Jan 17 Porovnání: ČSP vs Kralická

Jan 17

¹Když toto Ježíš pověděl, pozdvihl své oči k nebi a řekl: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby [tvůj] Syn oslavil tebe,

²tak jako jsi mu dal pravomoc nad veškerým tělem, aby všem těm, které jsi mu dal, dal život věčný.

³A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

⁴Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal.

⁵A nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl, dříve než byl svět.“

⁶„Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.

⁷Nyní poznali, že vše, co jsi mi dal, je od tebe;

⁸neboť slova, která jsi mi dal, jsem dal jim a oni je přijali. Skutečně poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi mě poslal ty.

⁹Za ně prosím; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, protože jsou tvoji --

¹⁰a všechno mé je tvé, a co je tvé, je mé -- a v nich jsem oslaven.

¹¹A již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já přicházím k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, jako jsme jedno my.

¹²Dokud jsem byl s nimi [ve světě], zachovával jsem je ⌈a střežil ve tvém jménu, které jsi mi dal⌉, a nikdo z nich nezahynul, kromě syna záhuby, aby se naplnilo Písmo.

¹³Nyní přicházím k tobě a toto mluvím ve světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.

¹⁴Já jsem jim dal tvé slovo, a svět proti nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako já nejsem ze světa.

¹⁵Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.

¹⁶Nejsou ze světa, tak jako já nejsem ze světa.

¹⁷Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda.

¹⁸Jako jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

¹⁹A sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.

²⁰Neprosím jenom za ně, ale i za ty, kteří budou skrze jejich slovo věřit ve mne;

²¹aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni v nás byli [jedno], aby svět věřil, že jsi mne poslal ty.

²²Slávu, kterou jsi mi dal, jsem dal jim, aby byli jedno, jako my [jsme] jedno --

²³já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě [a] aby svět poznával, že jsi mne poslal ty a že je miluješ tak, jako miluješ mne.

²⁴Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mne miloval před založením světa.

²⁵Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal. I tito poznali, že ty jsi mne poslal.

²⁶Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mne miloval, byla v nich, i já abych byl v nich.“

Jan 17

¹To pověděv Ježíš, i pozdvihl oči svých k nebi a řekl: Otče, přišlať hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;

²Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, život věčný dal.

³Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.

⁴Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.

⁵A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého touž slavou, kterouž jsem měl u tebe, prvé nežli svět byl.

⁶Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.

⁷A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.

⁸Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali právě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.

⁹Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.

¹⁰A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a oslaven jsem v nich.

¹¹Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, aťby byli jedno jako my.

¹²Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se písmo naplnilo.

¹³Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.

¹⁴Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako já nejsem z světa.

¹⁵Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys je zachoval od toho zlého.

¹⁶Z světať nejsou, jako i já nejsem z světa.

¹⁷Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

¹⁸Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

¹⁹A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.

²⁰Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,

²¹Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.

²²A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.

²³Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs mne miloval.

²⁴Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.

²⁵Otče spravedlivý, tebeť svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.

²⁶A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.