticus 10

¹Nato Áronovi synové Nádab a Abíhú vzali každý svou kadidelnici, dali do nich oheň, položili na něj kadidlo a přinesli před Hospodina cizí oheň, jak jim nepřikázal.

²I vyšlehl oheň od Hospodina a strávil je; zemřeli před Hospodinem.

³Mojžíš řekl Áronovi: ⌈To je to, co promluvil Hospodin:⌉ Prostřednictvím těch, kteří se ke mně přibližují, ⌈dosvědčím svou svatost⌉ a oslavím se před vším lidem. Áron mlčel.

⁴Mojžíš zavolal Míšaela a Elsáfana, syny Áronova strýce Uzíela, a řekl jim: Přistupte a odneste své bratry od svatyně ven za tábor.

⁵Přistoupili tedy a odnesli je v jejich suknicích ven za tábor, jak řekl Mojžíš.

⁶Pak řekl Mojžíš Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Ítamarovi: Nerozpouštějte si vlasy na hlavě a netrhejte své roucho, abyste nezemřeli a Hospodin se nerozhněval na celou pospolitost. Vaši bratři, celý dům Izraele, budou oplakávat ⌈spálené ohněm,⌉ který Hospodin zapálil.

⁷Neodcházejte od vchodu do stanu setkávání, jinak zemřete, neboť je na vás Hospodinův olej pomazání. I udělali podle Mojžíšova slova.

⁸Hospodin promluvil k Áronovi:

⁹Nebudeš pít víno ani pivo, ty ani tví synové s tebou, když budete přicházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je věčné ustanovení pro vaše potomky.

¹⁰Budete rozlišovat mezi svatým a obyčejným, mezi nečistým a čistým.

¹¹Budete vyučovat syny Izraele všem ustanovením, která k vám Hospodin promluvil prostřednictvím Mojžíše.

¹²Mojžíš promluvil k Áronovi a k jeho zbývajícím synům Eleazarovi a Ítamarovi: Vezměte přídavnou oběť, která z Hospodinových ohnivých obětí zbyla, a jezte ji nekvašenou vedle oltáře, neboť je to nejsvětější věc.

¹³Budete ji jíst na svatém místě, neboť je to příděl tvůj a příděl tvých synů z Hospodinových ohnivých obětí, protože tak mi bylo přikázáno.

¹⁴Hrudí z mávané oběti a kýtu z daru pozdvihování budete jíst na čistém místě, ty a s tebou tvoji synové a tvé dcery, neboť je to příděl tvůj a příděl tvých synů, který byl dán z obětních hodů pokojné oběti synů Izraele.

¹⁵Kýtu z daru pozdvihování a hrudí z mávané oběti přinesou spolu s tučnými částmi ohnivých obětí, jimiž má být máváno jako mávanou obětí před Hospodinem. Bude to věčným přídělem pro tebe a pro tvé syny s tebou, jak přikázal Hospodin.

¹⁶Mojžíš se velmi vyptával na kozla k oběti za hřích a hle, byl již spálen. Nato se rozhněval na zbývající Áronovy syny, Eleazara a Ítamara, a řekl:

¹⁷Proč jste nesnědli oběť za hřích na svatém místě? Vždyť je to nejsvětější věc a dal ji vám, abyste sňali vinu pospolitosti a vykonali za ni obřad smíření před Hospodinem.

¹⁸Hle, její krev nebyla vnesena dovnitř svatyně. Jistě jste ji měli sníst ve svatyni, jak jsem přikázal.

¹⁹Áron Mojžíšovi odpověděl: Hle, dnes přinesli svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť před Hospodinem, a postihlo mě něco takového. Kdybych dnes jedl oběť za hřích, líbilo by se to Hospodinu?

²⁰Když to Mojžíš slyšel, líbilo se mu to.

