Izaiáš 23

¹Prorocký výnos o Týru: Naříkejte, lodě taršíšské, protože ⌈je zničen: Bez domu, bez přístupu. Bylo mu to ukázáno⌉ z kitejské země.

²Umlkněte, obyvatelé pobřeží! ⌈Naplňovali tě sidónští obchodníci⌉ brázdící moře.

³Po vodách mnohých k tobě přicházelo zrno Šíchoru, žeň Nilu. Stal ses ⌈ziskem z obchodování⌉ národů.

⁴Styď se, Sidóne, vždyť moře řeklo, mořská pevnost řekla: Nesvíjela jsem se bolestí a nerodila jsem, nevychovávala jsem mládence ani jsem nepěstovala panny.

⁵Jakmile se to doslechnou v Egyptě, ⌈budou se nad zprávou o Týru svíjet bolestí.⌉

⁶Přeplavte se do Taršíše, naříkejte, obyvatelé pobřeží!

⁷Toto je to vaše rozjařené město, jehož starobylost je od dávných časů, jehož nohy je odvedly daleko, aby tam pobývalo jako cizinec?

⁸Kdo to rozhodl proti Týru -- proti tomu, jenž udílí koruny, jehož obchodníci jsou knížata a jehož kramáři jsou vážení země?

⁹Hospodin zástupů to rozhodl, aby znesvětil pýchu všech slavných, aby zlehčil všechny vážené země.

¹⁰⌈Projdi svou zemí jako Nil,⌉ taršíšská dcero, už není žádná loděnice.

¹¹Vztáhl svou ruku na moře a rozbouřil království; Hospodin vydal příkaz proti Kenaanu, aby byly zničeny jeho pevnosti.

¹²A řekl: Nebudeš už jásat, ty utištěná panno, dcero sidónská. Vstaň, přeplav se ke Kitejcům! Ani tam nebudeš mít odpočinek.

¹³Hle -- země chaldejská -- její lid už není. Asýrie ji určila pro divoká zvířata. Postavili své obléhací věže, strhli její paláce, proměnili ji v ruinu.

¹⁴Naříkejte, taršíšské lodě, protože vaše pevnost byla zničena!

¹⁵I stane se v onen den, že Týr bude zapomenut na sedmdesát let, jako jsou dny života jednoho krále. Po sedmdesáti letech to s Týrem bude jako v písničce o nevěstce:

¹⁶Vezmi lyru, obcházej město, nevěstko zapomenutá. Hraj dobře, ⌈zpívej mnoho⌉ písní, aby ses připomenula.

¹⁷Stane se po sedmdesáti letech, že Hospodin navštíví Týr. A ten se navrátí ke své nevěstčí mzdě a bude smilnit se všemi královstvími světa na povrchu země.

¹⁸A jeho zisk, jeho nevěstčí mzda, bude svatý Hospodinu; nebude uskladňován ani uschováván, nýbrž jeho zisk bude pro ty, kdo zůstávají před Hospodinem, na jídlo k nasycení a na ⌈vybraný oděv.⌉

Izaiáš 23

¹Břímě Týru. Kvělte lodí mořské; nebo popléněn jest, tak že není ani domu. Aniž kdo přichází z země Citim; známé učiněno jest jim.

²Umlknětež obyvatelé ostrovu, kterýž kupci Sidonští, plavíce se přes moře, naplňovali,

³A jehož úrody na velikých vodách, símě Sichor, žeň jeho, užitek potoka, a kterýž byl skladem národů.

⁴Zastyď se, Sidone, nebo praví moře, pevnost mořská, řkuc: Nepracuji ku porodu, a nerodím, a nevychovávám mládenců, aniž odchovávám panen.

⁵Jakož nad pověstí o Egyptu, tak žalostiti budou nad pověstí o Týru.

⁶Přepravte se do Tarsu, kvělte obyvatelé ostrovu.

⁷To-liž by se vždycky veselilo? Jestiť starožitnost jeho ode dnů starodávních, ale zavedouť je daleko nohy jeho.

⁸Kdo že to usoudil proti Týru, korunujícímu jiné, jehož kupci jsou jako knížata, a kramáři jeho znamenití v zemi?

⁹Hospodin zástupů usoudil to, aby zohavil pýchu všelikého slavného, a za nic položil všecky znamenité země.

¹⁰Navrať se do země své jako řeka, ó dcero Tarská, neníť tam více ani pasu.

¹¹Vztáhl ruku svou na moře, pohnul královstvími; Hospodin přikázal o tržišti, aby zkaženy byly pevnosti jeho.

¹²A řekl: Nebudeš se více veseliti, trpěc nátisk, panno, dcero Sidonská. Povstaň, beř se do Citim, ale i tam nebudeš míti odpočinutí.

¹³Aj, země Kaldejská, ten lid nebyl lidem. Assur vzdělal ji pro obyvatele pustin, vystavěli věže jejich, vzdělali paláce její, tak že i Assyrii vyvrátil.

¹⁴Kvělte lodí mořské, nebo zpuštěna jest pevnost vaše.

¹⁵I stane se v ten den, že v zapomenutí bude Týrus za sedmdesáte let, jako za věk krále jednoho. Do skonání sedmdesáti let bude míti Týrus jako písničku nevěstky.

¹⁶Vezmi harfu, obcházej město, ó nevěstko v zapomenutí daná, hrej dobře, zpívej dlouho, abys v pamět uvedena byla.

¹⁷I bude po dokonání sedmdesáti let, že navštíví Hospodin Týr, ale on navrátí se zase k nevěstčí mzdě své, a smilniti bude se všemi královstvími země na okršlku světa.

¹⁸Však kupectví jeho a mzda jeho svatá bude Hospodinu. Nebude na poklad skládána, ani schovávána, ale pro ty, kteříž přebývají před Hospodinem, bude kupectví jeho, aby jedli do sytosti, a měli roucho dobré.