Izaiáš 43

¹Ale nyní toto praví Hospodin, ⌈jenž tě stvořil,⌉ Jákobe, a ⌈který tě zformoval,⌉ Izraeli: Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, ⌈povolal jsem [tě] tvým jménem,⌉ jsi můj.

²Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se a plamen tě neožehne.

³Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce. Dal jsem jako výkupné za tebe Egypt. Kúš a Sebu jsem dal místo tebe.

⁴Protože jsi byl vzácný v mých očích a vážený, a já jsem tě miloval, dal jsem lidi za tebe a národy za tvůj život.

⁵Neboj se, protože já jsem s tebou. Přivedu tvé potomstvo od východu, shromáždím tě od západu.

⁶Severu řeknu: Vydej! A jihu: Nezadržuj! Přiveď mé syny z daleka a mé dcery od končin země,

⁷každého, kdo je nazýván mým jménem, jehož jsem stvořil ke své slávě, jehož jsem utvořil i učinil.

⁸Vyveď lid slepý, ačkoliv má oči, a hluchý, ačkoliv má uši.

⁹Ať se spolu shromáždí všechny národy, ať se shromáždí lidé! Kdo z nich to oznámí a zvěstuje nám ty dřívější věci? Ať vydají svá svědectví a ospravedlní se! Lidé to uslyší a řeknou: To je pravda.

¹⁰Vy jste mými svědky, je Hospodinův výrok, jste ⌈mým otrokem,⌉ kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že ⌈to jsem já.⌉ Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh ani po mně žádný nebude.

¹¹Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není.

¹²Já jsem oznamoval, zachraňoval a zvěstoval, a nebyl jiný⌉ bůh mezi vámi. Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok, a já jsem Bůh.

¹³I od onoho dne já jsem a není, kdo by vyrval z mé ruky. ⌈Budu jednat, a⌉ kdo ji odvrátí?

¹⁴Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: Kvůli vám jsem poslal do Babylona a ⌈zahnal jsem je všechny na útěk⌉ -- ⌈i Chaldejce na jejich lodích plných výskání.⌉

¹⁵Já jsem Hospodin, váš Svatý, stvořitel Izraele, váš král.

¹⁶Toto praví Hospodin, který činí cestu skrze moře a stezku skrze dravé vody,

¹⁷který vyvádí vozbu i koně, vojsko i vojenskou moc. Najednou ulehnou a už nevstanou, dohořeli, zhasli jako knot:

¹⁸Nepřipomínejte si dřívější věci a dávnými věcmi se nezabývejte.

¹⁹Hle, činím novou věc a už vzchází, což to nevíte? Ano, učiním v pustině cestu, v pusté krajině řeky.

²⁰Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi, neboť dám vodu v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému.

²¹Ten lid jsem utvořil pro sebe: budou vypravovat moji chválu.

²²Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval, ⌈neboť jsi mnou unavený,⌉ Izraeli.

²³Nepřivedl jsi mi ovci ke svým zápalným obětem, ani jsi mne nepoctil svými oběťmi. Nenutil jsem tě sloužit mi přídavnou obětí, ani jsem tě neunavoval kadidlem.

²⁴Nekoupil jsi mi za stříbro vonné koření, ani tukem svých obětí jsi mne neosvěžil. Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními.

²⁵Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.

²⁶Připomeň mi to a suďme se spolu: Ty vypočítej, proč bys měl být ospravedlněn.

²⁷Tvůj praotec zhřešil a tvoji prostředníci se proti mně vzbouřili.

²⁸Proto jsem znesvětil knížata svatyně, vydal jsem Jákoba do klatby a Izraele ke zhanobení.

Izaiáš 43

¹Ale nyní takto praví Hospodin stvořitel tvůj, ó Jákobe, a učinitel tvůj, ó Izraeli: Neboj se, nebo vykoupil jsem tě, a povolal jsem tě jménem tvým. Můj jsi ty.

²Když půjdeš přes vody, s tebou budu, pakli přes řeky, nepřikvačí tě; půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe.

³Nebo já Hospodin Bůh tvůj, Svatý Izraelský, jsem spasitel tvůj. Dal jsem na výplatu za tebe Egypt, zemi Mouřenínskou a Sábu místo tebe.

⁴Hned jakž jsi drahým učiněn před očima mýma, zveleben jsi, a já jsem tě miloval; protož dal jsem lidi za tebe, a národy za život tvůj.

⁵Nebojž se, nebo já s tebou jsem. Od východu zase přivedu símě tvé, a od západu shromáždím tě.

⁶Dím půlnoční straně: Navrať, a polední: Nezbraňuj. Přiveď zase syny mé zdaleka, a dcery mé od končin země,

⁷Každého toho, jenž se nazývá jménem mým, a kteréhož jsem k slávě své stvořil, jejž jsem sformoval, a kteréhož jsem učinil.

⁸Vyveď lid slepý, kterýž již má oči, a hluché, kteříž již mají uši.

⁹Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé. Kdo jest mezi nimi, ješto by to zvěstoval, a to, což se předně státi má, aby oznámil nám? Nechť vystaví svědky své, a spravedlivi budou, aneb ať slyší, a řeknou: Pravdať jest.

¹⁰Vy svědkové moji jste, praví Hospodin, a služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, tak že můžete věděti, a mně věřiti, i rozuměti, že já jsem, a že přede mnou nebyl sformován Bůh silný, aniž po mně bude.

¹¹Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele.

¹²Já oznamuji, i vysvobozuji, jakž předpovídám, a ne někdo mezi vámi z cizích bohů, a vy mi toho svědkové jste, praví Hospodin, že já Bůh silný jsem.

¹³Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí?

¹⁴Takto praví Hospodin vykupitel váš, Svatý Izraelský: Pro vás pošli do Babylona, a sházím závory všecky, i Kaldejské s lodimi veselými jejich.

¹⁵Já jsem Hospodin svatý váš, stvořitel Izraele, král váš.

¹⁶Takto praví Hospodin, kterýž způsobuje na moři cestu, a na prudkých vodách stezku,

¹⁷Kterýž vyvodí vozy a koně, vojsko i sílu, činí, že v náhle padají, až i povstati nemohou, hasnou, jako knot hasne:

¹⁸Nezpomínejte na první věci, a na starodávní se neohlédejte.

¹⁹Aj, já učiním věc novou, a tudíž se zjeví. Zdaliž o tom nezvíte? Nadto způsobím na poušti cestu, a na pustinách řeky.

²⁰I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému.

²¹Lid, kterýž nastrojím sobě, chválu mou vypravovati bude,

²²Poněvadž jsi mne nevzýval, ó Jákobe, nýbrž steskloť se se mnou, ó Izraeli.

²³Nepřivedl jsi mi hovádka k zápalům svým, a obětmi svými neuctils mne; nenutil jsem tě, abys mi sloužil obětmi suchými, aniž jsem tě tím obtěžoval, abys mi kadil.

²⁴Nekoupil jsi mi za peníze vonných věcí, ani tukem obětí svých zavlažil jsi mne, ale zaměstknal jsi mne hříchy svými, a obtížils mne nepravostmi svými.

²⁵Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám.

²⁶Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti.

²⁷Otec tvůj první zhřešil, a učitelé tvoji přestoupili proti mně.

²⁸A protož smeci knížata z míst svatých, a vydám v prokletí Jákoba, a Izraele v pohanění.