Izaiáš 9

¹Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo. Na ty, kdo bydlí v zemi nejhlubší tmy, na ně zazáří světlo.

²Rozmnožil jsi ten národ a zvětšil jsi jeho radost. Radovali se před tebou, jako když mají radost ze žně, jako když jásají při dělení kořisti,

³protože jho jeho břemene i ⌈hůl na jeho ramena⌉ i žezlo jeho utlačovatele jsi rozdrtil jako v den Midjánu.

⁴Proto každá bota, ⌈která šlape⌉ ve vřavě, a plášť, který se válí v krvi, bude ke spálení, jako pokrm ohně.

⁵Neboť chlapec se nám ⌈narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo⌉ panství. ⌈Dal mu⌉ jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje.

⁶Nebude konce ⌈vzrůstu jeho panství⌉ a pokoje na Davidově trůnu a nad jeho královstvím, aby ho mohl upevnit a ⌈posilnit v právu a v spravedlnosti⌉ ⌈od nynějška až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.⌉

⁷Panovník poslal slovo proti Jákobovi, a dopadlo na Izrael.

⁸Ví to všechen lid, Efrajim i obyvatelé Samaří, kteří v pýše a velikášství srdce říkají:

⁹Cihly spadly, budeme stavět z tesaného kamene; sykomory jsou pokáceny, nahradíme je cedry.

¹⁰Ale Hospodin postavil jeho protivníky od Resína vysoko nad něho a popudil jeho nepřátele:

¹¹Aramejce od východu a Pelištejce zezadu a budou požírat Izrael plnými ústy. V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.

¹²Ale lid se nenavrátí k tomu, kdo ho bije, Hospodina zástupů hledat nebudou.

¹³Pak jednoho dne Hospodin utne Izraeli hlavu i ocas, palmovou ratolest i rákos.

¹⁴Stařec a vznešený je tou hlavou, prorok vyučující klam je tím ocasem.

¹⁵Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci, takže ti, kteří byli vedeni, byli uváděni do zmatku.

¹⁶Proto se Panovník z jeho mládenců nebude radovat a nad jeho sirotky a vdovami se neslituje, neboť každý z nich je bezbožný a zločinec a každá ústa mluví hanebnost. V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.

¹⁷Vždyť ničemnost vzplála jako oheň, stravuje trní i bodláčí; zapálí lesní houštiny, a ty se vířivě vznesou ve sloupu kouře.

¹⁸Kvůli hněvu Hospodina zástupů se země zatmí; lid bude pokrmem ohně, nikdo nebude mít soucit ani se svým bratrem.

¹⁹Uřízl si kus napravo a je hladový, zhltnul něco nalevo a není nasycen; člověk bude požírat maso své vlastní paže --

²⁰Manases Efrajima a Efrajim Manasesa, oni společně potáhnou proti Judovi. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.

Izaiáš 9

¹A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou.

²Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.

³Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti,

⁴Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských,

⁵Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.

⁶Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.

⁷K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

⁸Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.

⁹A zvíť všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:

¹⁰Padly cihly, ale my tesaným kamenem stavěti budeme; planí fíkové podťati jsou, a my to v cedry směníme.

¹¹Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad něj, a nepřátely jeho svolá,

¹²Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená.

¹³Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají,

¹⁴Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne.

¹⁵(Stařec a vzácný člověk, onť jest hlava, prorok pak, kterýž učí lži, onť jest ocas.)

¹⁶Nebo vůdcové lidu tohoto jsou svůdcové, a kteříž se jim vésti dadí, zhynuli.

¹⁷Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

¹⁸Nebo roznícena jsouc jako oheň bezbožnost, bodláčí a trní pálí, potom zapálí i houště lesu; pročež rozptýleni budou jako dým u povětří.

¹⁹Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,

²⁰Ale krájeje sobě po pravé straně, však lačněti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude,

²¹Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.