Leviticus 10

¹Synové pak Aronovi Nádab a Abiu, vzavše jeden každý kadidlnici svou, dali do nich oheň a položili na něj kadidlo, a obětovali před Hospodinem oheň cizí, čehož jim byl nepřikázal.

²Protož sstoupiv oheň od Hospodina, spálil je; a zemřeli tu před Hospodinem.

³I řekl Mojžíš Aronovi: Toť jest, což mluvil Hospodin, řka: V těch, kteříž přistupují ke mně, posvěcen budu, a před oblíčejem všeho lidu oslaven budu. I mlčel Aron.

⁴Tedy povolal Mojžíš Mizaele a Elizafana, synů Uziele, strýce Aronova, a řekl jim: Poďte a vyneste bratří své od svatyně ven za stany.

⁵I přišli a vynesli je v sukních jejich ven za stany, jakž byl rozkázal Mojžíš.

⁶Mluvil pak Mojžíš Aronovi, Eleazarovi a Itamarovi, synům jeho: Hlav svých neodkrývejte a roucha svého neroztrhujte, abyste nezemřeli, a aby se Bůh na všecko množství nerozhněval; ale bratří vaši, všecka rodina Izraelská, budou plakati nad tím spálením, kteréž uvedl Hospodin.

⁷Vy pak ze dveří stánku úmluvy nevycházejte, abyste nezemřeli; nebo olej pomazání Hospodinova jest na vás. I učinili vedlé rozkázaní Mojžíšova.

⁸Mluvil také Hospodin Aronovi, řka:

⁹Vína a nápoje opojného nebudeš píti, ty ani synové tvoji s tebou, kdyžkoli budete míti vcházeti do stánku úmluvy, abyste nezemřeli, (ustanovení věčné to bude po rodech vašich);

¹⁰Také abyste rozeznati mohli mezi svatým a neposvěceným, a mezi čistým a nečistým;

¹¹Též abyste učili syny Izraelské všechněm ustanovením, kteráž mluvil Hospodin k nim skrze Mojžíše.

¹²Mluvil pak Mojžíš Aronovi, Eleazarovi a Itamarovi, synům jeho, kteříž živi zůstali: Vezměte obět suchou, kteráž zůstala z ohnivých obětí Hospodinových, a jezte ji s přesnicemi u oltáře; nebo svatá svatých jest.

¹³Protož jísti budete ji na místě svatém, nebo to jest právo tvé a právo synů tvých z ohnivých obětí Hospodinových; tak zajisté jest mi přikázáno.

¹⁴Hrudí pak sem i tam obracení, a plece vznášení jísti budete na místě čistém, ty i synové tvoji, i dcery tvé s tebou; nebo to právem tobě a synům tvým dáno jest z pokojných obětí synů Izraelských.

¹⁵Plece vzhůru vznášení a hrudí sem i tam obracení s obětmi ohnivými tuků, kteréž přinesou, aby sem i tam obracíno bylo, tak jako obět obracení před Hospodinem, bude tobě i synům tvým s tebou právem věčným, jakož přikázal Hospodin.

¹⁶Mojžíš pak hledal pilně kozla k oběti za hřích, a hle, již spálen byl. Tedy rozhněval se na Eleazara a Itamara, syny Aronovy pozůstalé, a řekl:

¹⁷Pročež jste nejedli oběti za hřích na místě svatém? Nebo svatá svatých byla, poněvadž ji dal vám, abyste nesli nepravost všeho množství k očištění jejich před Hospodinem.

¹⁸A hle, ani krev její není vnesena do vnitřku svatyně. Jísti jste měli ji v svatyni, jakož jsem byl přikázal.

¹⁹Tedy odpověděl Aron Mojžíšovi: Aj, dnes obětovali obět svou za hřích a obět svou zápalnou před Hospodinem, ale přihodila se mně taková věc, že, kdybych byl jedl obět za hřích dnes, zdali by se to líbilo Hospodinu?

²⁰Což když uslyšel Mojžíš, přestal na tom.