Genesis 50

¹Josef padl na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho.

²Pak přikázal svým otrokům lékařům, aby jeho otce balzamovali. Lékaři tedy Izraele balzamovali

³plných čtyřicet dnů, protože taková je plná doba pro balzamování. A Egypťané nad ním plakali sedmdesát dnů.

⁴Přešly dny jeho oplakávání a Josef pověděl faraonovu domu: Jestliže jsem nalezl milost ve vašich očích, řekněte, prosím, faraonovi:

⁵Otec mě zapřísahal slovy: Hle, umírám. Pohřbi mě tam, v mém hrobě, který jsem si vykopal v kenaanské zemi. Nyní dovol, abych vystoupil, pohřbil svého otce a vrátil se zpět.

⁶A farao řekl: Vystup a pohřbi svého otce, tak jak tě zapřísahal.

⁷Josef tedy vyšel, aby pohřbil svého otce, a vyšli s ním všichni faraonovi otroci, starší jeho domu, a všichni starší egyptské země,

⁸celý dům Josefův, jeho bratři a dům jeho otce. Pouze své malé děti, brav a skot zanechali v zemi Gošenu.

⁹Vytáhla s ním také vozba a jezdci -- byl to ohromný doprovod.

¹⁰Přišli až k ⌈humnu Atádu,⌉ které je za Jordánem, a naříkali tam velikým a velmi žalostným kvílením; uspořádal svému otci sedmidenní smuteční obřad.

¹¹Když obyvatelé té země, Kenaanci, viděli smuteční obřad na humně Atádu, řekli: To je ohromný smutek pro Egypťany. Proto mu dali jméno Ábel–misrajim, který je za Jordánem.

¹²Pak mu jeho synové učinili tak, jak jim přikázal.

¹³Jeho synové ho odnesli do kenaanské země a pohřbili ho v jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, kterou s tím polem koupil Abraham do vlastnictví jako hrob od Chetejce Efróna.

¹⁴Když pohřbil otce, vrátil se Josef do Egypta, on, jeho bratři a všichni, kteří s ním vystoupili pohřbít jeho otce.

¹⁵Když Josefovi bratři viděli, že je jejich otec mrtev, řekli si: Co když na nás Josef zanevře a zcela nám odplatí všechno to zlo, které jsme mu způsobili?

¹⁶Vzkázali tedy Josefovi: Tvůj otec před svou smrtí přikázal:

¹⁷Josefovi řekněte toto: Ach odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a jejich hřích, neboť ti způsobili zlo; tak odpusť, prosím, otrokům Boha tvého otce jejich přestoupení. Když mu to řekli, Josef se rozplakal.

¹⁸Pak přišli také jeho bratři, padli před ním a řekli: Hle, jsme tvoji otroci.

¹⁹Ale Josef jim odpověděl: Nebojte se. Cožpak jsem na místě Boha?

²⁰Vy jste proti mně sice zamýšleli zlo, Bůh to však zamýšlel k dobru, aby vykonal to, co je dnes, aby zachoval při životě početný lid.

²¹A tak se už nebojte. Já se budu starat o vás i o vaše malé děti. Tak je utěšoval a ⌈mluvil k jejich srdci.⌉

²²Josef pak pobýval v Egyptě, on i dům jeho otce; a Josef žil sto deset let.

²³Josef viděl Efrajimovy syny do třetí generace. Také synové Makíra, syna Manasesova, se narodili ⌈na Josefova kolena.⌉

²⁴Pak Josef řekl svým bratrům: Já umírám, ale Bůh vás jistě navštíví a vyvede vás z této země do země, kterou přisáhl dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

²⁵A zapřisáhl syny Izraelovy slovy: Bůh vás jistě navštíví, a pak odsud vyneste mé kosti.

²⁶A Josef zemřel ve věku sto deseti let. Balzamovali ho a položili do rakve v Egyptě.

Genesis 50

¹Tedy padl Jozef na tvář otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho.

²A poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce jeho. I pomazali lékaři vonnými věcmi Izraele.

³A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní.

⁴Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete:

⁵Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.

⁶I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou zavázal.

⁷Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země Egyptské,

⁸Všecken také dům Jozefův, a všickni bratří jeho i dům otce jeho; toliko dětí svých, ovec a volů nechali v zemi Gesen.

⁹Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké velmi.

¹⁰I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnů sedm.

¹¹Vidouce pak obyvatelé země té, totiž Kananejští, zámutek na místě tom Atád, řekli: Těžký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest jméno jeho Abel Mizraim, a to jest při brodu Jordánském.

¹²Učinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl poručil.

¹³A donesše ho do země Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dědičnému pohřbu od Efrona Hetejského, naproti Mamre.

¹⁴A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratřími svými a se všemi, kteříž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce jeho.

¹⁵Vidouce pak bratří Jozefovi, že umřel otec jejich, řekli: Snad v nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovatě nahradí nám všecko zlé, kteréž jsme jemu činili.

¹⁶Protož vzkázali Jozefovi, řkouce: Otec tvůj ještě před smrtí svou přikázal, řka:

¹⁷Takto díte Jozefovi: Prosím, odpusť již bratřím svým přestoupení a hřích jejich; nebo zle učinili tobě. Protož již odpusť, prosím, přestoupení služebníkům Boha, jehož ctil otec tvůj. I rozplakal se Jozef, když k němu mluvili.

¹⁸Přistoupili potom také bratří jeho, a padše před ním, řekli: Aj, my jsme služebníci tvoji.

¹⁹Jimž odpověděl Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha?

²⁰Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid mnohý.

²¹Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak těšil je, a mluvil k srdci jejich.

²²Bydlil pak Jozef v Egyptě, on i dům otce jeho, a živ byl Jozef sto a deset let.

²³A viděl Jozef syny Efraimovy až do třetího pokolení; ano i synové Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa.

²⁴Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

²⁵Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud.

²⁶I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.