Ezechiel 8 Porovnání: ČSP vs Kralická

Ezechiel 8

¹I stalo se ⌈v šestém roce v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce,⌉ když jsem seděl ve svém domě a judští starší seděli přede mnou, že tam na mě dolehla ruka Panovníka Hospodina.

²Tu jsem viděl, hle, ⌈muž vzhledem jakoby podobný ohni:⌉ Od jeho jakoby beder dolů oheň a od jeho beder nahoru vzhled jako záře, jako třpyt jantaru.

³Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za kštici na hlavě. Duch mě pozdvihl mezi zemi a nebesa a přenesl mě v Božím vidění do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány obrácené k severu, tam kde je sídlo sochy žárlivosti, která dráždí k žárlivosti.

⁴A tam hle, sláva Boha Izraele ⌈podobná vidění,⌉ které jsem spatřil na pláni.

⁵Řekl mi: Lidský synu, pozvedni nyní své oči směrem k severu. Pozvedl jsem tedy své oči směrem k severu a hle, na sever od oltářní brány byla ve vstupu tato socha žárlivosti.

⁶Pak mi řekl: Lidský synu, vidíš přece, co páchají, velké ohavnosti, které tu páchá dům izraelský, abych se vzdálil od své svatyně. Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti.

⁷Nato mě přivedl ke vchodu do nádvoří a hle, ve zdi jsem viděl nějakou díru.

⁸Řekl mi: Lidský synu, prokopej se nyní skrze zeď. Prokopal jsem se tedy skrze zeď a hle, nějaký vchod.

⁹Pak mi řekl: Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které tady páchají.

¹⁰Tu jsem vešel a hle, viděl jsem všelijaká ⌈zpodobení plazů a zvířat⌉ hodných opovržení a všelijaké bůžky domu izraelského vyryté na zdi kolem dokola.

¹¹A ⌈sedmdesát mužů ze starších domu izraelského⌉ s Jaazanjášem, synem Šáfanovým, stojícím uprostřed nich, stojí před nimi, každý se svou kadidelnicí v ruce a z ⌈kadidla vystupuje oblak⌉ vonného kouře.

¹²Tu mi řekl: Viděl jsi přece, lidský synu, co páchají starší domu izraelského potmě, každý v pokojích svých obrazů, neboť si říkají: Hospodin nás nevidí, Hospodin opustil zemi.

¹³Pak mi řekl: Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, které páchají.

¹⁴Přivedl mě ke vchodu do brány Hospodinova domu, která směřuje k severu, a hle, tam sedí ženy a ⌈oplakávají Tamúza.⌉

¹⁵Řekl mi: Viděl jsi přece, lidský synu. Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, než jsou tyto.

¹⁶Pak mě přivedl na vnitřní nádvoří Hospodinova domu a hle, u vchodu do Hospodinova chrámu ⌈mezi předsíní a oltářem⌉ je asi dvacet pět mužů zády k Hospodinovu chrámu a tvářemi k východu a ⌈sklánějí se před sluncem⌉ na východě.

¹⁷Nato mi řekl: Viděl jsi to, lidský synu? Cožpak bylo domu judskému málo páchat ty ohavnosti, které páchali tady? Vždyť naplnili zemi násilím, znovu mě provokovali ke hněvu a hle, ⌈podávají si vinnou ratolest k nosu.⌉

¹⁸Také já budu jednat v zlobě, mé oko se neslituje ani nebudu mít soucit. Budou ke ⌈mně hlasitě⌉ volat, ale nevyslyším je.

Ezechiel 8

¹I stalo se léta šestého, v pátý den šestého měsíce, že jsem seděl v domě svém, a starší Judští seděli přede mnou. I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.

²A viděl jsem, a aj, podobenství na pohledění jako oheň. Od bedr jeho dolů oheň, od bedr pak jeho vzhůru na pohledění jako blesk, na pohledění jako nějaká velmi prudká světlost.

³Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u viděních Božích, k vratům brány vnitřní, kteráž patří na půlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zůřivosti popouzející.

⁴A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledění jako ta, kterouž jsem viděl v údolí.

⁵I řekl mi: Synu člověčí, pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci. Tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci, a aj, na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení, právě kudyž se vchází.

⁶V tom řekl mi: Synu člověčí, vidíš-liž ty, co tito činí, ohavnosti tak veliké, kteréž činí dům Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyně své? Ale obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti.

⁷I přivedl mne ke dveřům síně, kdež jsem uzřel, a aj, díra jedna byla v stěně.

⁸A řekl mi: Synu člověčí, kopej medle tu stěnu. I kopal jsem stěnu, a aj, dvéře jedny.

⁹Tedy řekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni činí zde.

¹⁰Protož všed, uzřel jsem, a aj, všeliké podobenství zeměplazů a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohů domu Izraelského vyryto bylo na stěně vůkol a vůkol.

¹¹A sedmdesáte mužů z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostřed nich, stáli před nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadění vzhůru vstupoval.

¹²I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí, co starší domu Izraelského činí ve tmě, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo říkají: Nikoli na nás nepatří Hospodin, opustil Hospodin zemi.

¹³Dále mi řekl: Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti, kteréž oni činí.

¹⁴I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova, kteráž jest na půlnoci, a aj, ženy seděly tam, plačíce Tammuze.

¹⁵I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti nad tyto.

¹⁶Tedy uvedl mne do síně domu Hospodinova vnitřní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváři pak jejich k východu, kteříž klaněli se proti východu slunce.

¹⁷I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Zdali lehká věc jest domu Judovu, aby činili ohavnosti tyto, kteréž činí zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, přičinějí ratolest vinnou k nosům svým.

¹⁸Protož i já také učiním podlé prchlivosti; neslitujeť se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.