Izaiáš 62

¹Kvůli Sijónu nebudu zticha a kvůli Jeruzalému nebudu mít klid, dokud jeho spravedlnost nevzejde jako záře a jeho záchrana nevzplane jako pochodeň.

²Národy uzří tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu a budou tě nazývat novým jménem, které určí Hospodinova ústa.

³A budeš skvostnou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlani svého Boha.

⁴Již se o tobě nebude říkat: Opuštěná a o tvé zemi se již nebude říkat: Pustá, ale budeš nazývána: ⌈Mám v ní zalíbení⌉ a tvá země: Provdaná, protože Hospodin bude mít v tobě zalíbení a tvá země bude mít manžela.

⁵Neboť jako se žení mládenec s pannou, ožení se ⌈tvoji synové⌉ s tebou a radostí ženicha z nevěsty se z tebe bude radovat tvůj Bůh.

⁶Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce, po celý den i celou noc nikdy nebudou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu.

⁷Ani jemu nedopřejte klidu, dokud Jeruzalém neupevní a dokud ho neučiní na zemi slavným.

⁸Hospodin ⌈přisáhl svou pravicí⌉ a svou mocnou paží: Nedám již tvé obilí za potravu tvým nepřátelům, ani nebudou synové cizozemce pít tvé nové víno, na němž ses namáhal.

⁹Neboť je sklidí, budou je jíst a budou chválit Hospodina. Shromáždí je a budou je pít na mých svatých nádvořích.

¹⁰Projděte, projděte branami! Připravte cestu pro lid! ⌈Navršte, navršte⌉ silnici, odstraňte kamení! Pozvedněte korouhev pro národy!

¹¹Hle, Hospodin rozhlásil do končin země: Řekněte dceři sijónské, hle, tvůj zachránce přichází! Hle, jeho mzda je s ním a jeho odměna před ním.

¹²A nazvou je: Lid svatý, Hospodinovi vykoupení; a ty budeš nazvána: Vyhledávaná, ⌈Město neopuštěné.⌉

Izaiáš 62

¹Pro Sion nebudu mlčeti, a pro Jeruzalém neupokojím se, dokudž nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasení jeho jako pochodně hořeti nebude.

²I uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a nazovou tě jménem novým, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.

³Nadto budeš korunou ozdobnou v ruce Hospodinově, a korunou královskou v ruce Boha svého.

⁴Nebudeš více slouti opuštěná, a země tvá nebude více slouti pustinou, ale ty nazývána budeš rozkoší, a země tvá vdanou; nebo rozkoš míti bude Hospodin v tobě, a země tvá bude vdaná.

⁵Nebo jakož pojímá mládenec pannu, tak tě sobě pojmou synové tvoji, a jakou má radost ženich z nevěsty, tak radovati se bude z tebe Bůh tvůj.

⁶Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,

⁷A nedávejte jemu pokoje, dokudž neutvrdí, a dokudž nezpůsobí, aby Jeruzalém byl slavný na zemi.

⁸Přisáhltě Hospodin skrze pravici svou, a skrze rámě síly své, řka: Nikoli nedám obilí tvého více za pokrm nepřátelům tvým, aniž píti budou cizozemci vína tvého, o němž jsi pracoval.

⁹Ale ti, kteříž je shromažďují, budou je jísti, a chváliti Hospodina, a kteříž je zbírají, budou je píti v síňcích svatosti mé.

¹⁰Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům.

¹¹Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.

¹²I nazovou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými, ty pak slouti budeš městem vzácným a neopuštěným.